Sedm důvodů, proč změnit práci

Štve vás vaše práce? Nebojte se změny. Odejít jinam je někdy lepší než přijít o rozum nebo se nechat vyhodit.

Proč se upínat k jedné práci, když je jí všude plno? Zní to vtipně? V některých regionech není důvod. V Česku je totiž skoro 150 tisíc trvale neobsazených míst a hlavně v Praze, středních, jižních a východních Čechách už stojí za úvahu případná odpověď na otázku: „Nemohl bych pracovat v příjemnějším prostředí, s lepšími lidmi a za víc peněz?“

Jistě, není to lehké rozhodování. Usnadnit vám je může sedm znamení nasvědčujících tomu, že je nejvyšší čas změnit práci. Pokud u sebe objevíte všechny, rovnou sbalte těžítko, sešívačku (pokud není firemní) a objednejte se u šéfa.

Výčet důvodů je volně inspirován zářijovým číslem amerického časopisu Fortune. A samozřejmě přenesený do českých podmínek:

1. Představa zítřejší práce mi zkazí celý večer
Šťastný je člověk, který se do práce těší. Vyrovnaný je člověk, kterému se práce neprotiví. Pokud zjistíte, že ráno opakovaně vstáváte s odporem, šťastní ani vyrovnaní rozhodně nejste. Rozrušují-li vás myšlenky na práci už večer při závěrečných titulcích oblíbeného seriálu, který vám pomáhá uniknout od reality, máte první důvod ke změně zaměstnání.

2. Kolegové se mnou nechodí na kávu
Kolikrát za den zůstanete v kanceláři sami? Doháníte práci a vaši spolupracovníci – v horším případě se šéfem – vysedávají v kavárně a hovoří o plánech, služebních cestách a o svém neschopném kolegovi, kterého na kávu zásadně nezvou. Ten zůstává v kanceláři sám a dohání práci. A má další důvod kliknout na stránky personální agentury.

3. Nesnáším šéfa a on mě
Málokdo má štěstí na dokonalého šéfa, rozhodující je, zda s ním umíte vyjít a zda dobře hodnotí vaši práci. Pokud je to naopak a nesnášenlivost je oboustranná, buďte si jisti, že to nebude šéf, kdo nepříjemnou situaci odnese. Neznamená to však, že jste slabí a bezvýznamní. Změňte šéfa dříve, než on změní podřízeného.

4. Méně schopní kolegové mají lepší pozici než já
V amerických firmách je symbolem protežovaného kolegy ten, kdo má vlastní kancelář. V českých podmínkách to může být spolupracovník, který povýší rychleji než vy, dostane služební telefon nebo při poradách sedí po boku šéfa. V neposlední řadě ten, kdo bere víc peněz za stejnou práci. Nenechte se zmást prvoplánovou žárlivostí. Pokud je však takových šéfových oblíbenců víc nebo pokud to jsou skoro všichni kromě vás, něco není v pořádku.

5. Nemůžu dělat to, v čem jsem nejlepší
Věci, které umíte nejlépe, dostávají za úkol ostatní. Na vás zbývají úkoly, které jste vždy považovali za nutné zlo. Kromě toho, že nemůžete dělat, co vás baví, neudržujete své schopnosti. Pokud už vám není třicet, právě ty jsou vaší největší výhodou. Nečekejte, až zakrníte, a nabídněte své přednosti jinde.

6. Výplatní páska je řadu let jako přes kopírák
Nejste-li obětí platových tarifů ve státních, krajských a obecních organizacích, měli byste očekávat, že vám zaměstnavatel bude pravidelně zvyšovat mzdu, bude-li spokojen s vaší prací. I když spokojen nebude, alespoň jednou za rok si s vámi o vaší odměně promluví. Výplatní páska, na které se desítky měsíců mění jen pořadové číslo, neslibuje velkou kariéru ve firmě.

7. „Firemní kultura“ mi leze krkem
Pod pojmem firemní kultura si řada firem představuje povinné tykání, nevkusná týmová trička či „dobrovolné“ sportovní hry proti kolegům z vyššího patra. Tyto metody jsou často okoukané ze zahraničí a někteří zaměstnanci se s nimi jen těžko smiřují. Pokud i vám připadají pokrytecké a otravné, těžko je budete po případném kariérním postupu hájit a vyžadovat od jiných, aby nad nimi jásali. Raději se porozhlédněte po jiných firmách, kde se mluví „vaší řečí“.

 
, ,