Ilustrační snímek

Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz, Profimedia.cz

Rozmnožujete své peníze? Rozdělte se se státem

  • 3
Současný svět se otevírá a stále více Čechů investuje do firem v tuzemsku i v zahraničí. Na druhé straně zde existuje zrcadlový tok kapitálu, kdy do tuzemských společností přicházejí zahraniční investoři a řeší otázku, jak zdaňovat svoje podíly v tuzemských společnostech. Víte, jak postupovat v případě, že jako drobný akcionář významné německé firmy obdržíte dividendu?

Nejprve se zaměřme na několik základních fakt, která jsou nutná pro pochopení předmětné problematiky. V první řadě si vymezme pojem, co je míněno zdaněním podílu na zisku v obchodních společnostech. Tuzemec (fyzická či právnická osoba) má právo nabýt podíl v obchodních společnostech v tuzemsku nebo v zahraničí (nejčastěji v akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným, veřejné obchodní společnosti či v družstvu). Na základě existence této kapitálové účasti má samozřejmě nárok na podíl na zisku v těchto společnostech (pokud jej valná hromada schválí). Tento podíl se nazývá dividenda (u a.s.) či jednoduše podíl na zisku (u ostatních obchodních společností).

Fyzické a právnické osoby mají odlišný daňový režim

České daňové právo používá odlišný daňový režim v případě fyzických i právnických osob. Vzhledem k zaměření tohoto finančního portálu ovšem nemá smysl jít do analýzy způsobu zdanění podílů na zisku u právnických osob jako příjemce, nýbrž se zaměřme na drobné investory z řad fyzických osob.

Drobní investoři (fyzické osoby) nejčastěji inkasují podíly z držby ve formě dividend, neboť si sami nakoupí akcie tuzemských či zahraničních společností a dále nemají v úmyslu se podílet na řízení společnosti. Očekávají, že společnost bude pravidelně vyplácet zajímavé dividendy či pouze spekulují na růst tržní ceny jimi držených akcií. Nás ovšem zajímá první forma plodů investice. Méně obvyklá je kapitálová investice kupříkladu do s.r.o. nebo v.o.s. Taková investice je zpravidla spojena s osobní účastí na řízení společnosti a drobní investoři z řad fyzických osob se logicky zaměřují spíše na investice do akcií.

Začněme u tuzemských výplat tuzemcům

Konzervativní český investor se sice spíše orientuje na investice prostřednictvím podílových fondů, které mohou také obsahovat jím vyhlédnuté akciové tituly, avšak existují i ti, kteří si vytvářejí individuální portfolio. Jaký daňový režim mají takoví investoři do tuzemských společností? (více v následující tabulce).
 

Kdo inkasuje podíl na zisku Kdo vyplácí podíl na zisku
Fyz. osoba – daňový rezident ČR Tuzemská obchodní společnost (družstvo)
Způsob zdanění Srážková daň 15 procent

 

 

 

Poznámka:  Srážková daň funguje způsobem, kdy plátce dividendy je povinen daň srazit a odvést finančnímu úřadu. Příjemce podílu na zisku (fyzická osoba a daňový rezident ČR zároveň) inkasuje dividendu sníženou o patnáctiprocentní srážkovou daň.

Ze zahraničí je daňový režim odlišný

Menší skupina investorů si buduje portfolio i ze zahraničních titulů a režim je následující. U vyplácených podílů na zisku platí zásada, že vždy podléhají zdanění v ČR, avšak příjemce podílů má právo zvolit jednu ze dvou metod zdanění.

Kdo inkasuje podíl na zisku Kdo vyplácí podíl na zisku
Fyz. osoba – daňový rezident ČR Obchodní společnost sídlící v zahraničí
Způsob zdanění Buď v rámci dílčího základu daně z kapitálového majetku dle paragrafu 8 (reaguje citlivě na konkrétní daňové pásmo poplatníka), nebo v rámci samostatného základu daně podléhajícího 15% sazbě daně

 

 

 

 

 

 

Poznámka: Do samostatného základu daně se zahrnují veškeré příjmy z dividend či podílů na zisku, a to případně i včetně daně sražené v zahraničí plátcem (hrubé dividendy)

Je nutné si uvědomit, že základní pravidlo u ze zahraničí přijatých podílů na zisku zní, že vše podléhá zdanění v ČR. Co to v praxi znamená? Poplatník, který obdrží podíl, je povinen testovat hned několik věcí. V první řadě je povinen zjistit, zda plátce (společnost sídlící v zahraničí) srazil u zdroje daň. Ve většině případů tomu tak je a musí si obstarat dokumenty, že k tomu skutečně došlo a v jaké výši. Daň sražená v zahraničí se prokazuje potvrzením zahraničního správce daně. V určitých případech si vystačíme s potvrzením plátce příjmu či depozitáře o sražení daně.

Následně je povinen si sám daň spočítat (jedním z výše uvedených způsobů). Pokud platí alternativa, že v zahraničí byla daň sražena u zdroje, pak může svoji daňovou povinnost vypočtenou dle českého daňového práva a tu strženou v zahraničí vzájemně započíst. Jinými slovy lze uplatnit metodu, kdy se proti daňové povinnosti vypočtené v ČR postaví v zahraničí odvedená daň. Započtení lze provést nejvýše do částky vzniklé daňové povinnosti dle naší legislativy.

Zatímco u tuzemských výplat zisku (vazba tuzemský plátce – tuzemský příjemce) je situace velmi jednoduchá a žádný investor nepotřebuje radu specialisty (daňového poradce), tak u výplat z EU či třetích zemí již situace zdaleka tak jednoduchá není. V těchto situacích lze spíše radu odborníka doporučit. Správná volba metody i zajištění příslušné dokumentace může znamenat v takových případech hodně velkou daňovou úsporu.

Kam směřují vaše investice? Máte problémy s jejich zdaňováním? Potřebujete rady daňových specialistů? Těšíme se na vaše názory.