Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Služební zákon změní život ministerských úředníků

aktualizováno 
Dotkne se asi 70 tisíc úředníků. Radikálně. Jejich zaměstnání se promění ve službu státu. Služební zákon teď čeká v Poslanecké sněmovně na druhé čtení a jedná se o jeho finální podobě.

"Služební zákon nahrazuje zákoník práce," říká Radim Bureš. | foto: Archiv Radim Bureš

Každý, kdo bude chtít pracovat na ministerstvu, úřadu práce, katastrálním úřadu... bude muset projít půlroční přípravou na službu. Čekat ho budou ještě konkurzy na referentské i vedoucí pozice a pravidelná hodnocení práce. "Služební charakter pracovního vztahu podtrhuje i to, že mezi základní povinnosti státního zaměstnance patří dodržování pravidel etiky," říká Radim Bureš, programový ředitel Transparency International, který se služebním zákonem dlouhodobě zabývá.

Proč mít služební zákon?

  1. Chybějí povinné procedury přijímání a povyšování zaměstnanců, takže nejsou ničím omezeny politické zásahy a klientelismus, což vede k velké fluktuaci vedoucích pracovníků (v letech 2010 a 2011 v průměru 44 procent).
  2. Dalším problémem je možnost odvolat okamžitě vedoucího pracovníka, který třeba odmítne podepsat problematický materiál.
  3. Potíž je i ve způsobu odměňování, které je jen na zvážení nadřízeného – osobní ohodnocení může být až sto procent a odměny nemají strop.

Co se tedy bude měnit?
Novinkou je, že k tomu, aby byl člověk přijat do služebního poměru, bude muset projít takzvanou přípravou na službu, jež potrvá šest až dvanáct měsíců, zakončí ji zkouška. Bude tedy jakýsi čekatel, který navštěvuje kurzy a je za to placený. Bez toho nebude vstup do státní služby možný.

Když projdu přípravou a složím úspěšně zkoušku, co bude následovat?
Na všechna místa, ať referentská, nebo vedoucí, se bude procházet konkurzem. Zákon posiluje kariérní systém, přednost mají ti, kdo už v úřadu pracují. Počítá se, že budou profesně růst. Proto také budou konkurzy třístupňové.

První kolo bude vyhlášeno vždy jen pro tu skupinu úředníků, kteří již na úřadě a v oboru služby působí. Další kolo bude otevřené pro zájemce i z jiných služebních úřadů nehledě na jejich obor a třetí kolo bude i pro pracovníky z krajů a obcí.

Zatím platí, že i když budete mít jako člověk zvenku více zkušeností, přednost bude mít méně zdatný, ale na žebříčku stoupající úředník – je to však jedna z oblastí, o niž se vedou diskuse.

A jak to bude se současnými úředníky. Co pro ně přijetí zákona znamená?
Projdou přechodným obdobím, ale ještě se neví, jak přesně. Původní návrh uvažoval o tom, že přechod ze současného pracovního poměru do budoucího služebního bude podmíněn absolvováním zkoušky. To dnešní diskuse zpochybňují. V platnosti však zůstává, že vedoucí pracovníci by měli také během dvou let projít rekonkurzem na svou pozici.

Pokud se nechám zlákat nabídkou zvenku a pak se budu chtít na úřednické místo vrátit, půjde to?
Návrat bude komplikovaný. Zákon je totiž koncipovaný tak, že rozhodnutí pracovat pro stát předurčuje celou kariéru. Pokud by se chtěl někdo vrátit, bude teoreticky muset celým procesem projít znovu včetně přípravy na službu. Nebude možné to, co teď, že jdete na tři roky do státní služby, pak na dva do podnikatelské sféry, pak si dáte rok v neziskovce a zase se vrátíte do státní funkce.

Rozdíl mezi návrhy

  • První návrh z roku 2002 je veřejnoprávní, postavení zaměstnance je obdobné jako u policistů, hasičů, celníků, vojáků. Stát jako zaměstnavatel může zaměstnancům ukládat povinnosti bez jejich souhlasu, může řadu věcí přikázat.
  • Novější návrh z roku 2013 je soukromoprávní, vychází ze zákoníku práce. Zaměstnavatel a zaměstnanec mají rovný vztah a stát může požadovat jen to, co je ve smlouvě.
  • 2014 Současná koalice se přiklonila k návrhu z roku 2002, o němž se nyní jedná.

Navíc zákon zakazuje vedoucím pracovníkům po dobu dvou let působit ve stejném oboru v soukromém sektoru. Pokud však zůstanete na úřadu, můžete přecházet nejenom z referentských míst na vedoucí, ale i stoupat v platovém žebříčku.

