Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Otevřeli malou pekárnu, prosadili se v největších hotelech a na trzích

aktualizováno 
Majitelé malé pekárny Petite France Boulangerie nabídli českému trhu nejprve francouzské bagety a croissanty. Po třech letech podnikání už mají třicet druhů pečiva a daří se jim. Dodávají do největších pražských hotelů a mají úspěch na farmářských trzích.

Jak poznáte pravý, nefalšovaný croissant? "Když ho rozříznete, je vidět pevná vnitřní struktura, není potrhaný a vypadá podobně, jako když rozříznete dřevo," říká Jan Ivanco. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Jan Ivanco dlouhou dobu pracoval jako manažer jedné pražské restaurace. S jejím majitelem Filipem Nyklíčkem se rozhodli dovážet pro potřeby podniku francouzská vína z Alsaska. "A jak jsme tam jezdili na nákupy, oblíbili jsme si francouzské pečivo. Zvláště ty úžasně křupavé bagety, s velkými oky, které vás lehce řežou do jazyku. Říkali jsme si, že je škoda, že se u nás neseženou, a napadlo nás, že je zkusíme péct sami," vypráví Jan Ivanco. 

Takže jste si našli vhodné prostory, pekaře a vrhli se do podnikání?
Jen vhodný prostor jsme hledali půl roku. Měli jsme jasnou představu a dlouho se nám žádný nelíbil. Nakonec jsme našli ideální místo tady v Lahovicích, kam se pohodlně vejdeme, případně se můžeme i rozšířit, máme sklad mouky, mohou sem zajet auta a je to celkem blízko do centra města. 

Pekaře jste ale snad tak dlouho nehledali? 
Divila byste se, jak je těžké sehnat lidi, kteří jsou ochotni pracovat ručně. My jsme totiž vsadili čistě na ruční výrobu bez chemických přísad. Nechtěli jsme žádné upečené polotovary, ale kvalitní pečivo. Našli jsme dva, kteří pracovali v restauraci kolegy a projevili zájem. Výhoda byla, že už jsme je znali. Zařídili jsme jim stáž, na které se naučili péct ve francouzském stylu a rozjeli to. 

Jaká byla prvotní investice? 
Vybavení, nákup první dodávky, nákup surovin, pronájem, to vše vyšlo skoro na milion korun. Financovali jsme to částečně z vlastních zdrojů a částečně formou leasingu. Vydělávat jsme začali po pár měsících, ale všechny peníze jsme vraceli zpět do firmy.  

První zákazníky jste získali na farmářských trzích. 
Oslovil nás jeden známý, který shodou okolností v té době zakládal farmářské trhy, zda bychom nechtěli naše pečivo prodávat tam. Tak jsme si s kolegou stoupli ke stánku a udělali z prodeje trochu show, vykřikovali jsme česky i francouzsky, lákali zákazníky, dávali jim ochutnávat, přivonět. Díky trhům jsme se dostali také do povědomí lidí z naší branže, tedy z restaurací a hotelů, kteří tam chodí nakupovat.

Tam jste si tedy domluvili první kontrakty? 
Spíše jsme zjistili, že by měli zájem. Začal jsem poté hotely a restaurace obcházet s nabídkou. Žádné zasílání letáků, ale vždy jsem si domluvil schůzku s šéfkuchařem a tomu jsem výrobky odprezentoval s ochutnávkou, vysvětlil, jak to děláme. Není nad osobní kontakt a neformálnost. 

Fotogalerie

Chytli se? 
Někteří hned, jiní ale třeba až za půl roku. Nenechal jsem se odradit ani prvním ani druhým odmítnutím. Věděl jsem, že musím vytrvat. Vždy jsem se jim za čas ozval znovu. Dnes už dodáváme do největších pražských hotelů, řady restaurací a do farmářských obchodů. 

Trhy jste ale neopustili. 
Ne, jenom se nám o prodej stará známý - zajišťuje brigádníky, dbá, aby byli příjemní na zákazníky, dokázali poradit, vysvětlit, aby tam jen tak nestáli a nekoukali. Se zákazníky je třeba být v kontaktu. Týdně se v Praze koná zhruba patnáct farmářských trhů a na každém máme stánek. Zhruba před měsícem jsme nabídli také prodej přímo v naší provozně, je to hlavně pro obyvatele Lahovic. Paní pošťačka nám roznesla po okolí letáčky, dali jsme inzeráty do místních novin. Občas se někdo zastaví. Stačí jen zazvonit a pekař jim zboží přímo z pece prodá. 

