Už několik let ředitelé největších amerických firem podle žebříčku Fortune mládnou. O žádný dramatický věkový posun však nejde - jen průměrně šedesátiletí šéfové jsou postupně nahrazováni o pět let mladšími. Autoři studie Cesta na vrchol předpokládají, že v příštích pěti letech bude průměrný věk generálních ředitelů velkých společností i nadále 55 let, i když ani o pět let mladší člověk nebude výjimkou. "Snižování věkového průměru ve vyspělých zemích je podle mého názoru odrazem rostoucí dynamiky ve společnosti. Ta přináší vyšší nároky na využití moderních technologií i metod řízení. S tím se často lépe vyrovnávají právě mladší lidé," uvádí Martin Smekal z poradenské společnosti Arthur Andersen. Přesto další výrazné snižování věku vedoucích pracovníků v Americe neočekávají a zdůvodňují to tím, že řízení mezinárodních společností vyžaduje nejenom odpovídající znalosti, ale hlavně čas na získání potřebných zkušeností.
Z ředitelny do představenstva
Ale ani manažeři, kteří přestanou řídit firmy, si nemusí dělat starosti se svým dalším uplatněním. Naopak - budou podle studie vážnými kandidáty na členy představenstva firem, aby mohli uplatnit své zkušenosti a znalosti prostředí výkonného managementu firmy. "Tuto skupinu lidí budou oslovovat manažeři firem sužovaných problémy a budou pomáhat například i nově vzniklým internetovým společnostem," míní autoři studie. A jak je to s omlazováním šéfů v České republice? "V tuzemsku není tento trend tak patrný. Průměrný věk vrcholových manažerů je nižší už z toho důvodu, že právě za posledních deset let u nás v podstatě došlo ke generační obměně ve vedení firem. Navíc je těžké hodnotit situaci tam, kde tržní ekonomika funguje teprve deset let," říká Tibor Gedeon z pražského zastoupení Spencer Stuart. Podle názoru Martina Smekala získávají v zemích s transformující se ekonomikou mladší pracovníci často příležitost postoupit na významnou řídicí pozici ve výrazně kratším čase než ve vyspělých zemích. "Tato situace se však s největší pravděpodobností bude s postupem transformace přibližovat západnímu průměru," upozorňuje Martin Smekal.
Zkracuje se ředitelské období
Další změnou zachycenou ve studii je zkracování doby, po kterou ředitelé své místo ve firmě zastávají. Více než polovina všech současných generálních ředitelů z prvních pěti set největších amerických společností působí ve své funkci méně než šest let, výrazně klesl i podíl těch, kteří šéfují šest až deset let. Tento trend bude podle odborníků alespoň v Americe dále pokračovat, a to proto, že její ekonomika prochází po rozkvětu nepříznivým obdobím. Firmy, kterým se nebude nadále dařit, budou dosazovat pravděpodobně do vedení nový management. Podle zjištění autorů studie navíc narůstá poptávka po generálních ředitelích, kteří podporují elektronické obchodování nebo s ním mají osobní zkušenosti.
Na typu vzdělání nezáleží
Absolvování prestižní americké univerzity ještě neznamená, že se člověk stane ředitelem úspěšné americké firmy. Z průzkumu vyplývá, že osm nejprestižnějších amerických univerzit z východního pobřeží (Harvard, Princeton, Yale, Columbia, Cornell, Dartmouth, Brown, Pennsylvania) absolvovalo jen třináct procent generálních ředitelů z prvních tří stovek největších společností. Ani titul MBA není rozhodující pro úspěšnou kariéru, i když podle prognózy společnosti Spencer and Stuart bude ředitelů s titulem MBA přibývat. Na jméně absolvované univerzity sice příliš nesejde, s praxí je to jinak. Šéfové firem začínali obvykle buď ve financích, nebo v managementu. Právě pro výkon vrcholové funkce je schopnost rozumět otázkám finančního řízení klíčová. Dalšími vhodnými obory pro úspěšný pracovní postup je marketing a obchod. Žádná šablona pro dosažení nejvyšších pracovních pozic však neexistuje. Ze všeho nejdůležitější jsou pro kariéru osobní vlastnosti: schopnost zaměřit se na určitou věc, umění komunikovat, talent inspirovat zaměstnance, vyrovnanost, ambicióznost, čestnost a důslednost.
