Více než tři čtvrtiny zaměstnanců jsou spokojeny se zajímavostí své práce i s mezilidskými vztahy na pracovišti. Nadpoloviční většina pak s péčí svého zaměstnavatele, s prostředím pracoviště a jeho vybavením, s organizací práce, její namáhavostí, s nadřízeným i s využitím svých odborných schopností. Vyplývá to ze zjištění Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM).
Nejlepší je být svým pánem
"Nejvýraznější nárůst jsme oproti stejnému průzkumu loni v únoru zaznamenali u spokojenosti s mezilidskými vztahy na pracovišti a s namáhavostí práce," říká Naděžda Horáková z CVVM. Obecně nejspokojenější jsou lidé pracující v peněžnictví a pojišťovnictví, a to proti ostatním i s jistotou svého místa, výší platu a vyhlídkami na jeho zvýšení či kariérní postup. Nejméně spokojení jsou zaměstnanci pracující v
|
Většina lidí je se svou prací spokojena, ale má malý plat...více v přiloženém článku ZDE. |
Spokojenost a strach o místo
Co stojí za nárůstem spokojenosti? Platí, že s rostoucí křivkou nezaměstnanosti přímou úměrou stoupá smířlivost pracovníků s nedostatky v zaměstnání, protože jsou rádi, že vůbec nějaké mají? "Jistě, může za tím být určitá vyšší nervozita z nezaměstnanosti, ale to je pouze moje spekulace," říká analytik Jan Červenka z CVVM. Ekonom David Marek ze společnosti Patria Finance je stejného názoru: "Určitou roli zde hraje také zkvalitnění pracovních podmínek. Firmám se začíná dařit, a to se odráží i v tom, že zaměstnavatelé investují do lepšího vybavení, zaměstnancům dávají možnost využít různých výhod a nepeněžních odměn. A pokud pracovník vidí tyto změny, pak i pracovní vytížení vnímá lépe."
Myslete na svůj temperament
"Pro spokojenost v zaměstnání je naprosto důležité, aby člověk dělal práci, která vyhovuje jeho povaze, má k ní potřebné schopnosti a inteligenci. Pak ji dělá bez problémů a dobře," říká psycholog práce Karel Havlík. Poznamenává však, že pokud člověk nemá k výkonu práce dobré podmínky a není plně motivován, nepomůže ani to, že se pro tu práci hodí. "Jeho výkonnost je tím oslabena a spokojenost také," tvrdí. Když práce neladí s povahou člověka, často se mu nedaří a více ho to vyčerpává. "Jistě, může si zvyknout, přestane vnímat určité vlivy, které jej ruší - dá se to natrénovat, ale pak je to třeba kompenzovat jinde," dodává Havlík.
Prostor a prostředí se nesmí podceňovat
V práci mnozí lidé tráví většinu dne, a tak by bylo smutné, kdyby se jim tam nelíbilo. Pokud musí někdo každý den překonávat nespokojenost kvůli nevyhovujícímu pracovnímu prostředí, ubírá mu to sílu a chuť do práce. "Někteří lidé například špatně snášejí hluk, důležité je také denní světlo a minimální prostor, dvanáct metrů krychlových na jedince. Ale důležitý je i pocit soukromí," říká Zuzana Mathauserová ze Státního zdravotního ústavu. Naráží tak na trend v mnoha firmách, kde jsou pracovníci odděleni pouze prosklenými přepážkami. Toto opatření vzniklo kvůli tomu, aby nadřízený měl přehled po celém pracovišti. Podle Mathauserové se však již od toho v západní Evropě upouští, protože produktivita stoupá se spokojeností pracovníka, k níž rozhodně nepřispívá pocit neustálého stresu a kontroly.
