Firmou, kde se nedbá na rozvoj komunikace a všem je v podstatě jedno, co si kdo říká, se časem rozlehne ticho. Na žádný návrh či podnět zaměstnanci nedostanou odpověď, stejně tak dopadnou nadřízení. "Nedozvíte se, zda byl návrh dobrý, nebo špatný, o jeho uskutečnění se asi ani neuvažuje, ale k vám se ta informace dostane jen jako domněnka. Nedostanete vynadáno, nebudete pochváleni, prostě se nestane vůbec nic," vysvětluje Pavel Kolouch ze společnosti CI Consulting Group, která se zabývá firemní kulturou. Takovou atmosféru lze jen stěží nazvat tvůrčí a těžko si představit, že v takové firmě ze sebe pracovníci vydávají maximum. Procesy ve firmě se ocitly na mrtvém bodě.
Zabijte komunikaci a schopní odejdou
Slovo komunikace pochází z latinského communicatio a původní význam je učinit věc společnou. "Takže vše, co je s tím v rozporu, komunikaci zabíjí," upozorňuje Kolouch. Co třeba jeden z nejčastějších jevů - nadřazenost nadřízených? "Někteří vedoucí a manažeři se chovají jako vládci a připomínky svých spolupracovníků
|
V přiloženém článku, který naleznete ZDE, si osvojte pravidla dobré komunikace. |
|
Patero, kterého je třeba se během debaty vyvarovat |
| 1 Nesouhlasný postoj těla (odvrácení těla), pohrdavý, úsměšný výraz, pohled úkosem, těkaní, sledování hodinek. 2 Skákaní druhým do řeči, kritizování (Děláte stejnou chybu stále dokola.), zesměšňování, napadání (To jsem si o vás mohlmyslet.). 3 Poroučení, dirigování, výhrůžky (Uděláte to, jak to chci já, a bez řečí, jinak uvidíte.). 4 Zjednodušování problému, poučování (To přece není tak hrozné. Copak nevidíte, že to jde řešit jinak?). 5 Odvádění pozornosti (Tenhle problém mi přesně připomíná to, co jsme tu kdysi řešili.). |
Fungující komunikaci prospěje přátelský přístup a trpělivost, například věty typu "váš návrh se mi líbí a možná bychom ho mohli doplnit o..." nebo "podívejme se na to spolu". Jestliže si přece jen jedna ze stran nedá říci, je pro zachování komunikace lepší bránit stavění bariér. "Pokud například někdo ironizuje, zesměšňuje, je dobré, když to jde, nechat ironii doznít. V opačném případě se snažit o věcnost větou 'na ironii nejsem zvyklý, nerozuměl jsem vám', nebo 'tahle ironie mi nevyhovuje, posuňme se do věcné roviny'," radí personalistka Alena Chlumská z poradenské společnosti Billanc Partners. Podle ní je rozhodně lepší udržet si vlastní noblesu a nesnižovat se na úroveň toho, kdo komunikaci brání. Pro její zachování a účel je důležité udržovat zpětnou vazbu větami "vy si tedy myslíte, že...", nebo "jak tomu rozumím, bylo zde řečeno...". Komunikující osoby se tak přesvědčí o tom, zda si správně porozuměly.
Tělo nesouhlasí stavěním zahrádky
"Jeden kolega v našem týmu, když jsem něco vykládal, nikdy nic neřekl, ale cítil jsem, že se mnou nesouhlasí," říká PR manažer Jakub Tichý. "Pak jsem si uvědomil, jak sedí bokem ke mně, jako by se odvracel. Nebyl schopný dát svůj nesouhlas jinak najevo, a tak jsem ho k tomu jednou přátelsky vyzval a on se konečně rozpovídal." "Pokud se nacházíme v nějaké situaci, pravděpodobně spontánně vysíláme neverbální informace právě o našem aktuálním stavu," vysvětluje Pavel Šebek ze společnosti Personal Image Design. Ale jak poznat, že kolega či šéf při rozhovoru s něčím nesouhlasí nebo je to nezajímá? "Když se například posadí tak, že takzvaně pupek kouká jinam, než ukazuje nos. Platí to jak v případě, že tělem směřujeme ke komunikující osobě a nosem míříme jinam, tak tehdy, když se na komunikujícího díváme, ale tělo máme stočené někam jinam," říká Šebek. Dalším signálem nesouhlasu může být podle něho takzvaná zahrádka: opřené lokty na stole a propletené prsty na rukou. Vzájemnou domluvu také znesnadní noha přes nohu tak, aby špička vrchní nohy směřovala směrem od komunikující osoby.
