Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Práci v IT dala vale. Vrhla se na rodokmeny a zaměstnává už čtyři lidi

aktualizováno 
Pátrání po předcích bylo pro Blanku Lednickou původně koníčkem. Teď v genealogii podniká a zaměstnává už čtyři lidi. "Někdy se bojím otevřít i e-mail, kolik nových zákazníků mi píše," říká mladá žena.

"Genealogie mě ohromně baví, je to práce, která mě nabíjí," říká Blanka Lednická. | foto: Archiv Blanky Lednické

Začalo to nevinně. Na gymnáziu, v dějepisném semináři, si měla Blanka Lednická zvolit téma referátu. Vybrala si genealogii, ačkoliv o ní tehdy ještě moc nevěděla. Pátrání po předcích v matrikách a dalších historických knihách ji ovšem zaujalo natolik, že se oboru začala podrobněji věnovat. 

Vystudovala jste historii, ale dělala jste jinou profesi, pracovala jste v IT.
Vedle historie mě vždycky bavily i počítače. Už při škole jsem pracovala v internetové kavárně a od kamarádů jsem se celkem rychle učila programovat. Pak jsem nastoupila do IBM jako administrátor a postupně jsem se přesunula z technické oblasti k vedení lidí. Genealogii jsem se věnovala jako koníčku po večerech. Pátrala jsem po svém rodokmenu a později i po rodinné historii kamarádů a známých. 

A kdy se z koníčku stala práce? 
Šla jsem na mateřskou dovolenou a věděla jsem, že nemůžu být jen tak doma, že musím něco dělat. Nechtěla jsem být závislá na příjmu manžela. A jelikož nebylo možné, abych pracovala z domova pro svého zaměstnavatele, řekla jsem si, že zkusím nabídnout své služby v genealogii. Vytvořila jsem si webové stránky a asi pět dní po jejich spuštění se mi ozval první zákazník. 

Blanka Lednická

  • Vyrostla v Roztokách u Prahy. Vystudovala historii na Masarykově univerzitě v Brně. 
  • Pracovala v oblasti informačních technologií, naposledy ve společnosti IBM. 
  • Od roku 2009 začala podnikat v genealogii, které se věnovala ve volném času už od studií na gymnáziu. 
  • Vydala dvě knihy v nakladatelství Grada Publishing s radami, jak si sestavit rodokmen, a pořádá kurzy, besedy a přednášky na téma rodopisu a vyhledávání předků.

Vzpomínáte si na něj? 
Ano, byl to Američan, původem z Čech, který chtěl o svých předcích vyhledat jen pár záznamů. Dal na mě ovšem dobré reference a začali se ozývat další zájemci. Ta první vlna zákazníků byli Češi žijící v Americe. Ale postupně přibývalo zájemců z Čech. V roce 2009, kdy jsem začala s podnikáním, jsem měla každý měsíc jednu dvě zakázky. To byl příjemný přivýdělek k mateřské. Na konci roku 2010, kdy jsem rodila podruhé, už jsem ale pracovala i v porodnici.

A jak to vypadá teď? 
Poté, co v televizi odvysílali pořad Tajemství rodu, je zájem obrovský. Za první tři týdny v lednu jsem dostala tolik poptávek jako za celý loňský rok, tedy asi sedmdesát. Zaměstnávám na dohodu o pracovní činnosti už čtyři lidi, většinou matky s dětmi, které mi pomáhají vyhledávat věci na internetu. Já sama pak objíždím matriky, které ještě nejsou zdigitalizované. 

Teď už je to tedy pro vás práce na plný úvazek. Jak to zvládáte se třemi malými dětmi? 
Manžel, který pracuje jako SAP konzultant v oboru IT, dělá z velké části z domova a hodně mi pomáhá. Bez něj bych to rozhodně nezvládala. Dokonce teď půjde na rodičovskou dovolenou místo mne a já se budu naplno věnovat práci. 

A co informační technologie? 
Nedávno jsem v práci oznámila, že se už nevrátím. Genealogie mě ohromně baví a chci se jí věnovat naplno. Je to práce, která mě nabíjí. 

Kdo jsou vaši zákazníci? 
Převažují muži, kteří vypracované rodokmeny většinou dávají jako dárek svým rodičům či manželkám. Chtějí pátrat nejčastěji po otcovské linii, zřejmě z toho důvodu, že to jméno nosí. Zákaznic je méně, po předcích pátrají pro sebe a chtějí obě větve, jak otcovskou, tak matčinu. 

Kolik vypracování rodokmenu stojí? 
Otcovská linie, ve které jsem schopna se dostat zhruba do konce 17. století, vyjde na 3 až 5 tisíc korun. Za obě linie si účtuji 6 až 8 tisíc korun. V případě vývodu ze všech předků pak cena začíná kolem 7 tisíc korun. Mám zakázky i za několik desítek tisíc, jedná se o podrobné rodokmeny, kdy kromě matrik pátrám i v pozemkových knihách, ve spisech o sčítání lidu a v dalších historických materiálech. Cenu mám vypočítanou tak, že zákazník platí 150 korun za záznam. A jeden pár předků má běžně pět záznamů - dvě úmrtí, dvě narození, jeden sňatek. Platit na hodinu, jak to někteří genealogové žádají, mi přijde nefér. Co když se mi například dlouho načítají stránky matriky? 

