"Současnou ekonomickou situací jsou dnes ohrožení již nejenom ti, kteří mají menší pracovní zkušenosti a nižší kvalifikaci, ale ve větší míře také ti, kteří mají poměrně velmi dobrou kvalifikaci a domnívali se, že o práci nikdy přijít nemohou," říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Vaše bezplatná poradna funguje již čtyři roky, kolik lidí už u vás vyhledalo pomoc?
O radu se na nás obrátilo přes 45 tisíc klientů, z nichž zhruba 65 procent využilo telefonní poradenské linky.
Narůstají vám v poslední době počty klientů?
Ano. Registrujeme vyšší nápor lidí, kteří si nikdy nemysleli, že se mohou dostat do finančních potíží. Někteří si netvořili ani žádnou rezervu, protože nepředpokládali, že by mohli být propuštěni. Zaměstnavatelé však museli kvůli ekonomickým potížím propouštět a omezit i počty zkušených a dlouholetých pracovníků, zaznamenáváme spoustu takových případů.
Ekonomická situace má tedy razantnější dopad na zadlužování lidí
Určitě, tento trend vnímáme velmi silně. Propouštění, ztráta výdělku a snížení pravidelného příjmu je hlavní příčinou, proč lidé nemohou splácet své závazky. Finanční rezervy vytvořené v minulosti jim nestačí. Východisko, jak z tohoto problému ven, jim může přinést jedině zlepšení celkové ekonomické situace.
Kde radí zdarma |
Můžete uvést nějaký konkrétní případ, který jste nyní pomáhali řešit?
Typickým příkladem je manželský pár. Muž pracoval ve výrobním podniku, měl dlouholetou praxi, přesto byl nečekaně propuštěn a další práci se mu nedařilo najít. Jeho manželka je úřednice na obecním úřadě, moc velký příjem nemá. Žádnou finanční rezervu si manželé nevytvořili a neměli ani auto, které by mohli prodat. Po dvou měsících již nestíhali platit nájem ani další své závazky a začali být v prodlení zprvu s 10 tisíci korunami. Když se přišli poradit, dlužili již celkem 350 tisíc korun čtyřem věřitelům, z toho dva byli nebankovní poskytovatelé úvěrů. Rodině hrozilo vymáhání pohledávek a případná exekuce.
Podařilo se tuto hrozbu odvrátit?
Zatím se zdá, že ano. Vždy ale záleží na konkrétním případu. Dlužníci si v takové situaci musejí uvědomit, že je nezbytné radikálně změnit životní návyky – vzdát se svých koníčků, které jdou do peněz, přijmout jakoukoliv práci, třeba brigádu bez ohledu na kvalifikaci a pracovní zkušenost. A zbytek volného času věnovat aktivnímu hledání nové pracovní příležitosti. Musejí také začít počítat, kolik stojí jídlo a další nezbytné výdaje.
Jak velkou finanční rezervu by měla rodina mít, aby zvládla propad pravidelného příjmu?
Rezerva by měla být alespoň ve výši tří celkových měsíčních výdajů domácnosti. Je jisté, že na počátku pracovní kariéry nejde hned tak velkou rezervu vytvořit. Postupně po malých částkách a s využitím například spořicích účtů však lze k takové rezervě dospět.
Pokud přijde člověk o práci, jak by měl začít uvažovat?
Musíte si rychle uvědomit, co všechno se může stát, až dojde finanční rezerva, nebo částka, kterou jste dostali jako odstupné. Sečíst je třeba všechny závazky – tedy nájem, platby související s bydlením, platby za telefon, internet a další pravidelné výdaje včetně případných splátek úvěrů. Pokud je finanční rezerva příliš nízká, je nutné začít komunikovat s potenciálními věřiteli, a to dříve, než přestanete své závazky hradit. Získáte tím lepší vyjednávací pozici s věřiteli, abyste po určitou dobu mohli hradit závazky podle změněného splátkového kalendáře.
Některé vymahačské agentury chtějí prosadit, aby byli dlužníci pranýřování a jejich jména zveřejňována. Jak se díváte na takovou aktivitu?
