Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kromě vánočních kaprů jsme vylovili i zlaté ryby či piraňu, říká rybář

aktualizováno 
Antonín Madzia nastoupil do rodinné firmy, která se zabývá chovem ryb, hned po maturitě. Před dvěma lety se stal jedním z jednatelů. Na starosti má obchod s rybami a provoz firmy.

Antonín Madzia začínal v rodinné firmě takzvaně od lopaty, před dvěma lety se stal jedním z jednatelů společnosti. | foto: Alexandr SatinskýiDNES.cz

Jednatřicetiletý Antonín Madzia u jistebnických rybníků vyrůstal. V 90. letech jeho otec založil firmu s názvem Chov ryb Jistebník a prý nebylo pochyb o tom, že jeho syn se jednou do rodinného podnikání zapojí. Je to už dvanáct let.

Fotogalerie

Kolik rybníků vaše firma spravuje, jak jste k nim přišli?
Můj otec dříve pracoval ve Státním podniku rybářství Ostrava. V roce 1994 začal na rybnících společně se svým společníkem hospodařit a postupně začali jistebnické rybářství, kam patří rybníky, hráze a budovy, privatizovat. Zatímco před revolucí byl chov ryb pro tehdejší státní podnik, který se zabýval převážně chovem drůbeže, pouze okrajovou záležitostí, my se věnujeme pouze chovu ryb.

Když vaše rodina jistebnické rybníky převzala, co všechno to obnášelo?
Firma začínala ve složitých podmínkách. Hráze byly neudržované, neprůjezdné, rybníky nebyly po léta odbahňované a přítoky zanesené. Dnes soustava vypadá o poznání jinak a rybniční krajina láká mnoho cyklistů a výletníků.

Antonín Madzia (31 let)

  • Je jedním z jednatelů společnosti Chov ryb Jistebník.
  • Vystudoval gymnázium.
    Po maturitě začal pracovat v rodinné firmě.
  • Jeho celoživotním koníčkem je myslivost.
  • Je ženatý, s manželkou Markétou čekají prvního potomka.

V současnosti hospodaříme na 360 hektarech, z nichž většina je v chráněné krajinné oblasti Poodří. To skýtá mnohá omezení v každodenním provozu soustavy. Naše ryby jsou ale vychovávány především na přirozené potravě, tedy planktonu. V případě přikrmování používáme regionální obiloviny. Kapr, který byl vychován v těchto podmínkách, nemůže nikdy chutnat takzvaně po bahně.

Co všechno předchází tomu, než se kapr ocitne na vánočním stole?
Pokud chce mít rybář doopravdy „svého“ vánočního kapra, znamená to, že musí mít vlastní generační ryby, které mají mezi pěti až sedmi lety. Tyto se společně vytírají a z oplodněných jiker se líhne rybí plůdek, který se na stůl konzumentů dostane po mnoha přesunech z rybníku na rybník, a to po třech až čtyřech letech. Jedná se tedy o cyklus, který nelze urychlit. Pokud se v jeho průběhu objeví problém, ať už v podobě přílišného sucha, horka, zimy, či povodní, může rybář začínat nanovo.

Porybný Antonín Madzia

Letos bylo extrémní sucho. Jak se to projevilo na vašem chovu?
Vzhledem k tomu, že naše rybníky napájí náhon z Odry, tak tam během letošního sucha nedošlo k extrémnímu poklesu vody. Letošní horko a sucho mělo vliv na menší přírůstky ryb, sucho nám dělá problémy doposud. Pokud se počasí neumoudří a pořádně nezaprší, na jaře budeme mít problém rybníky znovu napustit.

Jaké druhy ryb chováte?
Produkce je každý rok jiná, záleží na mnoha faktorech. Někdy se urodí více kusů, které jsou však menší, někdy naopak sice méně, zato však výrazně větší. Přibližně 95 procent naší produkce tvoří kapr, dále chováme tolstolobiky, amury, štiky, sumce a candáty. Zajímavostí u dravých ryb, tedy štiky, sumce a candáta je, že na jeden kilogram přírůstku hmotnosti musí ulovit asi sedm až deset kilo jiných ryb. Proto je nutné dodržet pravidla nasazování těchto ryb, aby ve vodě zůstala zachována rovnováha.

Jednatel společnosti Chov ryb Jistebník Antonín Madzia u jednoho ze zařízení,...

Výlovy rybníků jsou pro veřejnost velmi atraktivní. Jak taková akce probíhá u vás?
Výlov rybníka začíná několik dní dopředu, kdy se za neustálého dozoru postupně vypouští voda. Den před výlovem se do nejhlubšího místa připraví takzvaná podložní síť, ze které se v den výlovu musí všechny ryby vylovit. Ty se na místě třídí podle velikosti a druhu.

Kolik ryb ročně vyprodukujete? Snižuje se zájem, nebo naopak zvyšuje?
Vánoční prodej tvoří přibližně 70 procent naší produkce, zbytek tvoří nasazování ryb do soukromých rybářských revírů. U produkce záleží na mnoha faktorech, v průměru vyprodukujeme 150 tun ryb. Lidé mají rok od roku větší zájem o české ryby. A to hlavně o ty, u nichž vědí, kde a jak byly vychovány. Poptávka po našich rybách neustále roste.

