Barbora Stejskalová přiznává, že se od porodu pořádně nevyspala. Přesto překvapuje svou energií. Tvrdí, že se díky sedmiměsíčnímu Vojtovi naučila lépe organizovat čas a může se oběma svým „úvazkům“ věnovat s větším nasazením.
Jak jste plánovala další práci po zjištění, že čekáte dítě?
Hned jsem o tom diskutovala s nadřízeným a dohodli jsme se i v mém týmu, jak to bude fungovat, kdo mě bude zastupovat. Už tehdy muselo padnout rozhodnutí, zda se vrátím hned po pětiměsíční mateřské, nebo zůstanu i na rodičovské. Na mé pozici nebylo možné, abych pracovala na půl úvazku. Dohodli jsme se, že pokud bude všechno v pořádku a já i miminko budeme zdraví, vrátím se hned po mateřské. Vnitřně jsem se ale nastavila na to, že když to nepůjde, budu muset práci opustit.
Bylo těžké vrátit se do práce od pětiměsíčního dítěte?
Bylo to velmi náročné a nepopírám, že tady je určitý tlak okolí, spousta lidí se mě ptá, jak jsem to mohla udělat. Ale jinde ve světě to běžně funguje a i já sama jsem si to ověřila, když jsem po vysoké škole pracovala jako au-pair. Starala jsem se o holčičku od jejích dvou měsíců a nestala se jí žádná újma, maximálně jsem se jí věnovala.
Takže jste si zkusila práci chůvy, kterou má dnes syn?
Ano. A paní v té rodině byla v obdobné situaci jako teď já. Byli jsme taková velká rodina. Řekla jsem si – když měli důvěru ve mě, proč já bych ji neměla mít v někoho dalšího. V Česku to zatím není tolik zvykem. A proto si každá žena musí srovnat v hlavě, zda ustojí tlak okolí. Mám štěstí, že v rodině a mezi blízkými mi nikdo nevyčítá, že jsem se vrátila brzy do práce. Vědí, že jsem nikdy nebyla posedlá kariérou, spíš jsem si chtěla vyzkoušet různé věci, které se mi pak hodily. Možná shoda okolností, trochu i štěstí mě dovedly tam, kde jsem teď. Oni to vědí a asi by mi nepřáli to celé zahodit.
Najít chůvu, které svěříte dítě, zřejmě není lehké...
Tady je na trhu velká mezera. Hledání byl pro mě docela stres. Už když jsem otěhotněla, hledala jsem na internetu různé agentury. Moje zadání bylo poměrně složité – aby byla chůva flexibilní, měla praxi, abychom si rozuměly, aby dojížděla k nám domů. Ale takové chůvy většinou nejsou. Pak už jsem zvažovala jesle. Jenže ty byly zrušené. Tak privátní. Něco jsem našla, ale říkala jsem si, že to bude alternativa číslo dvě. Alternativa číslo tři by byla nějaká au-pair ze zahraničí.
Vzala byste si domů au-pair z ciziny?
Asi vzala, ale jak říkám, byla to až třetí alternativa. A to kvůli soukromí. Když přijdete domů, je au-pair pořád s vámi, i o víkendu. Tak jako jsem byla já s tou rodinou. Ta ale měla velký dům. Já přece jen nebydlím v obrovském domě a všichni bychom měli narušené soukromí.
Jak jste nakonec našla dobrou chůvu?
To byla náhoda. Ptala jsem se každého. Kamarádka mě dovedla až k mé bývalé kolegyni, u které chůva končila. Znala se s ní od mládí, jsou rodinné přítelkyně. Nabyla jsem pocitu větší důvěry než u chův z agentur. Plno lidí se mě ptá, co na to říká Vojtík. Nejlepší by bylo zeptat se přímo jeho. A myslím, že jednoznačná odpověď je, že když chůva přichází, vítá ji s nadšením. Tak jako vítá mě, když přijdu domů.
Nebojíte se, že ji bude vítat víc než vás?
Nebojím. Ona je v tomhle velmi rozumná. Od začátku říká: Já jsem chůva, vy maminka. I malému to dává jednoznačně najevo.
Jak zvládáte plné pracovní vytížení a rodičovské povinnosti, které vás čekají doma?
I když pracuji na plný úvazek a partner také, neznamená to, že i péče o dítě je rozdělena na půl. Ta je stále ještě na bedrech ženy. Nastaly mi jakoby dva plné úvazky. Byť máme chůvu. Nejsem v práci do noci, jak jsem dříve bývala, protože mě nic nenutilo jít domů. Mám striktní harmonogram. Práci mám rozdělenou na dvě části. Přes den mám schůzky, většinou ani neotevřu počítač, neřeším e-maily. A potom, když jde Vojtík spát, vyřídím právě tohle.
Máte teď větší pracovní nasazení?
Víc si hlídám priority a soustředím se na to podstatné. Vidím to třeba i u své asistentky, která se vrátila po mateřské a navíc je samoživitelka. Dokazuje, jak ženy s dětmi umějí dát dohromady energii a být mnohem efektivnější, než když dítě nemají.
Zbývá vám čas na relaxaci?
Momenty s malým se snažím prožívat intenzivně, chodíme plavat, cestujeme. Ale takový ten čas na sebe mám asi dvě hodiny v týdnu. Vždy se těším na víkend, že se trošku vyspím. Režim kojení je i v noci, od těhotenství jsem se nevyspala déle než dvě tři hodiny v kuse.
A je pro mě zajímavá zkušenost, jak to příroda nastavila. I když třeba cítím, že jsem unavená a vypadám ospale, nemám pocit, že bych nestíhala. Každá ta „agenda“ je tak jiná, že mě to vzájemně dobíjí. Když jsem byla na mateřské, kolikrát jsem se přistihla, že si vyčítám – ještě jsem měla uvařit, udělat něco na zahradě, zajít na poštu. Vojtík byl pořád se mnou, ale moc si to neužíval. Teď se mu intenzivně věnuje chůva a pak já. Užijeme si to a když jde Vojtík spát, pokračuji v práci.
Kariéra a rodina
Barbora Stejskalová patří k sedmi nejvyšším manažerům české pobočky firmy T-Mobile. Je výkonnou ředitelkou pro oblast lidských zdrojů. Doma má sedmiměsíčního syna Vojtěcha, o kterého pečuje společně s chůvou. To jí umožnilo vrátit se do práce brzy po porodu.
