S vysokým školstvím jsou Češi spokojeni

  • 2
Veřejnost se domnívá, že možnost studovat na vysoké škole má dostatek mladých lidí. Podle mezinárodních studií však patří Česká republika mezi země s nejmenším podílem vysokoškoláků mezi dospělými a s nejnižším podílem mladých lidí, kteří vstupují na univerzity.

Z průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd vyplývá, že se stavem vysokého školství jsou spokojeny zhruba dvě pětiny lidí, třetina byla opačného názoru a čtyřicet procent dotázaných uvedlo, že je to nezajímá.

Reformy v této oblasti požaduje třetina Čechů, ale stejný počet naopak uvádí, že reformy nepovažuje za potřebné. Češi nejsou ani proti některé formě školného.

Výhody vzdělání
Šedesát procent populace je přesvědčeno, že možnost studovat má dostatek lidí. Stejný počet dotázaných si také myslí, že děti vysokoškolsky vzdělaných rodičů mají na dosažení nejvyššího stupně vzdělání větší šanci než ostatní.

Více než polovina lidí souhlasí s výrokem, že kvalitní vzdělání je dostupné jen pro děti z bohatých rodin. Téměř polovina Čechů v průzkumu uvádí, že v přijímání na školu hrají svou roli protekce a známosti.

"Systém vysokého školství je v očích veřejnosti elitářský, spojený s výhodami založenými na vzdělání či majetku rodičů, na konexích a protekci," říká autor průzkumu Petr Matějů. Nezdá se však, že by to v lidech vyvolávalo nespokojenost.

"Veřejnost si už uvědomuje, že vzdělání je klíčem k životnímu úspěchu. Přesto stále nejsou schopni připustit, že se vzdělávací systém musí mnohem více otevřít," dodává Matějů s tím, že podobně prý smýšlejí například Němci či Rakušané.

A co školné?
Zhruba polovina lidí souhlasí se zavedením některé z forem školného. Přibližně čtvrtina dotázaných uvedla, že by možnost studovat měli dostat jen ti nejlepší, přičemž náklady spojené s jejich vzděláváním by měl hradit stát.

Jen málo Čechů si myslí, že by vysokoškolské vzdělání mělo být hrazeno ze státního rozpočtu všem, kteří o ně projeví zájem, na úkor jiných oblastí. Finanční spoluúčast studentů podporují hlavně lidé s nejvyšším vzděláním a příjmy.

Tři čtvrtiny dotázaných si myslí, že by poplatky vedly k větší odpovědnosti studentů, a šedesát procent Čechů má za to, že by zavedení školného a půjček umožnilo zvýšení počtu posluchačů vysokých škol. Platba za studium by podle nich nesnížila zájem mladých lidí o vzdělání. Více než šedesát procent respondentů se obává, že by její zavedení ztížilo přístup ke vzdělání dětem z chudších rodin.