Šéf mě chce zničit!

  • 14
Proč má šéf zapotřebí dělat některému zaměstnanci ze života peklo? Protože si léčí nějaký svůj komplex. Nebo jeho podřízený přišel na to, že ne vše, co vedoucí dělá, je košer. Způsobů, jak se zaměstnanci nenápadně a systematicky mstít, je bohužel mnohem víc než možností obrany.

Dostáváte nesmyslné úkoly a kolegové mají zakázáno s vámi komunikovat? Nadřízený vás kontroluje častěji a pečlivěji než ostatní? Toto psychické týrání zaměstnance ze strany šéfa lze označit jedním slovem: bossing. Aby se nezaměňoval s běžnými konflikty na pracovišti, odborníci upřesňují, že o něj jde v případě, kdy vedoucí svému podřízenému znepříjemňuje život alespoň jedenkrát týdně po dobu půl roku.
"Bossující nadřízený uvažuje způsobem: Běda každému, kdo se mnou nesouhlasí. Není schopen dialogu. Tyranizováním zaměstnance si může kompenzovat vlastní frustrace, nebo se prostě snaží někoho se levně a rychle zbavit - nepohodlných svědků jako takzvaných nadbytečných pracovníků," říká Pavel Beňo z občanského sdružení Práce a vztahy, které se již roky zabývá řešením křivd páchaných na zaměstnancích.

Soudit se s nadřízeným? Raději ne

Pracovní soud v Drážďanech letos potrestal jednoho zaměstnavatele pokutou 40 000 eur (v přepočtu asi 1 300 000 korun) za to, že vytrvale psychicky týral svou zaměstnankyni. Informoval o tom server jobpilot.cz. Oběti náleží vysouzená částka

Více o teroru na pracovišti se dovíte z přiloženého článku...

jako náhrada za škodu a bolestné.
V západní Evropě mají s podobnými soudy daleko větší zkušenosti než v Česku, kde o finančním odškodnění týraného zaměstnance ještě nikdo neslyšel. Účinnější obrana proti bossingu se dostala do zákoníku práce teprve nedávno, v podobě konkrétnějších formulací v ustanoveních o nerovném zacházení nebo diskriminaci. "Jenže zaměstnanci mají strach bránit se vůbec nějak, natož soudní žalobou. Je jim jasné, že i když jim soud nakonec dá za pravdu, o místo stejně přijdou," říká právník Rudolf Pospíšil.

Podle Pavla Beňa je až paradoxní, kolik případů bossingu je například ve státní správě včetně centrálních orgánů, kde již dávno měly být uzavřeny takzvané antimobbingové či antibossingové dohody, podepsané každým vedoucím pracovníkem a zaměstnancem. "Jak chcete přesvědčit občany o tom, že to s takzvanou Euronovelou zákoníku práce myslíte vážně, když se bossuje na Úřadě vlády a zákoník práce se nedodržuje na úřadě práce?" naráží Beňo na zkušenosti z praxe.

Chybí-li obrana, není důvod přestat

Upozornit na nepravosti, kterých se dopouštějí šéfové na svých zaměstnancích, donutit nadřízeného k dialogu a vytvářet tlak na dodržování manažerské morálky by mohla internetová stránka www.intermobbing.net, konkrétně rubrika BossWatch. "Již dnes na ní lze najít několik jmen manažerů, kterým pokládáme otázky v kontextu toho, co se událo nebo se právě děje v organizacích, které vedou," říká Pavel Beňo.

Jste obětí bossingu, pokud:

* Šéf vás zesměšňuje, ponižuje, vyžaduje soukromé posluhování.

* Jím přidělené úkoly se třeba vzájemně vylučují, jejich plnění je zbytečné nebo neodpovídají vaší kvalifikaci a schopnostem.

* Na vaší práci nadřízený hledá chyby za každou cenu, kontroluje vás víc než ostatní.

* Rozhodnutí o sobě se dozvíte jako poslední, protože je šéf provádí za vašimi zády.

* Jste vyloučeni z porad, kolegové mají zákaz s vámi komunikovat.

* Když se bráníte, dozvíte se, že jste paranoidní blázen a že byste měl/a raději odejít.

Anebojí se žalob ze strany zveřejněných osob a firem? "Soudy dle mých zkušeností pracují v oblasti občanského a pracovního práva často pomalu a možná i neefektivně. Kdybychom si však mysleli, že i nespravedlivě, nejspíš bychom se do ničeho podobného nepouštěli," dodává Beňo. Podle něho je nejdůležitější cestou proti týrání nejen na pracovištích, ale i na školách nebo v domácnostech výchova k občanské odvaze. To znamená umět se bránit a lhostejně nepřihlížet nepravostem. "Ta výchova musí začít již ve školách. Školy však zatím, jak se zdá, vůbec netuší, o co jde," podotýká Beňo.

Děláte si z nás blázny?

Pokud někdo požádá o pomoc sdružení Práce a vztahy a dá mu plnou moc jej zastupovat, sdružení smí do záležitosti vstoupit a začít ji řešit. Po prvním písemném

Boj proti týrání nadřízeným

* Veďte si deník. Zapisujte detailní informace o tom, kde a kdy k bossingu došlo. Zaznamenávejte svědky událostí a snažte se je získat na svou stranu.

* V případě depresí, nespavosti navštivte lékaře nebo terapeuta. Jeho potvrzení či svědectví o vašem stavu vám u soudu pomůže.

* Obraťte se na sdružení Práce a vztahy www.vztahy.org., telefon 222 728 908.

či telefonickém oslovení obviněného zaměstnavatele nebo nadřízeného se nejednou Pavel Beňo setkal s tím, že považovali nabídku k dialogu za kanadský žertík nebo neoprávněné vměšování do záležitostí organizace. "To, že zaměstnavatelé v drtivé většině případů nechtějí komunikovat, je smutná skutečnost charakterizující stav naší kultury i ekonomiky," tvrdí Beňo.

Podle něho je v případě absolutistických šéfů nutné budovat jejich mocenskou protiváhu v podobě zaměstnaneckých rad nebo odborů. S některými z nich již jeho sdružení spolupracuje. Problém je však v tom, že hodně odborových organizací není skutečně zaměstnaneckých, ale spíše šéfovských, protože jejich založení iniciuje někdo z "velkých šéfů". Dosazuje pak do odborové organizace své lidi, kteří jsou k němu samozřejmě loajální. Zaměstnanci tak musí hledat pomoc mimo firmu.