Jednou jsi dole, jednou nahoře, zpívá se ve známé písni Jaroslava Ježka. A platí to i v byznysu, jak potvrzuje Pavel Dvořáček, šéf likérky Rudolf Jelínek. Právě ta si sáhla na dno v roce 2012. Metanolová aféra a následná prohibice likérku stáhly do ztráty dvaceti milionů korun. Nikoho by tehdy ani nenapadlo, že vedení firmy o tři roky později prohlásí: „Metanolová aféra nám vlastně pomohla.“
Člověk by spíš čekal, že vás celá kauza dost poškodila.
Na začátku samozřejmě ano. Nemohli jsme prodávat, oslabila se důvěra spotřebitele v celý sektor výroby lihovin, postihlo to všechny. Jenže lidé se pak začali víc dívat, co a od koho pijí. Zvýšil se i prodej dražších lahví. Zákazník si už nekoupí tři levnější, ale jednu lepší, takže nám to nakonec opravdu paradoxně pomohlo.
Kauza rozkryla obrovský nelegální trh s lihovinami. Ten vás také musel dusit.
Ano. K 1. lednu 2010 se zvýšila spotřební daň na lihoviny. Okamžitě se zvedla aktivita skupin, které daň nechtějí platit. Oficiální trh šel dolů, zvyšoval se podíl nelegálního trhu na celkové spotřebě lihovin. My jsme se na to snažili upozorňovat. V září 2012 to celé bohužel vyvrcholilo kauzou.
Čtěte takéVe Vizovicích nevěděli, co se švestkami, proto začali pálit slivovici  Rudolf Jelínek, syn zakladatele likérky, s manželkou Irenou. |
Lihoví mafiáni už sedí ve vězení a vaše likérka se vrátila do černých čísel a roste. Plánujete nové investice?
Ano, v České republice máme přes 160 hektarů vlastních sadů a stále je rozšiřujeme. Jde to ale pomalu. Rozhodnutí o sadech je na 25 až 30 let, takže jdeme po krocích, investujeme jen vlastní peníze, ne cizí, abychom na sebe nevytvářeli nějaký velký tlak. Na patnácti hektarech máme třešně, na osmdesáti meruňky a na zbytku švestky. Vizovické údolí je pro ně vhodné, má specifické podnebí.
Stačí vaše ovoce na výrobu veškeré pálenky?
Ani náhodou. Objem výroby je tak velký, že poptávku nemůžeme uspokojit sami. Ročně vypálíme až 25 milionů kilogramů ovoce ve všech našich výrobních závodech. Hlavně švestky a hrušky, ale i drobnější plody. Vykupujeme je z Česka i z okolních zemí. Kvalitu ovoce si pečlivě vybíráme, máme dlouhodobě prověřené dodavatele. Spolupracujeme nejen s obchodníky, ale i se samotnými pěstiteli.
V nabídce pálenek máte všechno možné. Destilát z rakytníku, kdoulí, oskeruše. Nejzajímavější je košer pálenka. Jak se vyrábí?
Při výrobě košer destilátů dodržujeme všechny principy a postupy, které jsou dány židovskou vírou. Na začátku je rabínem vybráno ovoce, které je vhodné, například na košer slivovice používáme jen švestku domácí. Je spousta opatření, které s výrobou souvisejí, vychází to z židovské kuchyně - čistota, oddělování potravin a podobně. Máme na to certifikáty. Nejznámější je Orthodox Union, newyorské židovské obce.
Židé si tedy potrpí na košer slivovici?
K tomu mám zajímavou příhodu. Za studií v Londýně jsem se setkal se synem jednoho newyorského rabína. Nebyl úplně zběhlý v zeměpise, myslel si třeba, že Londýn je hlavní město Evropy. Vyprávěl mi o „ArDželinkovi“, až později mi došlo, že jde o naši slivovici. Říkal mi, že je to taková švestková brandy. Vždycky o šábesu stála u nich na stole a jako děti to měly strašně rády. Jelínek začal do Spojených států dodávat alkohol hned po konci americké prohibice v roce 1934.
Jak často v práci ochutnáváte vaše výrobky?
Pravidelné ochutnávky jsou každý pátek. Co se týče mě, tak jednou až dvakrát týdně.
Dáváte zaměstnancům dýchnout, nebo jste v likérce k alkoholu shovívavější?
Vybraní zaměstnanci, tedy degustátoři mají jiný režim, nicméně i oni na konci pracovní doby nesmějí nadýchat žádný alkohol. Samozřejmě dáváme namátkově dýchnout. Řekl bych, že jsme naopak přísnější ve srovnání s jinými společnostmi.
Museli jste už řešit u některého zaměstnance problémy s alkoholem?
Před dvaceti lety jsem musel jednoho zaměstnance propustit za opakované porušení interních předpisů. Jinak jsou naši lidé velice zodpovědní.
Řešil jste sám v sobě někdy otázku, že vaše podnikání může ničit lidské životy, rozvracet rodiny a podobně?
Samozřejmě. Naše podnikání vnímám tak, že dodržujeme všechny zákony a etický kodex. Jsem přesvědčen, že na straně nabídky je lepší mít společnosti či výrobky našeho typu, kdy je vše veřejné, zákonné, provádíme vlastní seberegulaci a osvětu, platíme daně versus opak uvedeného.
Z celosvětového hlediska jsme několik prohibicí zažili a závěry jsou jasné. Zodpovědnost je především na každém z nás. Nikdy ji nemohou nahradit jakékoliv zákazy či restrikce. Výrobky naší firmy nejsou produkty masové spotřeby, ale patří k příjemným příležitostem a degustacím a samozřejmě také jde o společenský odkaz našeho středoevropského regionu.
Specifičnost naší firmy spočívá v našich hlavních produktech, tj. ovocných destilátech, které se vyrábějí z ovoce. To se pěstuje v drtivé většině do 300 kilometrů od naší firmy. Podporou ovocnářské činnosti přispíváme k charakteru krajiny, uchování zaměstnanosti na venkově a především tradic našeho regionu.
Nebudete přijímat nové zaměstnance?
Ve srovnání s loňským rokem jsme navýšili počet zaměstnanců téměř o 10 procent, a to kvůli výsadbě a údržbě našich dalších sadů a také do dvou nových podnikových prodejen.
