V diplomacii působí Robert Kopecký téměř dvacet let. Byl českým diplomatem na Kubě a v Mexiku, chargé d'affaires v Angole a velvyslancem v Uzbekistánu. Předloni se stal evropským velvyslancem v bývalé britské Guyaně v Jižní Americe.
O své práci mluví jako o navýsost rozmanité. "Její náplň ovlivňují priority a realita té či oné země, proto bývá pokaždé úplně jiná. Zatímco teď se starám například o to, aby oceán neničil pobřeží, před tím v Uzbekistánu jsem naopak pomáhal dostat vodu zpět do Aralského moře, které se proměnilo v poušť," říká Robert Kopecký.
Robert Kopecký
|
Proč jste si vybral zrovna Guyanu?
Nabídla mi ji vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku baronka Catherine Ashtonové poté, co jsem prošel náročným několikastupňovým výběrovým řízením. Do konkurzu jsem se přihlásil sám, protože mě lákala služba pro Unii. Myslím, že k úspěchu mi pomohly mé znalosti z Karibiku a také zkušenosti s rozvojovou prací, které jsem získal v Angole.
Jak jste se na cestu do Jižní Ameriky připravoval?
Na přípravu nebyl čas. Můj přesun z Uzbekistánu přes Prahu a Brusel do Guyany trval jen 14 dní. Bylo to vše dost za poklusu, ale jak se později ukázalo, byla to jen příprava na trvalý sprint, který teď tady zažívám.
Tyhle přesuny v délce 10 tisíc kilometrů zvládáte bez problémů?
Časté změny k mé práci patří. Stěhoval jsem se v životě snad už dvacetkrát. Na nové prostředí se už umím adaptovat. A to ve všech směrech - nejde jen o charakter společnosti, náboženství, jazyk či zvyky, ale také třeba na gastronomii. Ne každý doma v Česku musí pochoutku nabízenou ve Střední Asii váženým hostům, a to oči a uši z vařené beraní hlavy.
Na co jste se musel adaptovat v Guyaně?
Na brzké vstávání. Ta tradice pochází už z dob, kdy se toho Guyanci snažili například v zemědělství co nejvíc stihnout ještě za rozbřesku, dokud není úmorné vedro. Schůzky s partnery jsou běžně od osmi hodin a jednou jsem dokonce dostal oficiální pozvánku na půl šestou ráno. A špatně snáším obrovské množství komárů.
Buďte úspěšníNajděte si práci, která Vás bude bavit na jobDNES.cz. |
Co podnebí, strava?
Na těch celoročních 30 až 35 stupňů Celsia ve stínu se dá zvyknout, stejně jako na absolutní vlhkost, při které plesniví i teflonová pánev ve skříni v kuchyni. Kdyby se alespoň v noci někdy ochladilo pod 20 stupňů, bylo by to fajn, ale i tak to po pár týdnech adaptace organismu jde bez klimatizace.
Guyanská strava je kombinací indické, původní indiánské, kreolské, čínské a evropské a je nejen zajímavá, ale i chutná. Mám rád zvěřinu a té je z amazonského pralesa pořád dostatek. Gastronomii vnímám jako prostředek pochopení daného národa nebo aspoň přiblížení se k němu. Takže ty beraní hlavy v Uzbekistánu, mravenčí vajíčka v Mexiku, červi v Angole i zdejší leguán a ryby, které se u nás chovají v akváriích, mi vážně chutnali.
Jak si na exotické prostředí zvykla rodina?
Manželka a desetiměsíční dcera pobyt v zahraničí zvládají výborně a děti z prvního manželství se rozhodly pro život a studium v České republice. Zázemí v podobě rezidence velvyslance na nás čekalo, nebylo to jako kdysi v Angole, kde jsem 2,5 roku bydlel v jednom jediném hotelovém pokoji.
Jak je to s financováním vašeho pobytu v zahraničí?
Evropská unie mi poskytuje bydlení a auto s řidičem na cesty do kanceláře a na služební akce. Na ostatní věci dostávám plat.
