Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

I padesátník může najít dobrou práci. Pomůže pár triků v životopisu

aktualizováno 
Absolventi humanitních škol bez praxe, padesátníci nebo lidé z Karvinska či Bruntálska. Ti všichni mají na trhu práce velké problémy sehnat dobrou práci. Personalisté radí několik triků, jak své pozice na trhu práce vylepšit.

Řada firem upřednostňuje mladší uchazeče o zaměstnání, lidem před důchodem nedávají mnoho šancí. Pomohla by jim maska? Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Přestože nezaměstnanost je nízká a v Česku je v současnosti přes 100 tisíc volných míst napříč povoláními, zůstávají profese, kterým ani současný optimismus nepomohl. Buď pro ně práce není, nebo je tak málo atraktivní, že lidé raději zůstávají na úřadu práce.

Kdo má i v době velkého ekonomického růstu smůlu? „Jsou to často absolventi humanitních oborů, kteří dosud nemají žádnou praxi. O takové pracovníky není zájem dlouhodobě,“ jmenuje první skupinu ohrožených Tomáš Surka z personální firmy McRoy Czech.

Delší dobu mohou hledat místo i ti, kteří potřebují pracovat na částečné úvazky, jsou zdravotně znevýhodněni, mají nízkou kvalifikaci a základní vzdělání.

Může se hodit

Hledáte novou nebo lepší práci? Aktuální pracovní nabídky najdete na jobDNES.cz.

Jděte práci naproti a nestůjte v koutě. Vytvořte si profesionální životopis.

Potřebujete radu. Ptejte se v poradně jobDNES.cz.

Překvapivé je, že potíže prosadit se na pracovním trhu mohou mít časem i vysocí manažeři. „Značná část z nich nepracuje na svém rozvoji, ustrnuli ve 20. století. Prostředí, doba a metody se rychle mění a oni se nestačí přizpůsobovat. Bude nedostatek kvalitních lídrů,“ myslí si David Petrů z personální společnosti HILL International.

Těžkou situaci mají také lidé v regionech s dlouhodobě vysokou nezaměstnaností, což jsou Ústecko, Sokolovsko, Karvinsko, Ostrava a Bruntál. Současná pracovní euforie se tam totiž zatím moc neprojevila.

„Neprošel jste výběrovým řízením,“ píšou padesátníkům

Jednou z vůbec nejvíce problematických skupin na trhu práce jsou padesátníci. Jako příklad, jakým problémům právě tito uchazeči o práci čelí, poslouží situace pana Karla. Je mu 56 let, z nichž téměř polovinu (25 let) pracoval jako obsluha stroje ve slévárnách na Chomutovsku. Před dvěma lety slévárny musely část zaměstnanců z důvodu nadbytečnosti propustit a pan Karel si od té doby hledá práci. Obvykle reaguje na inzeráty hledající operátory výroby, obsluhy stroje. Rád by pracoval za ucházející mzdu.

„Neprošel jste výběrovým řízením. Zaměstnavatel upřednostnil kandidáty, kteří přesněji odpovídali předepsaným požadavkům,“ stojí v odpovědích, které mu přicházejí od zaměstnavatelů.

„Většina pracovních nabídek je od výrobních podniků, které kladou důraz na rychlost a kvalitu. Snaží se za směnu vyrobit co nejvíce kusů v co nejlepší kvalitě a požadavky na pracovní tempo zaměstnanců je velmi vysoké. Mnoho zaměstnavatelů má předsudky, že lidé nad padesát let už nemusejí být při práci tak hbití a pozorní, proto raději do svého týmu nabírají mladší pracovníky,“ říká Romana Rašková z chomutovské pobočky personálně-poradenské agentury McROY Czech.

Čtěte také

Karel je přesvědčený, že pravým důvodem odmítání je jeho věk. Čím déle situace trvá, tím více je zdrcený. Rozhodně se ve svém věku necítí na to, aby až do důchodu zůstal na úřadu práce. Občas se mu podaří najít alespoň brigádu na pár dní, kdy zaměstnavatelé potřebují rychle doplnit stav například kvůli zvýšení zakázek nebo nárůstu nemoci kmenových zaměstnanců. Jsou to obvykle ale krátkodobé akce.