Je třeba vzít v úvahu, že u nás existuje ochrana soukromí a individuálních dat. Pokud by byly údaje o dlužnících zveřejňovány, je třeba takové případy nekompromisně oznámit Úřadu na ochranu osobních údajů, aby je prošetřil. V případě, že by takové údaje zveřejnila splátková nebankovní společnost, která je členem České leasingové a finanční asociace, je dobré směřovat podnět i tam. Pokud by se něco takového vyskytlo v bankovním sektoru, je možné obrátit se na Českou bankovní asociaci nebo na Českou národní banku.
Setkali jste se již s takovým případem?
Ano, setkali. Dokonce nedaleko místa, kde působí naše jedna z našich poboček. Na velké nálepce bylo vepsáno jméno dlužníka, jeho datum narození a částka, kterou dluží. Nešlo přitom o velký dluh, což nás překvapilo. Nálepku jsme nafotili a poskytli České leasingové a finanční asociaci, aby mohla tuto podle nás neférovou praktiku prošetřit a prodiskutovat ve vlastních řadách.
Máte několik poraden v různých krajích, zaznamenáváte nějaké rozdíly?
Dá se říci, že ano. Ve vzdálenějších oblastech, jako je Olomoucko, Šumpersko, frýdlantský výběžek, případně jižní Čechy či Karlovarsko a Trutnovsko narážíme na poměrně velkou neznalost klientů, kteří často naletí na nabídky neseriózních poskytovatelů spotřebitelských úvěrů a tak zvaných oddlužovacích agentur. V Praze a ve velkých městech jsou lidé opatrnější, většina z nich by neférové nabídky nepodepsala.
Poskytovatelé úvěrů by měli být podle novely zákona o spotřebitelských úvěrech přísnější a žadatele důkladně prověřit, je tomu skutečně tak?
Žádnou změnu k lepšímu nezaznamenáváme. Nadále se setkáváme s klienty, kterým byl nabídnut spotřebitelský úvěr v situaci, kdy evidentně nemohli splácet, neměli žádný příjem ani majetek. Jediné co měli, byly závazky. Přesto jim někteří poskytovatelé půjčili další peníze, i když jim muselo být naprosto jasné, že úvěry nebudou schopni splácet.
Co tím takoví věřitelé sledují, proč jsou ochotni půjčovat i zadluženým lidem?
To se dá jen odhadovat. Pravděpodobně jim jde o využití možnosti exekučně postihnout sociální dávky klientů, což je v České republice, na rozdíl od Německa či Rakouska, možné. U nás může dlužník až na základní dávky v hmotné nouzi zůstat skutečně bez prostředků, výplatu sociálních dávek lze exekučně postihnout a neseriózní věřitelé si možná právě tímto způsobem vytvářejí své příjmy na úkor státu.
Kolika dlužníkům jste již pomohli sepsat žádost, aby jim soud povolil vyhlásit osobní bankrot?
Bude jich už okolo čtyř tisíc. Kromě zpracování návrhu na oddlužení jsme jim zdarma poskytli také rady, jak tímto procesem projít. Seznámili jsme je s tím, co oddlužení a osobní bankrot znamená a že to má své záludnosti. Že jakékoliv další příjmy, které po dobu oddlužení obdrží, ať už formou dědictví či zvýšení odměny od zaměstnavatele, musí odevzdávat věřitelům prostřednictvím svého insolvenčního správce. Že bude jejich jméno po dlouhou dobu zaznamenáno v insolvenčním rejstříku, což jim v budoucnu může dělat další potíže s úvěrováním.
Všeobecně se má za to, že dlužníkovi v osobním bankrotu stačí splatit jen 30 procent dluhů a zbytek mu soud odpustí. Je tomu skutečně tak?
Zákon říká, že dlužník musí splatit během pěti let nejméně 30 procent plus náklady na insolvenčního správce, které jsou zhruba ve výši jednoho tisíce korun měsíčně. Z případů, které jsme pomáhali řešit, vychází, že v průběhu pětiletého splátkového kalendáře většina klientů zaplatí 40 až 45 procent všech svých závazků. Může to být i více a jsou i klienti, kteří splatí až 100 procent svých dluhů.
Vytváříte si doma finanční rezervu pro případ ztráty místa?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 středa 18. dubna 2012. Anketa je uzavřena.