Prozradíte jeho výši?
"Firemní" politika je taková, že neznám ani platy podřízených, takže tady určitě nebudu zveřejňovat svůj.
Váš úřad má v Guyaně 40 zaměstnanců. Jste jediný Čech?
Ano. Zhruba polovina je Guyanců a druhá polovina Evropané, v současné době z osmi různých členských zemí. Zodpovídám také za Trinidad a Tobago, kde působí pobočka naší delegace se zhruba deseti zaměstnanci. Bohužel v červnu jsme museli zavřít z ekonomických důvodů pobočku v Surinamu, kde bylo dalších 14 lidí. Takže když to spočítám, řídil jsem donedávna tým složený z občanů 15 evropských zemí a tří karibských či jihoamerických zemí. Na starosti mám také bývalé Nizozemské Antily ležící v Karibiku.
GuyanaNa severu Jižní Ameriky leží vedle sebe hned tři Guyany:
Existuje ještě portugalská Guyana ležící v dnešní Brazílii a španělská Guyana, která se nachází ve Venezuele. |
Asi se nenudíte, že?
Od nástupu do této pozice, což je zhruba rok a půl, jsem absolvoval už 140 letů. Pracuji sedm dní v týdnu, protože ve všední dny se řeší aktuální problémy, mám řadu schůzek a jednání, často jezdím na služební cesty. O víkendu pak pracuji na koncepčních zprávách, analýzách nebo studuji strategické dokumenty. Ale nelituji, je to výzva. Očekávání od člověka, který zastupuje 28 zemí a 500 miliónů lidí jsou prostě jiná než od člověka, který zastupuje jednu zemi a 10 miliónů lidí.
Co je náplní vaší práce? Mluvil jste už o výstavbě mořských bariér...
Výstavba ochranných zdí, násypů, vlnolamů, výsadba mangrovů proti záplavám z Atlantského oceánu kolem hlavního města Georgetownu, který je pod úrovní moře, je jednou z priorit. Přes veškerou snahu jsou někdy vlny tak velké, že jsme letos v dubnu měli v obýváku půl metru slané vody a na zahradě mrtvé medúzy a murény.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. Další příběhy čtěte zde. |
Na čem ještě "děláte"?
Pomáháme s výrobou cukru a pěstováním banánů. Budujeme z evropských peněz silnice, mosty, přístavy, vodovody, kanalizaci či veřejná prostranství. Podporujeme také školství a zdravotnictví, komunity původních obyvatel. Funguje to podobně jako u nás – vypíšeme výběrová řízení a pro vítěze pak vyčleníme finanční prostředky. Projekty monitorujeme technicky i finančně. Prosazuji také evropské zájmy v oblasti podpory lidských práv, demokracie, volného obchodu, globální bezpečnosti včetně drogové problematiky.
A jak vám to jde, respektive jak vás tamější vláda přijala a tím i vaše snahy o pomoc?
Měl jsem štěstí, protože 18 dní po mém příletu, byl prezidentem zvolen pan Donald Ramotar, který žil v 80. letech i s rodinou v Československu. A ten mě přijal jako vlastního. Ostatní tak jeho příklad následovali.
Jací jsou Guyanci lidé?
Zdejší populace je historickým mixem šesti etnik: původních Indiánů a evropských, afrických, portugalských, indických a čínských přistěhovalců. Rozdíl mezi Evropany a Portugalci je ten, že ti první si ty druhé vozili jako námezdní sílu. Tento mix má obrovský potenciál rasové a náboženské tolerance. V Georgetownu jsou hinduistické chrámy vedle křesťanských kostelů a mešit.
Nezaměstnanost je zde mezi 10 až 20 procenty a průměrná mzda bude zhruba 40 procent té české. Nejčastějším zdrojem obživy je zemědělství a rybolov, těžba zlata, bauxitu a dřeva.
Co turistika?
V podobě dobrodružných výprav za přírodou do tropického pralesa má v zemi obrovský potenciál. Jelikož však jde o značně odlehlá místa, je to nákladná záležitost.
