Růst příjmů bude mít samozřejmě pozitivní dopad na splácení úvěrů. Vyšší příjmy znamenají, že výše splátky není vůči nim tak vysoká a činí stále menší část našich rodinných rozpočtů.
Graf:
Dopad růstu příjmů a inflace na splácení úvěru (pro hypoteční úvěr 1 mil. Kč, splatnost 20 let, úrokovou sazbu 6 %, inflaci 2 % p.a. a růst mezd 5 % p.a.)
Na grafu je zobrazen případ, jak se změní jednotlivé součásti našeho rodinného rozpočtu po 5 letech. Splátka hypotečního úvěru bude 7 164 Kč jak dnes, tak za 5 let. Její výše se měnit nebude, pokud se po 5 letech nebude měnit výše úrokových sazeb u hypotečního úvěru.
Náklady na živobytí (na jídlo, bydlení, služby, odívání, domácnost, cestování…) jsou v našem příkladu 15 000 Kč měsíčně. Za 5 let vzrostou stejně jako inflace, která pro náš příklad činí 2 % ročně. Za 5 let tedy budou náklady na živobytí činit 16 561 Kč (budou cca o 10 % vyšší). Příjmy jsou v našem příkladu na počátku ve výši 25 000 Kč měsíčně. Za 5 let vzrostou stejně jako průměrné příjmy. Pokud to bude 5 % ročně, bude jejich výše za 5 let činit 31 907 Kč.
Příjmy vzrostly celkem výrazně, zatímco výdaje na živobytí stouply pouze mírně. Náklady na splácení hypotečního úvěru nevzrostly vůbec. To všechno znamená, že nám z naší výplaty zbyde více peněz. Dnes nám po pokrytí nákladů na živobytí a splátek úvěru zbyde jenom 2 836 Kč, kdežto za 5 let by nám zbylo 8 182 Kč, tedy asi třikrát více než dnes.
Náš příklad počítal s růstem mezd 5 % ročně. Ekonomicky může být toto číslo opodstatněné, ale co když porostou mzdy pomaleji? Co když jejich růst bude pouze srovnatelný s inflací?
Tabulka:
Vliv různého růstu mezd na rodinný rozpočet
Při 5% růstu mezd, jak jsme se o něm bavili doposud, je situace samozřejmě velice příznivá. Ale i v případě, že růst mezd bude nižší, nebude se dostávat rodinný rozpočet do problémů. I při růstu o pouhé 1 % nehrozí, že bychom na splátku úvěru neměli. Jednoprocentní růst mezd je dokonce nižší, než kolik činí inflace. V reálném vyjádření by náš příjem poklesl. Ani v tomto pesimistickém případě se nedostáváme do problémů. Je to dáno tím, že výše splátky neroste. Rostou pouze výdaje na živobytí a ty tvoří cca polovinu rodinného rozpočtu. Jejich vzestup je pokryt růstem příjmu, i když tento růst je (procentuálně vyjádřeno) nižší.
Jediný případ, kdy dochází k problémům v rozpočtu (rozdíl příjmů a výdajů klesá), nastává při nulovém růstu mezd. V tomto případě tu není nic, co by dokázalo kompenzovat růst nákladů na živobytí. Došli jsme tedy k tomu, že nám inflace způsobí problémy pouze v případě, že nám vůbec neporostou mzdy. Inflace by zvýšila náklady na živobytí a my bychom se museli uskromnit. Jestliže nám porostou mzdy alespoň trochu (v našem případě o 1 %), nebudeme se muset uskromňovat a můžeme krýt stoupající náklady na živobytí. I mírný růst mzdy ve výši inflace pro nás znamená zlepšení situace. Ve skutečnosti pravděpodobně porostou mzdy více než jenom o inflaci (dojde k reálnému růstu mezd). To vede k optimistickému závěru, že v našem rodinném rozpočtu snad zbude dostatek prostředků pro splácení úvěrů i po několika letech.
Úryvek je z knihy
"Financování vlastního bydlení"
vydané nakladatelstvím Grada Publishing,
více informací naleznete na www.grada.cz
