Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S jakou strategií vyděláte na akciích?

aktualizováno 
Často se vyskytují názory, že kupovat akcie růstových společností je nerozumné. Proč investovat do podniku, který vykazuje malé nebo žádné zisky a u něhož ještě řadu let nebude možné očekávat žádné dividendy? Vždyť akcie takovýchto podniků nelze seriózně hodnotit a jejich cena se může kdykoli zřítit.
(ilustrační snímek)

(ilustrační snímek) - Peníze | foto: Profimedia.cz

Naproti tomu akcie ziskových podniků, které vyplácejí dividendy, poskytují větší stupeň bezpečí. Kromě toho, mámeli šťastnou ruku a podaří se nám vyhmátnout podhodnocené akcie, které nejsou momentálně populární mezi širokými masami investorů, můžeme překonat výkonnost portfolií růstových akcií.

Hodnotové akcie (value stocks) jsou definovány jako relativně levné akcie, přičemž jako měřítka použijeme poměr kursu k zisku na akcii (nízký poměr price/earnings), poměr kursu k účetní hodnotě na akcii (nízký poměr price/book value) a poměr kursu k tržbám na akcii (nízký poměr price/sales). Jiným měřítkem je vysoký dividendový výnos. Akcie, které tato kritéria nesplňují, se nazývají růstové (bez ohledu na to, zda jejich kursy momentálně rostou nebo klesají). Z této definice je patrné, že hranice mezi růstovými a dividendovými akciemi je poněkud neostrá, nicméně ve většině případů lze celkem bezpečně zařadit akcie do jedné či druhé skupiny.

Hodnotová strategie je velmi populární zejména ve Spojených státech

Její principy zní velmi logicky a rozumně. Kupujemeli dostatečně levně, nevadí, že jde o akcie podniků nevalných kvalit. Přívrženci hodnotové strategie tvrdí, že podprůměrný podnik za velmi nízkou cenu je lepší investice než skvělý podnik za nehorázně vysokou cenu. Warren Buffett, pravděpodobně nejslavnější a nejúspěšnější praktik hodnotové strategie, říká: „Je to jako sbírat doutníkové špačky. Z každého špačku můžete potáhnout jen jednou nebo dvakrát, ale zato zadarmo.“ Není známo, zda právě Warren Buffett někdy v životě skutečně sbíral doutníkové špačky. Zato je známo, že v roce 1999 byl druhým nejbohatším člověkem na světě s osobním majetkem v hodnotě 36 miliard dolarů.

Nakupovat levné akcie, počkat, až trh objeví jejich skrytou vnitřní hodnotu, a potom je se ziskem prodat vypadá na první pohled jako mnohem rozvážnější strategie než kupovat „růstové“ akcie společností, z nichž mnohé doposud nevykázaly žádný zisk. Existuje však jeden problém, který úspěšnost „hodnotových“ strategií zásadně podkopává. Investoři neustále hledají nové investiční příležitosti, takže hledat a nakupovat „levné“ akcie prakticky není výnosnější než kupovat akcie, které jsou „předražené“.

Analytik Clifford G. Dow zkoumal výnosy amerických podílových fondů v závislosti na tom, zda tyto fondy samy definovaly svá portfolia jako hodnotová či růstová. Kromě toho se Dow také zabýval průměrným kreditním ratingem společností, jejichž akcie byly obsaženy v portfoliích těchto fondů. (Z tohoto srovnání vyplývá, že akcie společností s horším ratingem jsou výnosnější, což je plně v souladu s principem, že za vyšší výnosy je nutné zaplatit vyšším rizikem.) Data pro období 1986 až 1995 poskytla agentura Morningstar. Z výsledků Dowovy studie můžeme uvést následující tabulku nominálních výnosů:

Rating, výnosy hodnotové a růstové investiční strategie – akcie velkých podniků

Rating finanční síly podniku (podle agentury Value Line)
  A++ A+ A
Růstová strategie 37,50% 61,20% 86,40%
Hodnotová strategie 13,70% 45,20% 73,30%

Zdroj: Clifford G. Dow, 1998

Je zřejmé, že „hodnotově“ zaměření manažeři podílových fondů v průměru zaostávali za svými „růstovými“ kolegy zhruba o 0,75 % až 2 % ročně. Proč? Částečnou odpovědí mohou být vyšší poplatky a daně spojené s častějším obchodováním. Hodnotoví manažeři totiž často patří mezi aktivní investory a jejich provozní náklady jsou přiměřeně vyšší: zhruba o jedno procento ročně.

Z porovnání vývoje indexů „hodnotových“ akcií (index Wilshire All Value) a „růstových“ akcií (Wilshire All Growth) však vyplývá, že neexistuje podstatný rozdíl mezi oběma přístupy – za předpokladu, že budeme dodržovat pasivní investiční strategii a nebudeme naše portfolio zatěžovat přílišnými poplatky za obchodování. Na obrázku vidíme, že vývoj obou kategorií akcií během let 1978–99 byl prakticky totožný. Průměrný roční výnos indexu Wilshire All Value činil 17,02 %, což není odlišitelné od výnosu indexu Wilshire All Growth (17,25 %).

