Průměrnou měsíční útratu vysokoškoláků spočítal výzkum agentury SC&C přesně na 8 163 korun měsíčně. Podle zkušeností opravdových studentů vysokých škol se však tato částka zdá podhodnocená. Ale s osmi tisíci se při troše snahy vyjít dá a dobře.
"Když si spočítám jenom náklady na výbavu v prvním semestru, dojdu k minimálně dvojnásobné částce," říká studentka třetího ročníku lékařské fakulty Denisa Klápová.
"Museli jsme si nakoupit oblečení, knihy, atlasy, a to všechno byly hodně vysoké částky. Učebnice promediky jsou totiž třeba v bazarech dost těžko sehnatelné, takže často musíte sahat hodně hluboko do kapsy. Nevím, kde bych vzala peníze, kdyby mi rodiče školu nesponzorovali. Medici na brigády nemůžou ani pomyslet, nemají čas," doplňuje studentka Denisa.
Na technice si spíš přivyděláte
Rozdílné zkušenosti má třiadvacetiletý technik a budoucí počítačový odborník Tomáš Zářecký z Berouna. Studuje v Praze ČVUT a i při denním studiu dokáže pracovat na poloviční úvazek v soukromé firmě. Vydělá si tak na slušné živobytí a může bydlet sám.
"Rodiče sami sotva vyjdou s penězi, takže pokud bych si nevydělal alespoň deset až patnáct tisíc měsíčně, musel bych se hodně uskromnit a zapomenout na svůj podnájem, který sdílím se spolužákem. Neměl bych ani na sport nebo kulturu. Chodím totiž dvakrát týdně hrát squash, a když chci pozvat slečnu do kina, musím alespoň se třemi stovkami počítat. O posezení s kamarády v hospodě ani nemluvím," vypočítává student.
Zábava na prvním místě?
Podle výzkumů finanční náročnosti vedou u studentů vysokých škol náklady na zábavu (pití, kultura, volný čas), následuje jídlo, ubytování, mobil a internet, učebnice, doprava a na posledním místě je oblečení. Náklady studentů se hodně liší podle sociální situace rodiny.
Do čtyř tisíc měsíčně se dá vejít, pokud bydlíte u rodičů, kterým nic neplatíte, stravujete se pouze v menze (cca 100 korun denně, jedno jídlo stojí zhruba 35-40 korun), používáte městskou dopravu (studentský kupon v Praze 260 korun), mobil omezíte na minimum (300 korun) + 400-500 korun za zábavu. Musíte ale zapomenout na rozhazování za oblečení, knihy nebo lekce aerobiku.
Zachrání vás second hand
A jak můžete minimalizovat výdaje, a přitom se nemusíte tolik omezovat? Dnes už se dá většina filmů i hudby získat přes internet, takže ušetříte za kino a CD. Důležitá skripta si seženete levněji v bazarech nebo rozfotíte na fakultě a dobré čtení se dá za pár korun pořídit třeba v antikvariátech, ale musíte vyrazit mimo centra měst.
Taky oblečení je zbytečné nakupovat v předražených krámech, když se dají i super kousky ulovit v "sekáčích". Stačí si jenom vyhlédnout ten správný a zjistit, kdy přichází nové zboží.
V zahraničí se pod deset tisíc nedostanete
S podstatně vyššími náklady budete muset počítat, pokud v průběhu studia vyjedete do zahraničí. Studentka Filozofické fakulty UK Veronika je na půlročním studijním pobytu v rámci programu Erasmus v Lyonu. Měsíčně dostává stipendium 470 eur (cca 11 750 korun). Nezbytné výdaje ji však stojí o 65 eur více.
Sto sedmdesát eur zaplatí měsíčně za kolej, 35 za dopravu, 30 za připojení k internetu a 300 za jídlo. To je 535 eur, tedy 13 375 korun. "Rodiče mi posílají každý měsíc šest tisíc a z toho náklady doplácím. Ještě mi nepřišel účet za telefon, protože jsem tady ve Francii první měsíc. Telefonování se snažím maximálně omezit stejně jako všechny další nadbytečné výdaje. Například jsem ještě nevyrazila na žádný výlet a při nakupování jsem oproti Česku hodně opatrná," popisuje boj s rozpočtem Veronika.
Jaké jsou měsíční výdaje studenta vysoké školyŽije u rodičů Příjmy: Bydlí na koleji Výdaje: Příjmy: Je v podnájmu Výdaje: Příjmy: |