Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

S platbami do zahraničí raději opatrně

aktualizováno 
Přestože platby do zahraničí bývají spíše výsadou podnikové klientely, tak čas od času musí i běžný občan využít služeb zahraničního platebního styku. Nejen úhrady do zahraničí však vykazují drobné odlišnosti od tuzemských plateb. I takové inkaso platby z ciziny může majitele účtu při kontrole výpisu pořádně udivit.

Platit do zahraničí nemusí být skutečně ani pro běžného občana ničím výjimečným. Možná najdeme desítky důvodů zahraničních plateb. Můžeme začít úhradou zahraničního jazykového kurzu a skončit úhradou vkladů na mistrovství světa v rybaření. Ale dost spekulacím o účelu a přejděme raději na vlastní problematiku zahraničního platebního styku.

Swift kód a IBAN – aneb co vás teď nepřekvapí

Ve srovnání s tuzemským platebním stykem vykazuje zahraniční platební styk poměrně zásadní odlišnosti. Téměř každý z nás ví, že k provedení úhrady v tuzemsku stačí znát v podstatě číslo účtu a bankovní kód. Další dodatečné informace v podobě variabilního a konstantního symbolu již neslouží k vlastní identifikace příjemce, nýbrž pouze k identifikaci platby ve výpisu příjemce.

V případě podávání platebního příkazu do zahraničí bychom měli být přeci jen více důslední a detailně si ověřit bankovní spojení příjemce. V některých zemích může být formát bankovního spojení příjemce poměrně netradiční (na druhé straně jedná podobně jako u nás vždy o číselné formáty), a proto bývá užitečné se před podáním příkazu k úhradě ujistit v následujících oblastech.

Hledáte informace o internetovém bankovnictví? Naleznete je v naší speciální sekci - PRÁVĚ ZDE.

V první řadě by si měl příkazce (osoba platící do zahraničí) ověřit název banky příjemce. Příkaz k úhradě do zahraničí skutečně nabízí možnost slovního zadání peněžního ústavu příjemce a plátce by toho měl ve svém zájmu využít. Velmi vhodné je dotázat se příjemce platby na takzvaný Swift kód. Tento kód skládající se z osmi písmen jednoznačně identifikuje bankovní ústav příjemce. Každá banka má tento kód přidělen a z hlediska bezpečnosti přenosu platby je využití Swift kódu bezpečnější než slovní pojmenování bankovního ústavu příjemce. Jinými slovy pokud známe Swift kód banky příkazce, pak nás název banky nemusí vůbec zajímat.

Mimochodem některé produkty přímého bankovnictví umožňují i zadávání zahraničních plateb a klient si může zvolit identifikaci banky příjemce buď slovní definicí nebo prostřednictvím Swift kódu. Některé banky při zadání Swift kódu poskytují plátci slevu na transakční poplatky. To je ovšem spíše informace pro klienty, kteří jsou v zahraničních platbách zběhlí, avšak většina z nás si zřejmě nechá platební příkaz vyplnit na pobočce bankovní úřednicí. Ta by měla samozřejmě mít k dispozici kompletní seznam Swift kódů a po předložení bankovního spojení by měla být schopna zmiňovaný Swift kód do platebního příkazu zadat.

 

Kompletní seznam Swift kódů naleznete ZDE.

Nedávnou novinkou je zavedení kódu IBAN. Ovšem pozor, tato novinka je platná pouze v zemích Evropské unie. Na každý pád pokud platíte někomu z EU, pak je nejjednodušší si od něj nechat zaslat kód IBAN.Tento kód se zadává v platebním příkazu do kolonky bankovní spojení příjemce a je v podstatě jedinou položkou sloužící k detailní identifikaci příjemce. To ovšem nutně předpokládá, že kód IBAN v sobě ukrývá číslo účtu, kód banky, zemi příjemce apod. Skutečně je tomu tak. IBAN se skládá z čísel i písmen a v plné míře identifikuje příjemce. Z tohoto hlediska je tedy nejjednodušší požádat příjemce platby o sdělení kódu IBAN a o více se nemusí příkazce starat. Jenom pro upřesnění dodávám, že IBAN se zatím týká pouze zemí EU.