Nevyznáte se v nabídce nových produktů bank či spořitelen? Chcete vědět, které produkty stojí za to? Na pochybách vás nenechá naše pravidelná rubrika- Vyplatí se?

Riziko obou „hodnotových“ a „růstových“ akcií není příliš odlišné

Zastánci „hodnotové“ strategie často vychvalují její bezpečnost, protože „levné“ akcie mají méně prostoru, kam by jejich ceny mohly klesat. Tato výhoda bývá ovšem nepřiměřeně zveličována. Ve skutečnosti „hodnotové“ akcie neposkytují významnou ochranu proti výkyvům trhu. Během paniky na Wall Street v říjnu a listopadu 1987 ztratil „hodnotový“ index 26,46 %, zatímco „růstový“ index poklesl o 29,92 %. Také během irácké invaze do Kuvajtu si vedl hodnotový index jen o málo lépe: v srpnu až v září 1990 poklesl o 13,78 %, zatímco růstový index ztratil 14,52 %. Ruská krize v srpnu až září 1998 však měla o něco větší dopad na hodnotový index (pokles 18,70 %), zatímco růstový index ztratil během těchto dvou měsíců „jen“ 15,68 %. Je tedy zřejmé, že kupovat „levné“ akcie není žádná zázračná cesta ani k bohatství, ani k bezpečí.

Zdroj: Wilshire Associates

Hodnotová strategie se však nijak zvlášť neosvědčuje mimo severoamerický akciový trh. Investiční společnost DFA provozuje globální akciový fond, který se programově zaměřuje na „levné“ hodnotové akcie. Fond s názvem DFA High Book to Market (překlad názvu „Vysoký poměr účetní hodnoty k ceně“ vyjadřuje základní pravidlo výběru akcií) však v letech 1994-99 zaostával za 86 procenty fondů ve své kategorii. Hodnotová strategie tedy vedla k výrazně podprůměrným výsledkům. Ještě zajímavější poznatek vyplývá ze studie investiční banky Credit Suisse First Boston, která v roce 1999 analyzovala výkonnost hodnotových a růstových akcií v Turecku.

Vyšlo najevo, že v období 1992-99 překonala růstová strategie hodnotovou strategii 43násobně. Mezi růstová odvětví v Turecku patřil především maloobchod a média, k hodnotovým odvětvím se řadilo ocelářství, výroba skla a textil (tedy především odvětví s „nízkým stropem“). Rozdíl mezi vysokým a nízkým stropem je však na příkladě Turecka velmi zřetelný. „Drahé“ akcie rostly, „levné“ akcie zůstaly levné i nadále.

Ze srovnání tedy vyplývá, že:

  • výnosy hodnotových a růstových akcií jsou v průměru stejné (platí to alespoň pro americké akcie)

  • totéž v zásadě platí pro rizika obou kategorií akcií

  • výnosy hodnotových akciových fondů zpravidla o něco zaostávají za výnosy růstových fondů, což lze pravděpodobně přičíst vyšším poplatkům a daním (protože hodnotové fondy bývají obvykle spravovány ak-tivněji, a tudíž nákladněji)

  • mezinárodní investor pravděpodobně udělá nejlépe, bude-li se držet růstové strategie a soustředí se na akcie s „vysokým stropem“

Porovnání výsledků hodnotové a růstové strategie tedy potvrzuje dvě základní strategické zásady: za prvé: investoři neumějí vybírat akcie. Za druhé: o výkonnosti akciového portfolia rozhodují především poplatky a daně.

Ukázky z knihy
Pavla Kohouta: Investiční strategie pro třetí tisíciletí

1. díl: Kolik vynášejí akcie a obligace?

2. díl: Jaký vliv má inflace na akcie?

3. díl: Akcie a hospodářsky růst

4. díl: Jaký vliv má pokles cen na váš výnos?

5. díl: Politika: neviditelný nepřítel  

6. díl: Vyděláte s emerging markets? 

7. díl: Volatilita ovlivňuje výši vašich budoucích výnosů

8. díl: Kdy se blíží burzovní krach?

9. díl: Jak předpovídat výnosy

10. díl: Kolik vyděláte na akciích?

11. díl: Investovat do internetových akcií?

reklama


Úryvek je z knihy "Investiční strategie pro třetí tisíciletí, 4.rozšířené vydání" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Naučte se investovat, 2. rozšířené vydání
Investování pro začátečníky

Finanční matematika pro každého, 5.vydání



 

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Ilustrační snímek
Zlato je úplně jiná investice, která dává smysl, říká analytik

Investice do zlata je jednou z možností, jak uložit volné peníze. Analytik Pavel Ryska upozorňuje, že kolem investic do zlata koluje řada mýtů. Reaguje tak na...  celý článek

Michal Valentík, investiční ředitel společnosti Broker Trust
Zažijí akciové trhy pád? Trocha statistiky potvrzuje známá pravidla

Na akciových trzích se žádné výrazné veletoče nyní nekonají. Rozkolísanost trhu je na historickém minimu a především americké akciové indexy jsou na svých...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.