Právník Ondřej Čech

Právník Ondřej Čech | foto: Archiv: Ondřej Čech

Jsem 24 hodin k dispozici, ale baví mě to, říká mladý právník

  • 34
Chtěl se věnovat spravedlnosti, a tak šel na práva. Šok z nástupu do prvního zaměstnání neměl, protože už při studiu začal pracovat. Nyní se Ondřej Čech věnuje kromě práce i simulovaným soudním sporům.

Stává se to. Na gymnáziu máte skvělého kantora, který vás nadchne pro obor tak, že tím vlastně určí směr vaší kariéry. Tak to bylo i u Ondřeje Čecha: „K právu mě přivedla výborná vyučující na střední škole, která ve mně probudila zájem o právnický způsob uvažování. Právo jsem si vybral také jako obor, který je vedle právních profesí dobře využitelný i v jiných oblastech soukromého a veřejného sektoru,“ vysvětluje mladý absolvent Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Jak moc se lišila vaše očekávání od skutečné práce? Nemyslí si každý student práv, že bude hned Perry Mason?
V současnosti přinejmenším v Praze velká část studentů práv již při studiu pracuje v advokátních kancelářích, takže dobře vědí, že kariéra právníka se buduje dlouho. Sám jsem si také práci v mezinárodní advokátní kanceláři vyzkoušel při studiu.

Před nástupem do současné kanceláře Dentons jsem proto měl poměrně dobrou představu o tom, co obnáší být koncipientem. Má očekávání byla vcelku realistická, takže jsem se mohl nechat pouze příjemně překvapit. Do prvního „dospělého“ zaměstnání jsem se každopádně těšil jako na novou výzvu.

Ondřej Čech

  • Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy.
  • Nyní pracuje jako koncipient v advokátní kanceláři Dentons. Zároveň připravuje studenty práv prostřednictvím cvičných soudních řízení na mezinárodní soutěž Vis Moot.

Je něco, co vás zklamalo?
Ani ne, trochu náročnější bylo snad jen zvyknout si na každodenní záběr v kanceláři, kdy pracovní doba nikdy nekončí a je nutné být na příjmu 24 hodin, prostě kdykoliv to klient vyžaduje. To je samozřejmě jiný život, než na jaký jsem byl zvyklý jako student. Na druhou stranu se dostanu k velkým a zajímavým projektům a každým dnem se v práci zlepšuji.

Co přesně jako advokátní koncipient děláte?
Zaměřuji se především na obchodní spory, takže řeším situace, kdy se něco nepovedlo a je třeba to napravit. Analyzuji faktické a právní okolnosti sporů, účastním se jednání s klienty a připravuji právní dokumenty. Líbí se mi způsob analytického myšlení, který práce na sporech vyžaduje. Navíc každá rozepře je příběh, což mě baví.

Angažujete se také ve cvičných soudních řízeních, kterým se anglicky říká moot court. Jak jste se k tomu dostal?
Jako student na právech jsem se náhodou ocitl na mezinárodní soutěži Vis Moot. Hledal jsem novou aktivitu, kterou bych vyplnil volný čas. Tehdy mi moji lektoři změnili náhled na studium i na právo obecně a donutili mě rozšířit si obzory. Dnes jsem já v pozici lektora, takže připravuji současné studenty fakulty na účast v této soutěži.

Jak cvičný soud probíhá?
Na simulovaných soudních sporech se student učí strukturovat své argumenty, vyjadřovat se a provádět právní rešerše na konkrétním případu. Pomáhá mu to pochopit, jak právo funguje, místo toho, aby pro něj představovalo jen sérii citací ze zákona a biflování na zkoušky. Právě tyto dovednosti ocení jak studenti sami, tak jejich budoucí zaměstnavatelé, protože poučky zapomenete a právní předpisy se novelizují. Schopnost dostat se argumentem z bodu A do bodu B však zůstane.

A na té mezinárodní soutěži všichni řeší jeden případ a odborníci posoudí, kdo to zvládl nejlépe?
Přesně tak. Soutěže Vis Moot se každoročně účastní přes tři sta týmů z univerzit z celého světa. Začíná se v září, kdy je zveřejněn řešený případ, který se vždy týká obchodního sporu podle Vídeňské úmluvy o mezinárodní koupi zboží, souzený rozhodčím tribunálem. Studenti do ledna zpracovávají podání za žalobce a následně žalovaného.

Od ledna do března pak týmy trénují ústní prezentaci před tribunálem, který kvalitu jejich argumentace testuje otázkami. V tomto období také probíhají po celém světě tréninkové turnaje, na kterých mají účastníci příležitost vyzkoušet své schopnosti proti ostatním týmům. Celá soutěž vrcholí na přelomu března a dubna na finále ve Vídni.

A jak jste úspěšní?
Loni studenti Univerzity Karlovy jako první český tým v historii postoupili do vyřazovacích kol, odkud se posunuli mezi dvaatřicet nejlepších týmů a vyřadili reprezentaci univerzity, jež o rok dříve zvítězila. Letos se budeme snažit tento úspěch zopakovat.

Kam chcete svou právnickou kariéru směřovat dál?
Se současnou kombinací práce v Dentons a výuky na fakultě jsem spokojený. Časem mě čekají advokátní zkoušky, pak uvidím, co dál. Uvažuji o získání titulu Ph. D. Rád bych také ještě strávil nějaký čas v zahraničí, abych si rozšířil obzory a doplnil vzdělání.

Pohlcuje práce všechen váš čas, nebo si najdete chvíli i na koníčky?
Přiznám se, že volného času mi moc nezbývá, takže mimopracovní aktivity v poslední době trochu zanedbávám.