Jednatel společnosti Chov ryb Jistebník Antonín Madzia u jednoho ze zařízení,...

Vylovíte občas i něco jiného než kapry, štiky nebo amury?
Ano a někdy se nestačíme divit, co všechno během roku do rybníku přibylo. Kromě celkem obvyklých želv, zlatých rybek či úhořů jsme v rybníku našli i piraňu, naštěstí byla býložravá.

Piraně v Česku?
Předpokládám, že ji vypustil někdo, komu se již nehodila do jeho akvária, to se bohužel někdy stává. Takové ryby stejně v našich podmínkách nemají šanci přežít. Pro nás je to ale velké riziko, a to kvůli možnému přenosu chorob či parazitů.

Zažili jste roky, které byly vysloveně ztrátové?
Nejhorší byl bezesporu rok 1997, kdy Moravu a Slezsko postihla stoletá povodeň. V našem případě se jednalo o stržení mnoha hrází, škody na rybách, které vzala voda, dosáhly až sedmdesáti procent. Z rozsáhlé rybniční soustavy byl najednou jeden velký rybník. Trvalo několik dalších let, než se nám podařilo obnovit stavy násadových a tržních ryb a dát zcela do pořádku všechny rybniční stavby.

U jistebnických sádek se v této roční době nezastaví, na nohou jsou od brzkého...

Je něco, čím vás dokáže po těch letech vaše práce překvapit?
Chov ryb je jako každá zemědělská činnost závislá na mnoha proměnných faktorech. I při desetiletích zkušeností vás dokáže při práci příroda překvapit. Na podzim při vypouštění rybníka, které trvá několik dní, jsem sváděl boj s bobrem, který se záměrem rybník vypustit nesouhlasil. Z desek, které mají zabránit přítoku vody do rybníka, mi každý den udělal třísky. Přestal, až když našel v nápusti místo desek plech. To ho asi naštvalo, tak šel s vodou hospodařit jinam.

V čem se liší české rybářství od toho zahraničního?
Jednoznačně produkcí kapra. Vánoční kapr je specifikum pouze některých států střední Evropy. Společným celoevropským problémem při chovu ryb je kormorán velký, který je dnes výrazně přemnožen a působí až likvidační škody na rybí produkci. Zatímco před několika lety byl v České republice kormorán zvláště chráněným živočichem a stát z toho důvodu poskytoval rybářům náhrady škod, které tento pták způsobil, dnes je situace jiná. Stát u kormorána snížil stupeň ochrany, takže už napáchané škody nehradí. Přitom jeden kormorán za pouhý jeden den dokáže ulovit až tři čtvrtě kilogramu ryb.

Jaké ryby považujete za nejchutnější?
Mám rád české ryby. U mořských ryb vidím jako nevýhodu to, že zákazník často netuší, v jaké vodě a za jakých podmínek byla ryba chována či chycena. Zákazníkům bych dal radu, ať se ve svém okolí porozhlédnou přímo po chovateli ryb a od něj ryby kupují. Je to vždy lepší, než je kupovat od obchodníků či v supermarketech. Mají tak jistotu, že kupují kvalitní rybu za nejlepší cenu.

Porybný Antonín Madzia

Kolik musíte do chodu vaší firmy ročně investovat?
Do obnovy a inovací investujeme veškeré volné prostředky, abychom zajistili nejen naši konkurenceschopnost, ale také abychom udrželi rybniční krajinu v takovém stavu, do kterého jsme ji uváděli posledních jedenadvacet let. Postupně obnovujeme stroje i vozidla nutné pro náš provoz. Za současné situace se neobejdeme bez státních a evropských dotací.

Kolik lidí zaměstnáváte, co všechno dělají?
Firma má deset stálých zaměstnanců, v době výlovů však potřebujeme další výpomoc. Jedná se o každodenní péči o vodu, ryby a rybníky. Naprosto esenciální je během léta sledovat teplotu vody a množství kyslíku. Pokud tento klesne pod určitou hranici, musíme vodu okysličovat speciálními přístroji. Během zimy je potřeba zajišťovat neustálý přítok vody a sledovat zamrznutí hladiny s ohledem na přístup kyslíku. Kromě těchto prací musíme udržovat neustále v pořádku 35 kilometrů hrází, které naše soustava má. Práce je tedy dost a dost.

Co by rybářům obecně pomohlo, aby měli lepší zisky?
Dokážu si představit, že pokud by DPH na ryby kleslo řekněme na pět procent, potřeba dofinancovávání z vnějších zdrojů by klesla na minimum. Takto jsme drženi v závislosti na obdržení nenárokových dotací, což v některých případech výrazně ztěžuje plánování rozvoje či obnovy.

V čem by vám měl stát více pomáhat?
Já osobně bych nejvíce ocenil snížení byrokratické zátěže a snížení DPH.

Autor: pro iDNES.cz


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.