Existuje pomoc? „Snažíme se kandidátům poradit, jak lépe napsat svůj životopis, aby budoucího zaměstnavatele zaujali. Doporučujeme rozepsat pracovní náplň pozice nebo další zkušenosti, to je výhodné zvlášť u mužů. Neměli by se bát zmínit i aktivity, které dělají doma, opravy na domě, výstavba nového plotu, opravy auta. To vše je možné schovat do kolonky ́další dovednosti nebo záliby ́, z čehož budoucí zaměstnavatel pozná, že je uchazeč manuálně zručný, nebo že například umí svářet, ačkoli nevlastní svářečský průkaz,“ doplňuje Romana Rašková.

Není také od věci věnovat se při hledání práce rekvalifikačnímu kurzu. Vyplatí se i obrátit na známé, zda o nějaké volné pozici nevědí a zda by kandidáta nedoporučili na určité místo.

Za volant a kasu v supermarketu se nám nechce

A pak je tu opačný problém. Pro řadu profesí je práce dost, ale nikdo ji nechce dělat. Kvůli nízkým výplatám, dlouhým přesčasům, směnám, velké zodpovědnosti nebo nepříjemným reakcím zákazníků.

Průzkum: Neoblíbené profese

Operátor call centra - lidé nechtějí nabízet produkty po telefonu, navíc některá call centra mají špatnou pověst v chování k zaměstnancům.

Řidič kamionu - náročná práce s velkou zodpovědností, navíc je třeba profesionální řidičský průkaz.

Pojišťovací poradce, realitní makléř, obchodní zástupce na živnostenský list - chybí fixní složka mzdy, tyto pozice nemají dobrou pověst a mnoho lidí nechce dělat aktivní prodej.

Pomocný dělník ve výrobě - obvykle fyzicky náročná a ne moc dobře placená práce.

Řidiči autobusů MHD - velká zodpovědnost za přepravované lidi, nutnost dodržovat jízdní řády, komunikace s pasažéry, nepříliš vysoké mzdy.

Pokladní v supermarketech - práce na směny, o víkendech a o svátcích, hmotná zodpovědnost a nízké příjmy.

„Typickým příkladem je obchodní činnost na živnostenský list. Člověk má nízkou základní složku mzdy a vyšší provizní bonus. Uchazeči začínají preferovat práci na zaměstnanecký poměr,“ vysvětluje David Petrů a doplňuje: „Anebo specialisté kvality, zájemci o práci nechtějí odjet na delší zaškolení do zahraničí, přestože splňují odborné požadavky, firma je dostatečně motivuje a nabízí jim dlouhodobou perspektivu.“

Stejně tak se lidé moc nehrnou za pokladny supermarketů, nechtějí řídit kamiony či autobusy nebo obvolávat zákazníky.

Problém vyřešte už na základce

Je to paradox. Na jedné straně na trhu práce zůstávají lidé, kteří nemohou sehnat zajímavé místo, a na druhé straně až 18 procent zaměstnavatelů marně hledá vhodné pracovníky. „V průměru téměř každý pátý zaměstnavatel nemůže zaplnit volná místa, ale vezmeme-li v potaz pouze velké výrobní společnosti nebo poskytovatele služeb, tak je to naprostá většina,“ říká Jiří Halbrštát, manažer marketingu a náboru ManpowerGroup.

Řešení mohou být dvě. Zaprvé: Zásadní změna v základním a středním vzdělávání. Odborníci už léta volají po podpoře technických oborů namísto těch humanitních. Firmy jsou nuceny hledat nadané mladé lidi již během studia, vychovávat je prostřednictvím stáží a trainee programů. Některé společnosti šly ještě dál a založily vlastní líhně talentů: střední školy nebo učební obory s maturitou.

Ladislav Kučera z personálně poradenské společnosti Hays Czech Republic upozorňuje i na další problém tuzemského školství: současní absolventi zaostávají ve znalosti cizích jazyků, což je potom při hledání práce diskvalifikuje. Někteří nehovoří plynně ani jednou cizí řečí, přitom jich většinou studují hned několik.

Druhou možností pro firmy jsou pracovníci ze zahraničí. Kromě specialistů začínají poptávat i pracovníky do výroby. Stojí je to sice více peněz: doprava, ubytování, víza, ale co jiného jim zbývá. „Vláda naštěstí nyní schválila podporu strategické migrace pracovníků nedostatkových profesí a věci mění k lepšímu, i když velmi pomalu,“ říká k tomu Jiří Halbrštát.

Setkali jste se v zaměstnání s diskriminací kvůli věku?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 2. března 2016. Anketa je uzavřena.

ANO 2437
NE 353
Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.