Jako úředník toho budu mít i dost zakázáno, co přesně?
Tak například máte zcela zapovězeno podnikání i aktivní činnost ve funkcích v politických stranách. Stejně jako přijímání darů, musíte se zdržet jednání, které by mohlo vést ke střetu zájmů. Musíte být bezúhonný, zdůrazňuje se i slušnost v jednání a dodržování etických principů. Jde o komplexní přístup ke službě, není to jen zaměstnání.

Bude má práce pravidelně hodnocena?
Ano. Při porušení povinností bude následovat disciplinární řízení. Sledovat se bude neplnění práce, a to nejenom bezprostředním nadřízeným, ale celou komisí. Proti hodnocení se bude moci každý odvolat.

V rámci zákona vznikne i zcela nový úřad...
Počítá se s Generálním ředitelstvím státní služby, v čele s generálním ředitelem, což bude ten, kdo detailně stanovuje pravidla personální práce a zároveň působí jako odvolací orgán. Bude připravovat dílčí předpisy, například jakým způsobem lidi hodnotit a odvolávat. Právě u tohoto ředitele se budou scházet případné stížnosti.

Nejslabším článkem návrhu zákona je podle vás odměňování. 
Ano. Třídy a stupně zůstávají stejné jako doposud, podobně osobní ohodnocení maximálně 50 procent do 13. třídy a až 100 procent v následujících třídách. Jediné, co se mění, je výše odměn, v návrhu činí maximálně 25 procent nárokového platu, dnes není limitovaná. Proto vyvolení úředníci mohli dostávat tak neskutečné částky. Smluvní plat je v návrhu zrušený.

Co byste chtěl na odměňování změnit?
Sto procent osobního ohodnocení je nesystémové. Pokud mají být takové rozdíly na jedné pozici, tak je to celé špatně nastavené. Chyba je v tabulkových platech, jsou neúměrně nízké. Takže chceme, aby se zvýšil základní plat a omezila se výše ohodnocení.

Z historie zákona

Česko je jednou z mála zemí, která zatím nemá speciální právní úpravu postavení zaměstnanců státní správy. I když je to v ústavě a zavázalo se k tomu před vstupem do EU. V USA takový zákon platí už od konce 19. století.

1993 - Vznikl první návrh, intenzivnější jednání před vstupem do EU. Výsledkem byl služební zákon 218 z roku 2002, který ovšem z větší části nikdy nevstoupil v účinnost. Obsahoval bohatou nabídku benefitů včetně výsluh, které zatěžovaly státní rozpočet.

2006 - Topolánkova vláda přišla se zákonem o úřednících, který se měl částečně propojit se zákonem 312 o úřednících samosprávných celků. Poslední pokus jej schválit učinila Nečasova vláda v roce 2013, ovšem pak padla.

A počítá se s nějakými výsluhami?
Ty postupem let, co se o zákonu diskutuje, zmizely, stejně jako benefity. Jsou to totiž položky, které významně zatěžují státní kasu. Otázkou je, zda by tam skutečně něco nemělo být. Někteří lidé říkají, že státní správa nebude dostatečně atraktivní, ale já si to nemyslím. Záleží na osobním nastavení každého, domnívám se však, že této službě dají přednost lidé spíše opatrnější.

Jak bude do práce úředníků zasahovat politika?
Zákon mění způsob ovlivňování politickou reprezentací. V současnosti se diskutuje o dvou modelech. První vypadá tak, že partnerem politického vedení je státní tajemník – nejvyšší státní úředník, který má pod sebou vrchní ředitele a ministerskou strukturu. Ministr tedy politickou vůli uplatňuje prostřednictvím tohoto tajemníka.

Druhý model nechává tajemníka působit jenom v oblasti služebních vztahů a personálních otázek a zavádí takzvané odborné náměstky, které řídí přímo ministr. Mně se samozřejmě líbí ten první model, který je průhlednější.

Důležité jsou i změny v systemizaci úřadů. V současnosti bylo dobrým trikem, když jste se potřebovali někoho zbavit, že se ze dvou oddělení udělalo jedno. To už tak lehce nepůjde, protože systemizaci schvaluje vláda na rok dopředu. Zákon sice umožňuje i propuštění, například když se zruší vykonávané agendy, ale zabraňuje účelné manipulaci.

Čím je pro tyto úředníky zákoník práce?
Služební zákon nahrazuje zákoník práce. Primárně však cílí jen na úředníky. Pomocný personál by zůstal pod zákoníkem práce.



Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.