Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sexuální obtěžování vnímá každý jinak

  11:00aktualizováno  11:00
Za sexuální obtěžování v zaměstnání česká společnost obvykle považuje situace, kdy například šéf nebo šéfová využije své nadřízenosti k vymáhání sexuálních úkonů. Lechtivé vtípky v práci mužům ani ženám v Česku moc nevadí, ale při poplácání po hýždích už znervózní.
Opravdu pomůže nová definice sexuálního obtěžování, která vejde v platnost 1. března, jeho objektům víc než ta předešlá? Podle všeho ne. "Je jen více slovy řečeno totéž, co platilo už předtím," říká právnička Českého helsinského výboru Jaroslava Štamberková. Navíc v momentě, kdy je oběť sexuálního obtěžování na pracovišti nucena k určitým sexuálním úkonům, její případ může řešit tak jako dosud například občanský zákoník či trestní zákon jako útisk, vydírání, pohlavní zneužívání a znásilnění.
Zákonodárci sice tvrdí, že se Česko novou definicí sexuálního obtěžování přiblížilo k Evropské unii, jenže ta ve své směrnici sexuální obtěžování daleko více konkretizuje. Rozlišuje kvůli snazší postižitelnosti sexuální obtěžování na tři druhy: slovní (poznámky o postavě či vzhledu, erotické žerty, sexuální nabídky), mimoslovní (vyzývavé pohledy či hvízdání) a fyzické (od různých dotyků až po znásilnění).

Než se mlsně podíváte

Podle průzkumu společnosti GfK jsou Češi tolerantní k lechtivým vtipům, objímání kolem

Česká společnost nepovažuje sexuální obtěžování za příliš závažný společenský problém...

ramen či žádostivým pohledům směrem k osobě druhého pohlaví. Ale třeba ne všichni. Co jinému polichotí, druhého může pohoršit. Podle sexuologa Jiřího Mellana je nutné předem odhadnout reakci toho, na něhož budeme pohvizdovat či směrovat vtípky. "Nakonec - je to přece o lidské slušnosti. Určitě je neslušné plácnout po zadku zaměstnankyni, kterou neznáme, jen proto, že se nám to prostě líbí. Lechtivý vtípek mohu říct kolegyni, kterou již dlouho znám a vím, že se podobným vtípkům směje," vysvětluje Mellan. "Upřímně řečeno, zaplať pánbůh, že zdravé erotické jiskření mezi muži a ženami existuje, jinak by lidstvo vyhynulo. V pracovním životě je pak toto jiskření motivující; avšak musí být oboustranně vítané."

Pomsta jako výnosný džob?

I kdyby slovní či neverbální "lehká forma" sexuálního obtěžování někomu vadila, při

Češi a sexuální obtěžování

Nejvíce vadí:
1. vymáhání sexuálního styku pod hrozbou finančního postihu nebo propuštění z práce, 2. nabídky k sexuálnímu styku, 3. vytrvalé vynucování soukromé schůzky.

Nejméně vadí:
1. objímání okolo ramen, 2. vyzývavé či žádostivé pohledy na osobu druhého pohlaví, 3. vyprávění oplzlých vtipů.
zkušenostech s rychlostí českých soudů málokteré ženě stojí za to se soudit. Navíc mínění veřejnosti je lehkému erotickému škádlení v celé střední Evropě spíše nakloněno, a to i v pracovním prostředí. Podle právničky Štamberkové je Amerika v tomto směru daleko puritánštější.
"Tam řada lidí zjistila, že zažalovat zaměstnavatele za jakoukoli diskriminaci či sexuální obtěžování může být výnosný džob," říká. A to i když se chce někdo někomu pomstít. V USA jsou soudy skutečně doslova zavaleny podáními tohoto druhu. Oběť sexuálního obtěžování totiž může podat žalobu i bez důkazů a je na obviněném, aby dokazoval svou nevinu. Duševní strádání oběti způsobené obtěžováním se jen těžko vyvrací, proto bývají žaloby ve značné míře úspěšné a některé ženy na nich vydělaly. V Česku podle zákonodárců nic takového nehrozí.

Dokaž si nevinu, jak chceš

Rozpaky některých právníků v otázce sexuálního obtěžování vzbuzuje právě takzvané

Definice sexuálního obtěžování
(platná od 1. března 2004)

Sexuálním obtěžováním se podle § 1 odst. 9 zákoníku práce rozumí jednání sexuální povahy v jakékoliv formě, které 1. je dotčeným zaměstnancem oprávněně vnímáno jako nevítané, nevhodné nebo urážlivé a jehož záměr nebo důsledek vede ke snížení důstojnosti fyzické osoby nebo k vytváření nepřátelského, ponižujícího nebo zneklidňujícího prostředí na pracovišti, nebo 2. může být oprávněně vnímáno jako podmínka pro rozhodnutí, které ovlivní výkon práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů.
přenesené důkazní břemeno. To znamená, že pokud například nějaká zaměstnankyně přijde s tím, že ji její kolega či nadřízený obtěžuje, je na něm, aby prokázal, že tomu tak není. "Myslím, že by také oběť měla dokázat, že k něčemu došlo, i když je to samozřejmě těžké. Ale ať mají obě strany buď tytéž výhody, nebo nevýhody," říká právnička Štamberková. I žalující strana však může podle Ireny Dleskové z ministerstva práce a sociálních věcí narazit. Musí totiž diskriminační jednání popsat a konkrétně vymezit. "Nebude-li tento popis či konkrétní vymezení odpovídat zákonem vymezeným znakům, nebude mít toto tvrzení naději na úspěch," vysvětluje a dodává, že podle okolností pak může jít ze strany žalobce o pomluvu.

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Simone Giovannozzi
Netradiční zaměstnání: Se psy hledá lanýže a slušně vydělává

Říkají mu Simone Tartufi, tedy Simone Lanýž. To proto, že se živí prodejem aromatických hub. Dodává lanýže do špičkových italských, francouzských, německých...  celý článek

Majitel vinařství v Kutné Hoře Lukáš Rudolfský
Obnovuje staré vinice a vyrábí naturální víno. Učí se od něj i cizinci

Lukáš Rudolfský je původně ajťák. K podnikání se dostal úplně náhodou, ale v zemědělství se našel. Vyrábí zcela přírodní nápoj, obnovuje středověké vinice a...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.