Šéf ČEZ Martin Roman

Šéf ČEZ Martin Roman | foto: David Neff, MAFRA

Šéf ČEZ Roman: Absolventy bereme i za 25 tisíc, dobrým rychle přidáme

  • 316
ČEZ patří v průzkumech mezi studenty k nejpřitažlivějším zaměstnavatelům. Podle jeho šéfa Martina Romana je to tím, že za mladými chodí přímo do škol. Do deseti let chce firma nabrat až deset tisíc mladých techniků.

Státní moloch, který stále zdražuje elektřinu, monopol s přeplácenými manažery – tak mluví o ČEZ jeho kritikové. Na druhé straně ho studenti vysokých škol v dotaznících často zaškrtnou jako vysněného zaměstnavatele. Už podruhé zvítězil třeba v průzkumu berlínské společnosti Trendence Institut.

Je hlavním lákadlem vidina horentních odměn, o kterých se mluví v případě managementu? S tím generální ředitel Martin Roman nesouhlasí. "Žádné výstřední benefity tady nemáme a studenti, se kterými spolupracujeme, to vědí, přesto tu chtějí pracovat," říká Roman.

ČEZ je nejžádanějším zaměstnavatelem mezi studenty a absolventy. Proč tomu tak podle vás je?
Před sedmi lety se ČEZ v žebříčcích vůbec neobjevoval v první stovce, před třemi lety byl desátý a poslední dva roky vítězil. Je to výsledkem změn, které v ČEZ proběhly.

Získali jsme za posledních několik let řadu ocenění, ale přízeň mladých je klíčová. Každá společnost bude v budoucnu tak dobrá, jak dobré lidi se jim podaří přitáhnout. Je to pro nás velmi dobrý příslib do budoucna.

A ty důvody? Co pro to děláte?
ČEZ je jedna z mála opravdu mezinárodních firem, která je řízena z Česka. Mladí lidé dnes často chtějí mít možnost mezinárodní kariéry, ale zároveň chtějí firmu ovlivňovat. Když pracujete v pobočce zahraniční firmy, a sám jsem si to několikrát vyzkoušel, tak jsou takové možnosti velmi omezené.

Navíc se snažíme prorůst do škol, již několik let podporujeme vědecké soutěže, poslední dva roky se snažíme být přímo ve školách, naši lidé chodí přednášet, profesoři zase chodí k nám. Snažíme se ovlivnit formu výuky technických předmětů už na základních a středních školách tak, aby se technika stala přístupnější více dětem.

Důvodem je tedy především nedostatek techniků na trhu?
Do roku 2020 budeme muset přijmout deset tisíc zaměstnanců, to je téměř tisíc lidí za rok a potřebujeme především techniky. Těch je nedostatek, což je dlouhodobý trend. Je to dáno tím, že studium netechnických škol je snazší.

Už teď je naše potřeba větší, než kolik mladých lidí vůbec studuje technické obory. Preferujeme studenty elektrotechnických oborů, ale bereme i techniky z jiných oborů. Ti už jsou blíž našemu zaměření a takové si umíme sami vychovat. Absolvent je první rok a půl v tréninkovém programu, kdy pokračuje ve vzdělávání.

Martin Roman (41)

Narodil se v Havířově a vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. Na ředitelských pozicích prošel společností Wolf Bergstrasse, strojírenskou firmou Janka Radotín nebo řídil plzeňský Škoda Holding. Od roku 2004 šéfuje polostátní energetice ČEZ. Je údajně nejlépe placeným manažerem v Česku. Stovky milionů vydělal hlavně na akciovém programu ČEZ. Je ženatý a má dvě dcery.

Jste spokojeni s absolventy technických vysokých škol?
Vědomostní základ techniky je velmi dobrý. Ale takzvané měkké dovednosti, komunikace a také cizí jazyky, to jsou stále slabiny českých absolventů. Obecně je ale ve srovnání se zahraničím úroveň techniků lepší než netechniků.

Na druhou stranu někteří lidé, kteří společností prošli, říkají, že firma je dosti těžkopádná. Výsledky jsou vidět za dlouhou dobu, kariérní postup je pomalý. Nepřichází někdy pro mladé vystřízlivění, když k vám nastoupí?

Mladí lidé vždy do nového zaměstnání přicházejí s řadou ideálů a to je dobře. Na druhou stranu mají pocit, že všechno vědí. Skoro vždy mají dojem, že nejsou dostatečně využívány jejich schopnosti, že se dost rychle nerozvíjejí a že už se nemají co naučit. To je 90 procent absolventů a troufám si říct ve všech firmách.

Ale absolventi u nás mají téměř nulovou fluktuaci. Jediní, kdo občas odcházejí, jsou obchodníci.

Co byste řekl k té těžkopádnosti?
Samozřejmě, že je úplně jiná kultura ve velké korporaci a jiná v softwarové firmě, která má 12 zaměstnanců. To ale neznamená, že v jedné je to horší a v druhé lepší. Pro nás je důležité, že není obvyklé, že energetiky vyhrávají nejoblíbenějšího zaměstnavatele.

Neumocňují negativa v případě ČEZ ještě dva faktory – dominantní postavení na trhu a stát jako většinový vlastník? Tlak státního majitele asi nebude takový jako u soukromých společností. Není výsledkem tedy to, že z ČEZ je opravdu spíše úřad, jak se někdy hanlivě říká?

Myslíte si, že by úřad byl Americkým institutem pro energetiku vyhodnocen za nejlepší energetickou společnost světa? A už jste viděl nějaký úřad, který by byl nejziskovější energetikou na světě?