Zahraniční platební styk řádně provětrá účet

V porovnání s tuzemským platebním stykem se zahraniční platební styk liší diametrálně vyššími transakčními poplatky. Jenom namátkou uvádím poplatky za zahraniční platební styk u KB a ČSOB.

  Vyšlá platba Došlá platba
KB 1%, min.200, max.1 700 Kč 1%, min.100, max. 950 Kč
ČSOB 1%, min.200, max. 2 000 Kč 1%, min.100, max. 1 000 Kč

Jak je vidět z tabulky, tak se jedná v podstatě o podobné poplatky pouze ČSOB bude dražší u vysokých plateb, neboť má vyšší horní mez. V každém se jedná o poměrně vysoké částky, které se s poplatky u tuzemského platebního styku nedají srovnat.

BEN, SHARE, OUR aneb kdo hradí transakční poplatky?

Mnohé z čtenářů možná udivilo, že si banky účtují tak vysoké poplatky i u došlých plateb. Jak je to možné? V první řadě je třeba poukázat na fakt, že příkazce platby v případě zahraničního platebního styku má na výběr mezi třemi typy rozdělení transakčních poplatků. V platebním příkazu je třeba vyplnit kolonku pokrytí výloh, které se týkají úhrady transakčních nákladů souvisejících s převodem peněz. Na výběr jsou anglické pojmy OUR, SHARE a BEN.

Informace o běžných účtech jsou pro vás připraveny v naší specializované sekci - právě ZDE.

V případě, že plátce použije zmiňované SHARE (o poplatky se dělí obě strany), pak plátce platí poplatek za cestu peněz do korespondenční banky a příjemce poplatek za cestu z korespondenční banky na účet příjemce. V případě volby poplatku SHARE banka strhává poplatek uvedený v tabulce. Druhou část transakčních poplatků (z korespondenční banky na účet příjemce) se již plátce netýká a jde na vrub příjemce.

V případě, že plátce zvolí BEN, pak se ho poplatky uvedené v tabulce netýkají a platba ho nic nestojí. Obě části trasy platby, do i z korespondenční banky, platí příjemce platby. To může být zejména u menších plateb poměrně mrzuté zjištění. Příjemce platby má ovšem na výběr možnost jakoukoli platbu odmítnout. Naopak v případě volby OUR platí oba „poločasy“ cesty plátce a příjemci jeho banka nestrhne vůbec nic. 

OUR SHARE BEN
Vše hradí plátce Dělí se mezi oba Vše příjemce

Elegantní způsob, jak takové mrzutosti předejít, je domluva s druhou stranou o úhradě bankovních poplatků. Řekněme férovým obyčejem zahraničního platebního styku bývá takzvané dělení poplatků mezi obě strany, avšak ne každý plátce je skutečně tak solidní.

Obdobně je zpoplatněn i tuzemský platební styk mezi účty v devizách. Problém proč tomu tak je spočívá v clearingovém zúčtování platby. Klidně se totiž může stát, že platba mezi dvěma českými majiteli devizových účtů poputuje kupříkladu přes Frankfurt. Zdá se vám to nelogické? To máte pravdu, ale některé banky si mezi sebou nejsou schopny platby vypořádat bez využití zahraniční banky.

A co vy a zahraniční platby? Překvapily vás vysoké poplatky zahraničního platebního styku? Podělte se s ostatními o vaše zkušenosti.

 

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Petr Borkovec
Názor: ČNB zvedá prst oprávněně, Češi si berou hypotéku „na krev“

Půjčit si a pořídit vlastní bydlení je trend dnešní doby. Za vhodnou investici to považuje podle průzkumu 76 procent Čechů. A není divu. Již několik let jsou...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.