Kam až jste se v bádání dostala nejdále? 
Ve vlastním rodokmenu jsem došla do první poloviny 16. století. Bylo to už ale náročné hledání.

A překvapil vás něčím nějaký rodokmen?
Spousta lidí, kteří si nechají vypracovat rodokmen, je přesvědčena, že mají mezi předky šlechtice. Ale zatím jsem nenarazila ani na jednoho. Jeden pán, který si byl jist, že má šlechtický původ, byl ze svých předků tak překvapený, že se mi víc než dva týdny vůbec neozval. Říkala jsem si, že jsem asi přišla o peníze, ale pak mi volal, omlouval se a říkal, že se z toho musel vzpamatovat. 

Bylo takových překvapení více? 
Zrovna teď dokončuji rodokmen zákazníka, jehož příjmení zní francouzsky. Tvrdil, že mezi předky byl údajně francouzský voják, který se usadil v Ústí nad Labem a později na Mělnicku. Já jsem ovšem zjistila, že ta rodina žila na Mělnicku dlouhé generace. To jméno bylo původně jiné a za ta léta se zkomolilo. Pán byl velmi překvapen, jak české je jeho původní příjmení. 

Jací jsou tedy naši předci? 
Nejčastěji jde o malou selskou rodinu. A není se čemu divit, když 95 procent našich předků byli sedláci nebo pracovníci v zemědělství. Ještě před padesáti lety pracovala v zemědělství více než polovina obyvatel. 

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz.

Zaujměte potencionálního zaměstnavatele kvalitním životopisem. Vygenerujte si jej na jobDNES.cz.

Při bádání mě vždy nejvíce potěší rodina, která tři sta let sedí na zadku. To se k rodinné historii dají zjišťovat i další zajímavosti z té vesnice, z gruntu. Ale když se nějaká rodina neustále stěhuje, je to úmorná práce. 

Nedávno jsem dělala rodokmen pro zákaznici, která věděla, že manžel, uznávaný právník, byl z komediantské rodiny. Každé dítě se narodilo v jiné vesnici, třeba 60, 70 kilometrů od sebe, někdy i 300 kilometrů. Putovali po celých Čechách a bylo to opravdu náročné. Měla jsem chuť s celou prací seknout. Každý záznam jsem hledala pět šest dní, někdy i týdny a musela jsem se chytat maličkostí. Hledala jsem ve starých novinách, kde ta rodina byla zrovna na štaci, a zkoušela jsem tamější matriky, jestli tam náhodou nebude záznam. Bylo to velmi pracné.  

A když už jsme u toho času, za jak dlouho mi rodokmen uděláte? 
Zhruba do měsíce. Ale teď už mám zakázky na rok dopředu, takže nejdřív se pravdy o předcích dočkáte v červnu příštího roku. 

Co se dá z archivů ještě zjistit?
Kromě rodokmenu, například povolání, majetková držba, dokonce i školní vysvědčení. Z pozůstalostních spisů se také dozvíme, co kdo komu odkázal a další zajímavé věci. 

Zákazníky máte z celé republiky, takže jste hodně na cestách?
Jezdím tam, kam je potřeba. Ale matriky jsou v některých regionech už kompletně k dispozici on-line, tím pádem mám cestu ušetřenou. V tuto chvíli je má práce ze tří čtvrtin na počítači, čtvrtinu času trávím v archivu. 

Archivní zápisy jsou často v němčině, v kurentu či švabachu. 
Ano, proto také řada lidí, kteří se pustí do pátrání, skončí v polovině 19. století, kdy narazí na kurent. Musím umět základy všech jazyků, které se objevují ve středoevropském prostoru, abych mohla bádat. Tedy kromě češtiny, němčiny a latiny, kurentu a švabachu také polštinu, maďarštinu. A samozřejmě angličtinu, protože komunikuji se zákazníky ze zahraničí. 

Kromě vyhledávání rodokmenů ještě přednášíte…
Lidé se mě hodně ptali, jak se naučit číst ze starých textů. Tak jsem o tom začala přednášet. Učím kurent, který je psaný, švabach, který je tištěný, pak učím, jak se vyznat v záznamech, které jsou psané latinsky. Mám kurzy základů genealogie, letos otvírám nové kurzy genealogie pro pokročilé, kde už probíráme nematriční zdroje, v září bude kurz rodopisu a internetových zdrojů. Na internetu je spousty informací, jenom to lidé nevědí. Také přednáším v knihovnách po celé republice, když mě osloví. 

Jaká je konkurence mezi genealogy? 
Těch, co se tomu věnují dlouho,  je málo přes dvacet a rozhodně nejsme schopni pokrýt současnou poptávku. Všimla jsem si ale, že díky velkému zájmu začalo přibývat genealogů - rychlokvašek, což je ovšem přirozený vývoj. 



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Trend: trh práce se mění, teď si lidé vybírají firmy. Co je láká?

Rekordně nízká nezaměstnanost v České republice má i odvrácenou tvář. Na trhu práce prakticky nejsou „volní“ lidé. Získat a především si pak talentované...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.