Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ten, kdo byl nezaměstnaný, je dobrý pracovník. Minimálně šest měsíců

aktualizováno 
Z databáze společnosti Takt, která obsahuje více než 23 tisíc psychodiagnostických profilů zaměstnanců, vyplývá, že lidé hledající zaměstnání jsou minimálně stejně inteligentní jako ti s pracovní smlouvou.

"Uchazeči o zaměstnání by se měli dopředu zajímat o to, co daná firma vyrábí, jaké jsou její služby, co o ní říkají zaměstnanci…" říká Sylva Švestková. | foto: Archiv Sylvy Švěstkové

Navíc jsou nováčci v práci energičtější, vitálnější a mají větší chuť pracovat. "Také se rychle zaučí, mají vysoké ideály, které je ženou dopředu. Jsou optimističtí a otevření změnám, často oživí tým a navodí tu správnou atmosféru," doplňuje Sylva Švestková, odborná ředitelka a jednatelka společnosti Takt.

Jak dlouho lidé zůstanou v nové práci aktivní?
Zkušenosti zaměstnavatelů i naše potvrzují, že nadšení poleví zhruba do půl roku. Abychom ale nebyli nespravedliví k letitým zaměstnancům - aktivita je ovlivněna i firmou samotnou, atmosférou v ní, způsobem práce, lidmi, které máte kolem sebe. A samozřejmě i tím, je-li práce zaměstnance oceňována. A nebavíme se jen o ocenění finančním. Peníze nebývají pro pracovní výdrž a aktivitu vždy na prvním místě.

Jak zaměstnavatelé poznají pracovitého uchazeče v tom množství přihlášených?
Většinou bývá pozitivně naladěn, nestěžuje si na okolí či na minulého zaměstnavatele, má přehled o firmě, do které se hlásí. Dokáže reálně popsat, co ve svých předchozích zaměstnáních dělal, a v neposlední řadě si neklade nesplnitelné a nereálné požadavky.

Jakou formu výběrových řízení doporučujete?
Setkávám se s různými typy výběrových řízení - od "papírových forem", kdy zaměstnavatel podle životopisu zvolí lidi, kteří splňují požadavky, a bez toho, aby je viděl, je zaměstná, až po desetikolové výběry. Forma by měla být přizpůsobená pracovní pozici. Hledá-li zaměstnavatel dělníky, kteří musejí být manuálně zruční, tak by si tyto dovednosti měl ověřit v praxi sám. Platí, že čím je pracovní post odpovědnější a samostatnější, tím více by se měl zaměstnavatel věnovat výběrovému řízení. 

Stále více firem si najímá odborníky, protože zjišťují, že i přes počáteční nutnou investici se jim to vyplatí. Nechají si zdiagnostikovat například poslední dva zájemce, aby trefili do černého a vybrali si toho nejvhodnějšího, což pouze formou pohovorů leckdy není snadné. Při špatném výběru je v budoucnu zklamaný zaměstnanec i zaměstnavatel a v neposlední řadě dochází i k velkým ekonomickým  ztrátám.   

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz.

Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisemVygenerujte si jej zdarma najobDNES.cz.

Jak se mají uchazeči o zaměstnání na trhu práce chovat? Zvláště v době, kdy je přes 600 tisíc nezaměstnaných?
Pracuji jak se zaměstnavateli, kteří hledají nové pracovníky, tak s lidmi, kteří shánějí místo. Absurdní je, že obě strany mají v podstatě stejné problémy. Zaměstnavatelé říkají: Obtížně hledáme někoho, kdo by u nás chtěl skutečně pracovat. A uchazeči zase: Nemůžu sehnat někoho, kdo by mne zaměstnal.

Tak proč to nefunguje? 
Jedním z důvodů je, že uchazeči o zaměstnání si málokdy uvědomují, že hledat uplatnění je skutečně tvrdá práce s pracovní dobou osm hodin denně. Během ní by měli shánět informace, vzdělávat se, učit se novým aktivitám, oprášit a rozvíjet to, co kdysi uměli, oslovovat zaměstnavatele, zúčastňovat se výběrových řízení, hledat i mimo své bydliště… Je to podobná situace, jako když přijedete na plné parkoviště a jezdíte stále dokola tak dlouho, až najdete nějaké volné místo.

A jak se před zaměstnavateli prezentovat?
I když se situace zlepšuje, zaměstnavatelé si nejvíce stěžují na drobnosti, které však v konečném důsledku rozhodují: že adepti přicházejí na pohovor pozdě, jsou nepřipraveni - v podstatě o firmě nic nevědí, stěžují si na všechno kolem, poskytují o sobě nepravdivé informace, neumějí říct, co skutečně umějí, chovají se pasivně, nebo naopak vlezle, nepřinesou si dokumenty, o které byli požádáni, a mají nepřiměřené finanční požadavky.

Takže je třeba být dochvilný, připravený...
Přijít na výběrové řízení včas znamená dodržovat termíny. To doporučuji i v písemném styku - poslat v daném termínu životopis i jiné dokumenty. Samozřejmě také zavolat tehdy, kdy mi bylo řečeno, a ne v době, kdy já mám čas. Při rozhovoru buďte pozitivní, ale všeho s mírou, vlezlé lidi nikdo neche.  

Je třeba se dopředu zajímat o to, co daná firma vyrábí, jaké jsou její služby, co o ní říkají zaměstnanci, případně jaké má postavení v regionu. A ještě je nutné být přiměřeně oblečen - hodně se o tom mluví a je k tomuto tématu hodně příruček, ale stále to kandidáti neumí.

Doporučuji si dopředu připravit odpovědi na otázky, co umím, jaké mám představy o práci, jaký bych chtěl plat a jaké jsou mé představy o kariérním růstu.

A ještě jedna věc. Raději počítejte s tím, že dobrý výkon u pohovoru neznamená vždy, že danou práci dostanete. Platí, že téměř všichni, kteří kdy hledali práci, museli projít několik výběrových řízení, než uspěli. Nevzdávejte to. Třeba právě tato zkušenost vás posune a další nabídka může být práce vašich snů.



Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.