Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Paradox: Mzda rychle roste na začátku kariéry, s letitou praxí klesá

aktualizováno 
Pokud máte pocit, že si vás firma dost necení, byť jste šikovní, pracovití a máte praxi aspoň pět let, netruchlete a bojujte. Šanci, že vám šéf přidá, máte teď nejvyšší.

Třicátníci bez závazků se nerozpakují požádat nadřízeného o zvýšení mzdy. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Zkušený lékař do pětatřiceti let, který marně hledá práci. Nezaměstnaný strojní inženýr s praxí, jenž se domluví anglicky a německy. Šikovný IT specialista, jemuž nechce nikdo zvýšit plat. Sněžný muž. Pokud kohokoliv z nich znáte osobně, pak jste zažili cosi na způsob blízkých setkání třetího druhu. Prostě zázrak.

Vysoce kvalifikovaných zaměstnanců stejně jako špičkových top manažerů je totiž v rozjeté české ekonomice tak málo, že je firmy vyvažují zlatem, respektive se je snaží konkurenci přeplatit. Aktuálně to prokázal průzkum portálu Platy.cz.

Ze zveřejněných čísel vyplývá, že nejlepší platy berou a největší šanci na přidání mají vysoce kvalifikovaní zaměstnanci, kteří už nějaký čas sbírají zkušenosti v pracovním procesu. „Na konkrétní pozici dostávají nejvíce peněz lidé s praxí od 6 do 10 let, výraznější nárůst je právě u kvalifikovaných zaměstnanců. Největší rozdíly jsme zaznamenali v Praze, kde lidé s praxí od 6 do 10 let vydělávají o 50 procent více než ti bez praxe,“ rekapituluje to nejpodstatnější z výzkumu Zuzana Lincová, ředitelka personální agentury Profesia.

Tempo, s jakým zaměstnancům naskakují cifry na výplatnici, se přitom časem mění. Absolventi na začátku pracují za málo, už po dvou letech se jim plat zvýší průměrně o 12 procent, za pět let o více než čtvrtinu. Když po deseti letech srovnají své platy s nástupními, bývají vyšší o třetinu.

Říct, že za rychlým nárůstem platů u mladých lidí je jejich přirozená drzost, by bylo chybou. „Pro mladší ročníky je růst mzdy podstatně důležitější, proto jsou výrazně ochotnější měnit místo, pokud nejsou jejich představy naplněny,“ vysvětluje Zuzana Lincová.

Takže zatímco o dekády zkušenější kolegové si cení i dalších benefitů, než jsou jen peníze, třicátníci bez závazků se nerozpakují přitlačit nadřízeného do kouta: Nepřidáte mi? Dobře, tak já půjdu, jinde mi dají rádi víc. „Jsou to juniorští senioři, pro zaměstnavatele jsou pořád dost levní, ale zároveň už mají zkušenosti, naučili se svou práci a jsou dynamičtí,“ vykresluje obvyklý stereotyp uvažování ve firmách kariérní poradce Dalibor Špok.

Proč platy klesají?

Ve vývoji mezd platí určitý paradox: zatímco prvních 10 let po vstupu na pracovní trh platy postupně rostou, později průměrné příjmy mírně klesnou. Že by pak začali nadřízení na nejzkušenějších zaměstnancích šetřit? Rozhodně ne. „Statistika pouze popisuje aktuální stav, kdy vydělávají více ti, kteří odpracovali 6 až 10 let, v porovnání s těmi, kteří na dané pozici odpracovali více než deset let. Plat roste oběma skupinám zaměstnanců, jen ti s desetiletou praxí momentálně vydělávají více,“ vysvětluje Lincová.

Průměrná hrubá mzda podle délky praxe
méně než 1 rok1 až 2 roky3 až 5 let6 až 10 letvíce než 10 let
21 692 Kč24 215 Kč27 533 Kč28 946 Kč27 479 Kč

Statistika zkrátka neporovnává srovnatelné lidi a jejich schopnosti. Dnešní třicátníci totiž umějí cizí jazyky, ovládají počítače, mají za sebou stáže z ciziny. „Liší se proto od těch, kterým je padesát. Když jim bylo třicet, takové dovednosti neměli a nemohli za ně být placeni,“ dodává Špok.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.