Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ten, kdo byl nezaměstnaný, je dobrý pracovník. Minimálně šest měsíců

aktualizováno 
Z databáze společnosti Takt, která obsahuje více než 23 tisíc psychodiagnostických profilů zaměstnanců, vyplývá, že lidé hledající zaměstnání jsou minimálně stejně inteligentní jako ti s pracovní smlouvou.

"Uchazeči o zaměstnání by se měli dopředu zajímat o to, co daná firma vyrábí, jaké jsou její služby, co o ní říkají zaměstnanci…" říká Sylva Švestková. | foto: Archiv Sylvy Švěstkové

Navíc jsou nováčci v práci energičtější, vitálnější a mají větší chuť pracovat. "Také se rychle zaučí, mají vysoké ideály, které je ženou dopředu. Jsou optimističtí a otevření změnám, často oživí tým a navodí tu správnou atmosféru," doplňuje Sylva Švestková, odborná ředitelka a jednatelka společnosti Takt.

Jak dlouho lidé zůstanou v nové práci aktivní?
Zkušenosti zaměstnavatelů i naše potvrzují, že nadšení poleví zhruba do půl roku. Abychom ale nebyli nespravedliví k letitým zaměstnancům - aktivita je ovlivněna i firmou samotnou, atmosférou v ní, způsobem práce, lidmi, které máte kolem sebe. A samozřejmě i tím, je-li práce zaměstnance oceňována. A nebavíme se jen o ocenění finančním. Peníze nebývají pro pracovní výdrž a aktivitu vždy na prvním místě.

Jak zaměstnavatelé poznají pracovitého uchazeče v tom množství přihlášených?
Většinou bývá pozitivně naladěn, nestěžuje si na okolí či na minulého zaměstnavatele, má přehled o firmě, do které se hlásí. Dokáže reálně popsat, co ve svých předchozích zaměstnáních dělal, a v neposlední řadě si neklade nesplnitelné a nereálné požadavky.

Jakou formu výběrových řízení doporučujete?
Setkávám se s různými typy výběrových řízení - od "papírových forem", kdy zaměstnavatel podle životopisu zvolí lidi, kteří splňují požadavky, a bez toho, aby je viděl, je zaměstná, až po desetikolové výběry. Forma by měla být přizpůsobená pracovní pozici. Hledá-li zaměstnavatel dělníky, kteří musejí být manuálně zruční, tak by si tyto dovednosti měl ověřit v praxi sám. Platí, že čím je pracovní post odpovědnější a samostatnější, tím více by se měl zaměstnavatel věnovat výběrovému řízení. 

Stále více firem si najímá odborníky, protože zjišťují, že i přes počáteční nutnou investici se jim to vyplatí. Nechají si zdiagnostikovat například poslední dva zájemce, aby trefili do černého a vybrali si toho nejvhodnějšího, což pouze formou pohovorů leckdy není snadné. Při špatném výběru je v budoucnu zklamaný zaměstnanec i zaměstnavatel a v neposlední řadě dochází i k velkým ekonomickým  ztrátám.   

Může se hodit

Najděte si práci, která vás bude bavit na jobDNES.cz.

Zaujměte potenciálního zaměstnavatele kvalitním životopisemVygenerujte si jej zdarma najobDNES.cz.

Jak se mají uchazeči o zaměstnání na trhu práce chovat? Zvláště v době, kdy je přes 600 tisíc nezaměstnaných?
Pracuji jak se zaměstnavateli, kteří hledají nové pracovníky, tak s lidmi, kteří shánějí místo. Absurdní je, že obě strany mají v podstatě stejné problémy. Zaměstnavatelé říkají: Obtížně hledáme někoho, kdo by u nás chtěl skutečně pracovat. A uchazeči zase: Nemůžu sehnat někoho, kdo by mne zaměstnal.

Tak proč to nefunguje? 
Jedním z důvodů je, že uchazeči o zaměstnání si málokdy uvědomují, že hledat uplatnění je skutečně tvrdá práce s pracovní dobou osm hodin denně. Během ní by měli shánět informace, vzdělávat se, učit se novým aktivitám, oprášit a rozvíjet to, co kdysi uměli, oslovovat zaměstnavatele, zúčastňovat se výběrových řízení, hledat i mimo své bydliště… Je to podobná situace, jako když přijedete na plné parkoviště a jezdíte stále dokola tak dlouho, až najdete nějaké volné místo.

A jak se před zaměstnavateli prezentovat?
I když se situace zlepšuje, zaměstnavatelé si nejvíce stěžují na drobnosti, které však v konečném důsledku rozhodují: že adepti přicházejí na pohovor pozdě, jsou nepřipraveni - v podstatě o firmě nic nevědí, stěžují si na všechno kolem, poskytují o sobě nepravdivé informace, neumějí říct, co skutečně umějí, chovají se pasivně, nebo naopak vlezle, nepřinesou si dokumenty, o které byli požádáni, a mají nepřiměřené finanční požadavky.

Takže je třeba být dochvilný, připravený...
Přijít na výběrové řízení včas znamená dodržovat termíny. To doporučuji i v písemném styku - poslat v daném termínu životopis i jiné dokumenty. Samozřejmě také zavolat tehdy, kdy mi bylo řečeno, a ne v době, kdy já mám čas. Při rozhovoru buďte pozitivní, ale všeho s mírou, vlezlé lidi nikdo neche.  

Je třeba se dopředu zajímat o to, co daná firma vyrábí, jaké jsou její služby, co o ní říkají zaměstnanci, případně jaké má postavení v regionu. A ještě je nutné být přiměřeně oblečen - hodně se o tom mluví a je k tomuto tématu hodně příruček, ale stále to kandidáti neumí.

Doporučuji si dopředu připravit odpovědi na otázky, co umím, jaké mám představy o práci, jaký bych chtěl plat a jaké jsou mé představy o kariérním růstu.

A ještě jedna věc. Raději počítejte s tím, že dobrý výkon u pohovoru neznamená vždy, že danou práci dostanete. Platí, že téměř všichni, kteří kdy hledali práci, museli projít několik výběrových řízení, než uspěli. Nevzdávejte to. Třeba právě tato zkušenost vás posune a další nabídka může být práce vašich snů.



Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Jak soustředit svou mysl na práci? Nálepkujte, říká odbornice

Jaká by byla naše celková produktivita, kdybychom myšlenky dokázali zaměřit na potřebnou činnost, například na práci nebo studium? Často bojujeme s jinými,...  celý článek

Ilustrační snímek
Naučte se „včas přibrzdit“. Kdy je lépe se krotit a věci nehrotit

Všichni známe tušení, že další pokračování činnosti, kterou právě provádíme, k ničemu dobrému nepovede. Intuice nás sice varuje, abychom přibrzdili, přesto si...  celý článek

Ilustrační snímek
Dlouhé obědy s Italy, rozcvičky s Asijci. Jak se pracuje s cizinci

Různé kultury se vyznačují různými firemními filozofiemi. Jak se pracuje v kanceláři či v dílně s dánskými, španělskými nebo britskými kolegy?  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.