Dobře, ale je otázkou, jestli tyto výsledky nejsou také dány vaším tržním postavením, které má ČEZ dané historicky.
Firma je řízená tak, jaké mantinely jí nastaví vlastník, jak se v nich pohybovat, je na managementu. Je možná pravda, že státní vlastník obecně méně tlačí na výkonnost než vlastník soukromý, ale to neznamená, že sám management nemůže tlak vyvíjet za něj. A pro nás je výkonnost alfou a omegou.

My jsme tu od toho, abychom našemu akcionáři – což je z největší části český stát, tedy čeští občané – vydělávali peníze. ČEZ odvede státu na daních, dividendách a darech ročně přes 40 miliard korun. Před deseti lety měl ČEZ zcela výsadní postavení a jeho hodnota byla až desetkrát nižší. Poté ale žádná energetika nerostla v Evropě více.

Na podzim jste přesto proklamovali tlak na efektivitu a úspory. Projevilo se to třeba na nástupních platech? Přece jen pro řadu lidí může přitažlivost ČEZ jako zaměstnavatele spočívat i v představě horentních mezd, která vychází ze zpráv o astronomických odměnách pro vedení.
Samozřejmě realita je jiná. Ale přesto, že tu úspory jsou, tak jsme opět nejpopulárnějším zaměstnavatelem. Věřím, že úspěch není o benefitech, ale především o atraktivitě práce a kariérních možnostech.

Horentní mzdy a štědré benefity jsou tedy jen iluzí, se kterou se musí absolventi rozloučit?
Benefity, které máme zaneseny v kolektivní smlouvě, jsou úplně běžné na trhu. Neexistují žádné zlaté padáky a podobné výstřelky. Týden dovolené navíc, stravování, příspěvky na penzijní a životní připojištění, osobní účet, nic víc.

To ale lidé, se kterými spolupracujeme už při studiu, vědí. Je láká práce samotná, nikoliv vidina luxusních benefitů. Nástupní mzda absolventů je úplně srovnatelná s podmínkami na trhu, tedy od 20 do 25 tisíc korun. Ale tím, že se po nástupu musí velmi učit, si třeba za rok a půl mohou velmi rychle polepšit třeba na 1,7násobek nástupní mzdy. Ale musí být dobří.

A to, že platy managementu firmy, která má 50 miliard zisku, jsou jiné než ve firmě se ziskem sto milionů, je přeci samozřejmé.

Věc, kolem které to v minulosti hodně vřelo, byl opční akciový program. Ten sice prošel změnami, ale stále to může být velké lákadlo pro potenciální zaměstnance. Jak moc je nyní atraktivní?
Akciový opční program pro vedení společností je u velkých firem na burze běžný. Náš program byl několikrát zpřísněn. Navíc třeba můj program na druhé funkční období je takový, že mám opci na 1 195 korun za akcii (nyní se obchoduje ČEZ asi za 850 korun za akcii, pozn. red.). Pravděpodobně z něj velký přínos mít nebudu.

Také jsem se dočetl o programu "podpora mobility". To znamená, že lidem, kteří dojíždějí, platíte cestu do práce a domů. Kolika lidí se to týká?
To se týká jen některých profesí, které těžko nabíráme. Je to jen tehdy, když lidi žádáme, aby se přestěhovali. Víte, že v Česku se lidé stále neradi stěhují kvůli práci, takže tímto se jim snažíme jejich rozhodování ulehčit. Ale to se týká jen několika desítek lidí.

V kontextu státních firem je nyní velmi aktuální také otázka manažerských smluv, především obřích zlatých padáků ve výši 24násobku měsíčních platů, jak tomu bylo třeba na Českých drahách. Existují takové smlouvy i v ČEZ?
Nic takového tu nemáme, v případě manažerských smluv žádné odstupné definované není. Jediné, co v nich je, je půlroční konkurenční doložka. To ale jen u některých strategických pozic. Smlouvy jsou schváleny dozorčí radou, nic tajného zde v této věci není.

Ve složení dozorčí rady nyní chybí ministerský úředník, který jako jediný má povinnost informovat ministra. Zazněly hlasy, že stát nyní vlastně nemá možnost dění v ČEZ kontrolovat. Není to problém?
Věřte, že jsme pod stálým a velkým dohledem ministerstev. Nikde ve světě nesedí v dozorčích radách státních firem úředníci. Vždy tam jsou osobnosti, které mají zkušenosti s řízením korporací a požívají důvěry státních úředníků.

Není přeci jen nejvyšší management až pod příliš velkým politickým tlakem, a to i v případě personální strategie? Často se o ČEZ hovoří jako o atraktivní trafice. Jak byste mi tohle vyvrátil?
Nikdo z managementu nebyl nikdy politicky činný, ani jeden z nich se nedá označit za trafikanta. S trafikanty nevybudujete nejziskovější energetickou firmu.

Vy sám máte jakousi auru nejvýraznějšího a nejúspěšnějšího českého manažera. Zkuste mi říct, čím jste podle vás výjimečný pro tuto práci? Kritikové říkají, že řídit ČEZ není umění, že je to stroj na peníze, který vlastně "jede" sám.
Když jsem nastupoval do této funkce, jeden člen dozorčí rady mi tehdy říkal – hlavně nic moc neměňte, tato firma vydělává pět miliard ročně, tak ať se to nepokazí. Ale dnes vydělává padesát miliard. To je má odpověď. A hodnotit přímo sám sebe úplně nelze. To musí jiní.

Ale není vaše působení v čele ČEZ výsledkem spíše vaší politické inteligence? Jsou lidé, kteří právě o ní hovoří jako o vaší hlavní přednosti.
Myslím, že politická inteligence nemusí být zásadní handicap pro řízení firmy, zvlášť když jde o firmu státní. Ale kdybych měl říci nějakou svoji výhodu, tak je to odvaha obklopit se velmi schopnými lidmi.