Minulý týden vyzněl opět lépe pro dolar než pro euro, a to i navzdory problémům ve finančním sektoru, když zkrachovala americká Columbian Bank. Problémy má také stále čtvrtá největší americká investiční banka Lehman Brothers. Světové akciové indexy proto začátkem týdne táhly dolů bankovní tituly. Pozvolna rostoucí cena ropy naopak podpořila akcie energetických společností.
Zveřejněná data v minulém týdnu opět vyšla nad očekáváním v USA, zatímco v eurozóně a ve Velké Británii více či méně zklamala. Pozitivně překvapila zveřejněná čísla prodejů již existujících domů v USA, zklamala spotřebitelská důvěra v Německu a zároveň nálada mezi podnikateli klesla na několikaleté minimum. Navíc se potvrdil pokles ekonomiky Německa ve 2. čtvrtletí o 0,5 %. V eurozóně dle rychlého odhadu spotřebitelských cen za měsíc srpen poklesla inflace, což by mohlo otevřít dveře ECB ke snižování úrokových sazeb. Dle vyjádření jejích představitelů v průběhu týdne ovšem snižování sazeb v eurozóně prozatím nepřipadá v úvahu.
Ekonomika USA rostla ve 2. čtvrtletí o 3,3 %
Dolar výrazně podpořila až čtvrteční revize hospodářského růstu za 2. čtvrtletí, když díky vyšším exportům byl meziroční růst revidován na 3,3 % z 1,9 %. Analytici očekávali jen 2,7 %. Kromě lepších výsledků zahraničního obchodu se zlepšila i tvorba zásob a výdaje domácností. Ekonomové ale varují, že daňové opatření vlády odezní a stav světové ekonomiky se zhorší, což bude mít dopad na americké exporty a na ekonomický růst v dalších čtvrtletích.
Dolar zakončil minulý týden posílením k euru o 0,4 % na 1,4735, když v průběhu týdne si sáhl až na 6měsíční maximum k euru na úrovni 1,4570. Neztrácelo jen euro, ztrácela k dolaru i libra, na kterou opět dolehly problémy v britské ekonomice a v nejbližších měsících to zřejmě nebude jinak. Libra se dostala k dolaru až na více než dvouleté minimum 1,82 GBP/USD a oslabila tak v minulém týdnu o 1,1 %. Libra oslabovala i k euru, a to o 0,8 % na 12leté minimum 0,8050 EUR/GBP.
Akciové trhy byly celosvětově podpořeny dobrými výsledky americké ekonomiky v 2. čtvrtletí. Americký Dow Jones si připisoval 1,3 %, širší S&P 1,4 %, výjimkou byl ale technologický Nasdaq, který ztrácel 1,3 %. Japonský Nikkei si připsal 1,6 %, německý DAX 1,5 % a britský FTSE vysokých 3,5 %, což byl největší nárůst za posledních více než 5 měsíců.
Konflikt s Ruskem a hurikán Gustav
Konflikt mezi Ruskem a západem ohledně Gruzie se dále vyostřil, poté co Rusko uznalo nezávislost Abcházie a Jižní Osetie. Ruský premiér Vladimir Putin dokonce obvinil Spojené státy, že konflikt v Gruzii byl pod jejich taktovkou. Evropská unie zvažuje sankce proti Rusku. Konflikt postupně sune cenu ropy výše, vzhledem k tomu, že Rusko je druhým největším producentem ropy na světě (dle údajů z roku 2006). V Mexickém zálivu se mezitím vytvořil prozatím nejnebezpečnější hurikán v této sezóně, a proto těžební společnosti byly nuceny evakuovat těžební plošiny. Mezinárodní agentura pro energii (IEA) uklidnila ale trhy ujištěním, že uvolní rezervy v případě výraznějšího výpadku dodávek ropy na světové trhy. Cena ropy Brent proto v minulém týdnu vzrostla jen o 3 USD/barel. V reakci na vyšší ceny ropy cena zlata vzrostla druhý týden v řadě o 1,5 % na 835 USD/unce.
Úrokové sazby ve střední Evropě zůstaly nezměněny
V regionu zasedaly všechny centrální banky kromě té české, a všechny v souladu s očekáváním ponechaly sazby nezměněny, konkrétně slovenská národní banka na 4,25 %, polská národní banka na 6,0 % a maďarská národní banka na 8,5 %. Vyhlídky na další zvyšování sazeb v regionu se zhoršují. Trh sice stále počítá se zvýšením 2 x 25 bodů v Polsku, ovšem v Maďarsku se očekává, že sazby dosáhly pro tentokrát vrcholu a v Česku půjdou také spíše dolů než nahoru. I v Polsku bychom se tedy mohli dočkat toho, že trh ubere na očekávání, přesto, že polská ekonomika roste stále slušným tempem (ve 2. čtvrtletí meziroční růst na 5,8 %).
Posílení dolaru navíc není příznivé pro středoevropské měny, když se zájem investorů na měnovém trhu opět přesouvá za Atlantik. Stále více se spekuluje nad dopadem zpomalení eurozóny na ekonomiku Polska, Maďarska a Česka. Ale vzhledem k tomu, že polská ekonomika je daleko méně otevřená (podíl exportů na HDP) než ekonomika Česka či Maďarska, očekává se, že Polsko z této nepříznivé doby vyjde nejlépe. Měny ve střední Evropě měly proto tendenci oslabovat jak k euru, tak dolaru. Česká koruna ztratila k euru 1,4 %, forint taktéž 1,4 % a zlotý přibližně 1,2 %.
Graf: Vývoj kurzu EUR/CZK
Akciové trhy ve střední Evropě byly ovlivněny sentimentem na trzích světových, proto i indexy PX a BUX si připsaly pár procent, resp. 0,6 % a 1,4 %. WIG se pohyboval během pátečního odpoledne na otevíracích pondělních hodnotách.
