Sezona Jiřímu Smolíkovi začíná většinou v březnu, kdy musí prohlédnout včelstva po zimě. S prvními květy třešní včely nosí první nektar a probouzí se v nich stavební pud. Vrchol sezony přichází v květnu. To má včelař nejvíce práce, protože musí zamezit rojení včelstev a zároveň se začínají tvořit takzvané oddělky, včelstva nová. Koncem května lze vytáčet první květový med, poslední vytáčení pak přichází zhruba na konci července.
Jsou u nás na včelaření dobré podmínky? Ať už klimatické, nebo geografické.
Jsou. Jen bohužel ubývá rozmanitost včelí pastvy. Monokultury řepky olejky včelám moc neprospívají. Člověk by taky nechtěl jíst celý měsíc jen guláš.
Zajímavé profeseV rubrice Práce a podnikání přinášíme rozhovory se zástupci zajímavých profesí.
Další příběhy čtete zde |
Jak jste se ke svému řemeslu dostal?
Nevím, zda se včelaření dá označit úplně za řemeslo, určitě má ale v naší rodině dlouholetou tradici. Já jsem čtvrtá generace včelařů, včelařil můj praděd, děd a nyní i já, můj bratr a matka. Určitě to tedy v rodině máme déle jak sto let.
O kolik včelstev se staráte?
Dohromady asi o 250, včelstev i oddělků. Denně mi to zabírá minimálně devět hodin. Většinou ale více, a to včelařím i o víkendech. S přípravou na sezonu mi pomáhá celá rodina a v sezoně mám několik přátel na výpomoc, protože sám to jen těžko zvládám.
Co vlastně včelař dělá přes zimu, kdy včely „spí“?
Přes zimu dělám přípravu na další sezonu a prodávám med. Příprava spočívá ve výrobě nových rámků, úlů, střech a opravě poškozených. Kolem včel už moc práce není, měly by se nechat v klidu. Naši dědové říkali, že každý včelař by měl v září zahodit klíč od včelína a včely nerušit.
Ukradli vám někdy včely?
Naštěstí ne, ale bohužel se to děje často.
Jiří Smolík V rodině si předávají včelařské umění už po čtyři generace. O svoje včely se stará v malé vesnici Honezovice, 30 kilometrů od Plzně. |
Snažíte se zachovávat tradice, nebo používáte moderní techniku?
Bez moderní techniky to už nejde. Neřekl bych, že dodržuji tradice, spíš včelařskou etiku. A jde i o maličkosti, například včelař by nikdy neměl říci, že včela chcípla. Včely a lidé umírají.
Jak jsou na tom čeští včelaři, přibývá jich?
Momentálně Česko zažívá včelařský boom. Včelařů i včelstev přibývá. Česko je momentálně asi nejpřevčelenější zemí na světě. Chybí u nás jakákoliv legislativa ohledně začínajících včelařů. Když chci rybářské papíry, musím udělat zkoušky, ale když chci včelařit, nemusím vědět nic. Což si myslím, že není správně.
A jak je to s poptávkou po medu přímo od včelařů?
Poptávka u malých včelařů díkybohu stoupá. Souvisí to i s větší poptávkou po bio a eko produktech. Mám je rád, ale u medu rozlišovat med a bio med je dle mého soudu nesmysl. Jak donutím včely, aby nelétaly k sousedovi na čerstvě postříkanou jabloň proti škůdcům?
Chcete začít podnikat?Prohlédněte si přehledné srovnání půjček, i těch podnikatelských. |
Je kvalita u nás prodávaných medů dobrá?
Myslím si, že medy prodávané v některých obchodních řetězcích za moc nestojí. Já bych si ho nikdy nekoupil. Nejlepší je koupit med přímo od ověřeného včelaře. Poctivý český včelař antibiotika nepoužívá ani do medu nepřidává medy z jiných zemí.
Je český med něčím specifický?
Český med velmi rychle krystalizuje, což je mimochodem známka kvality. Většina Čechů vyžaduje buď med lesní (medovicový), nebo jakýkoliv tekutý med. Třeba v Německu se většina medu prodává buď ve zkrystalizovaném stavu, anebo zpastovaný. Bohužel český zákazník chce medy rozpuštěné, což je trochu škoda. Každý, ač sebeopatrnější ohřev narušuje kvalitu medu.
Vy prodáváte i panenský a plástečkový med. V čem jsou tyto druhy medu jiné?
Panenský med je vytočený z plástů toho roku postavených, ale matkou nikdy nezakladených. Tento med je oproti klasickým medům mnohem jemnější, voňavější a chutnější. Neobsahuje zbytkový cukr po zimování ani žádná rezidua po včelách či léčení. Později krystalizuje a nepálí tolik v krku jako klasické medy. Tento med se dá vyprodukovat za celkem přijatelnou cenu, která začíná někde na 150 korunách za kilogram.
Plástečkový med je med z divoké stavby včel, což znamená, že si včely musí vše postavit samy, bez pomoci včelaře. Včelař vloží do úlu jen prázdný rámek a včely vše udělají samy, což jim nějakou dobu trvá a spotřebují při tom i nemalé množství medu. Proto je tento med mnohem dražší. Cena je někde okolo 300 korun za kilogram a více. Tento med se prodává bud vylisovaný, ale většinou nakrájený na kousky i s plástem. Plástečkový med je to nejkvalitnější, co lze v našich podmínkách vyprodukovat. Já se momentálně zaměřuji na produkci panenského medu a příští rok bych chtěl vyprodukovat i větší množství plástečkového. Menší množství ho mám už letos.
Je obtížné tyto medy u nás koupit?
Panenský med v u nás v malém množství produkuje snad každý včelař. O jeho vysoké kvalitě ví, a proto si ho nechává většinou jen pro svoji potřebu. Plástečkový med u nás produkuje, pokud já vím, jen několik málo včelařů a neznám nikoho, kdo by se jeho produkcí živil. To však neznamená, že nikdo takový není. Jen já ho osobně neznám.
Jaká je letošní medová sezona?
Pro mě je tou nejhorší, jakou jsem zatím zažil. Výnosy se po celé republice hodně různí, někde je medu hodně a někde velmi málo. U nás a v mém okolí jsou na tom všichni přibližně stejně a hodnotí letošní sezonu jako ne příliš vydařenou. Já budu mít sice medu dostatek, ale je to díky počtu mých včelstev. Také mám kolem nich mnohem více práce, ale to ke včelaření patří. Mohu ale říct, že letošní medy jsou velmi kvalitní, velice chutné a mají menší obsah vody než v předchozích letech.
Co v případě nevydařené sezony včelař dělá?
Výnosy v mém podnikání zkrátka záleží z větší části na přírodě a s tím se musí každý včelař smířit.
Včely mají i na pražském letišti:
22. srpna 2013 |