Netajíte se tím, že vaše výrobky patří k nejdražším na trhu. 
Každý kus našeho pečiva je originál a troufám si říci, že každý pozná rozdíl v chuti mezi naším a běžným zbožím. Ovšem díky vysoké ceně jsou naše výrobky více pod drobnohledem a musíme dbát na kvalitu. Lidé za ty peníze chtějí chuťový zážitek. Když přijede do hotelu pekařské auto s osmi bedýnkami pečiva za 800 korun a po něm hned my s jednou nebo dvěma bedýnkami a řekneme si také o osm set korun, je jasné, že zákazník bude víc kontrolovat naše bedýnky. Někdy se může vloudit chybička. Dělají to lidé a ne roboti. Nedávno jsem zrovna jednu reklamaci řešili, bagety neměly tu správnou barvu. Samozřejmě jsme okamžitě dodali nové pečivo zdarma. 

Kolik vaše výrobky stojí? 
Bagetu prodáváme na trhu za 45 korun. Bageta je taková naše vlajková loď. Croissant stojí od 40 do 45 korun. A chleby, o které je teď poslední dobou obrovský zájem, vyjdou na 50 až 70 korun, velký kváskový chléb, který má skoro dvě kila, pořídíte na trhu za 120 korun.

Zájem o vaše pečivo stále roste a stejně tak roste i váš sortiment, že? 
V současnosti máme asi třicet druhů. Každou novinku jsme vyzkoušeli na manželkách, dětech i na sousedech, a když jim chutnala, nabídli jsme ji dál. Nejvíc jde na odbyt právě chleba, ale dobře se prodávají i velké ovocné štrúdly a muffiny. Pak samozřejmě bagety a croissanty. Nejlepší prodeje máme v sobotu, právě i díky trhům. Pro vaši představu, ten den prodáme tisíc čtyři sta baget, pět set croissantů a 700 bochníků chleba.

Ruční výroba je náročnější, jak své pekaře platíte? 
Vydělají si u nás víc než v běžné pekárně, ale přesnou částku vám neřeknu. 

Zajímavé profese

V rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí. 

Další příběhy čtěte zde.

Začínali jste se dvěma, dnes jich máte sedm. Jak si zaměstnance vybíráte? 
Dáváme především na doporučení. A snažíme se, aby se jim u nás líbilo, protože jak se říká, když bude jeden nespokojený, nakazí další. Jsme s pekaři často, já už se teď pekárně věnuji na plný úvazek, z restaurace jsem odešel, a tak s nimi řeším každodenní problémy. Nemáme problém koupit jim, co k práci potřebují, nové ošatky, vozíky, stačí, aby si řekli. Vím, že je to pro dobrou věc. 

Zmínil jste se i o tom, že pro své lidi také občas uspořádáte pracovní cestu do Francie, aby se inspirovali.
Jednou za čas vezmeme dva z týmu na výlet do Francie právě po pekárnách, aby ochutnali a podívali se, co nabízejí, rozšířili si obzory a případně přišli s nějakým nápadem, který by se dal zrealizovat i u nás. A dobré je to i proto, že se o svých lidech dozvíme víc, přece jenom si na cestě popovídáte jinak než v práci. 

Nastal někdy okamžik, kdy jste zalitoval, že jste se do podnikání pustili?
Asi po roce jsme si s kolegou sedli a zvažovali jsme, zda budeme pokračovat dál. Asi jsme čekali rychlejší nástup, ale nakonec jsme se rozhodli bojovat. A shodou okolností hned po tomto rozhodnutí, se ozval jeden velký odběratel a vše bylo rázem růžovější. Teď už se nám docela daří.

Jaké máte plány do budoucna?
Chtěli bychom si otevřít Petite France Café, bylo by takové 3 v 1, prostor, kde by byla zároveň prodejna pečiva, kavárna a cukrárna. A opět v takovém francouzském šmrncu. Proto hledáme místo s velkými výlohami, možností otevřít dveře dokořán a vysunou prodejní pult až k chodníku, jak je to ve Francii běžné. 

Rozšíření do regionů vás neláká? 
Myslím, že ten náš projekt je mimo Prahu nepřenosný. V regionech by za to lidé tolik peněz nedali. Ozývají se nám občas podnikatelé s tím, že by si chtěli otevřít pekárnu a brát naše pečivo, ale nedoporučuji jim to.   



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.