Jací jsou nejčastěji ředitelé největších amerických firem
* absolvovali univerzitu
* získali praxi ve finančnictví či managementu
* je jim průměrně 55 let
* polovina z nich je ve funkci kratší dobu než šest let
Z ředitelny do představenstva
Ale ani manažeři, kteří přestanou řídit firmy, si nemusí dělat starosti se svým dalším uplatněním. Naopak - budou podle studie vážnými kandidáty na členy představenstva firem, aby mohli uplatnit své zkušenosti a znalosti prostředí výkonného managementu firmy. "Tuto skupinu lidí budou oslovovat manažeři firem sužovaných problémy a budou pomáhat například i nově vzniklým internetovým společnostem," míní autoři studie. A jak je to s omlazováním šéfů v České republice? "V tuzemsku není tento trend tak patrný. Průměrný věk vrcholových manažerů je nižší už z toho důvodu, že právě za posledních deset let u nás v podstatě došlo ke generační obměně ve vedení firem. Navíc je těžké hodnotit situaci tam, kde tržní ekonomika funguje teprve deset let," říká Tibor Gedeon z pražského zastoupení Spencer Stuart. Podle názoru Martina Smekala získávají v zemích s transformující se ekonomikou mladší pracovníci často příležitost postoupit na významnou řídicí pozici ve výrazně kratším čase než ve vyspělých zemích. "Tato situace se však s největší pravděpodobností bude s postupem transformace přibližovat západnímu průměru," upozorňuje Martin Smekal.
Zkracuje se ředitelské období
Další změnou zachycenou ve studii je zkracování doby, po kterou ředitelé své místo ve firmě zastávají. Více než polovina všech současných generálních ředitelů z prvních pěti set největších amerických společností působí ve své funkci méně než šest let, výrazně klesl i podíl těch, kteří šéfují šest až deset let. Tento trend bude podle odborníků alespoň v Americe dále pokračovat, a to proto, že její ekonomika prochází po rozkvětu nepříznivým obdobím. Firmy, kterým se nebude nadále dařit, budou dosazovat pravděpodobně do vedení nový management. Podle zjištění autorů studie navíc narůstá poptávka po generálních ředitelích, kteří podporují elektronické obchodování nebo s ním mají osobní zkušenosti.
Na typu vzdělání nezáleží
Absolvování prestižní americké univerzity ještě neznamená, že se člověk stane ředitelem úspěšné americké firmy. Z průzkumu vyplývá, že osm nejprestižnějších amerických univerzit z východního pobřeží (Harvard, Princeton, Yale, Columbia, Cornell, Dartmouth, Brown, Pennsylvania) absolvovalo jen třináct procent generálních ředitelů z prvních tří stovek největších společností. Ani titul MBA není rozhodující pro úspěšnou kariéru, i když podle prognózy společnosti Spencer and Stuart bude ředitelů s titulem MBA přibývat. Na jméně absolvované univerzity sice příliš nesejde, s praxí je to jinak. Šéfové firem začínali obvykle buď ve financích, nebo v managementu. Právě pro výkon vrcholové funkce je schopnost rozumět otázkám finančního řízení klíčová. Dalšími vhodnými obory pro úspěšný pracovní postup je marketing a obchod. Žádná šablona pro dosažení nejvyšších pracovních pozic však neexistuje. Ze všeho nejdůležitější jsou pro kariéru osobní vlastnosti: schopnost zaměřit se na určitou věc, umění komunikovat, talent inspirovat zaměstnance, vyrovnanost, ambicióznost, čestnost a důslednost.
Jací jsou nejčastěji ředitelé největších amerických firem
* absolvovali univerzitu
* získali praxi ve finančnictví či managementu
* je jim průměrně 55 let
* polovina z nich je ve funkci kratší dobu než šest let
