Spor o náhradu škody může vyústit v soudní při

Spor o náhradu škody může vyústit v soudní při

Škodu způsobenou závadou na domu vám uhradí majitel

  • 6
Nájemní dům ve kterém bydlíte má poškozenou střechu a majitel se o opravu již dlouho nezajímá. Pokud vám při nejbližším dešti nateče až do ložnice, máte právo požadovat po majiteli náhradu škody.

Bydlím se svým invalidním synem, vozíčkářem, v bezbariérovém bytě, který je v majetku MČ Praha 4. Po nastěhování jsem musela provést řadu oprav a výměn, což přišlo na několik desítek tisíc. Nyní mně nikdo nechce nic uhradit. Co se stane, nebudu-li platit nájemné, když mně tyto peníze chybějí?

Jestliže jste při přejímání bytu neuvedla do předávacího protokolu všechny výhrady a požadavky na provedení oprav, případně do jejich odstranění jste byt nepřevzala, budete těžko prokazovat jejich nutnost a opodstatněnost. Za tohoto stavu vám nebude žádná úhrada poskytnuta, neboť jste byt převzala bez výhrad a jako způsobilý k plnohodnotnému užívání. Neplacením nájemného se vystavujete riziku, že pronajímatel uplatní vůči vám výpověď z nájmu bytu. Neplacení nájmu je hrubým porušením povinností nájemce tak, jak je zná občanský zákoník.

Majitel domu neodstranil závadu na střeše. V důsledku toho došlo v našem bytě k poškození televize, čalouněné soupravy a koberce. Mohu na majiteli požadovat náhradu škody, když na vzniklý stav byl včas a písemně upozorněn? Majitelem je osoba žijící mimo republiku.

Nárok na uplatnění škody z důvodů vámi uvedených samozřejmě máte. Horší bude, jak dosáhnete dohody s majitelem, žijícím mimo republiku. Jednejte s jeho právním zástupcem, pokud jej v naší republice má, nebo se správní firmou. V případě neúspěšnosti jednání vám nezbývá jiná cesta, nežli občanskoprávní spor, tj. domáhat se svého nároku cestou soudu, a to podáním žaloby na náhradu škody.

Jak máme postupovat, pokud nás majitel domu omezuje v přijímání soukromých návštěv, přátel, a dokonce i členů rodiny?

Uvedený postup je zcela neoprávněný a nelze jej chápat jinak, než jako omezování osobních práv a svobod, ve smyslu § 211 trestního zákona a Listiny lidských práv. Obraťte se podáním na městský úřad, odbor vnitřních věcí, který postup majitele domu bude řešit v přestupkové komisi. V případě, že by toto řešení nebylo dostatečně účinné, podejte opakovaně podání u orgánů činných v trestním řízení, tj. Policie ČR nebo státního zastupitelství, které se tímto jednáním musejí zabývat.

Sousedí s námi rodina, kterou často navštěvují početní příbuzní a kromě bouřlivých nočních oslav způsobují návštěvníci škody na společném zařízení. Nájemník, který návštěvy přijímá, odmítá škody uhradit. Existuje nějaký předpis nebo nařízení, které by pomohly k nápravě stavu?

Občanský zákoník v § 683 stanoví odpovědnost nájemce i za škody způsobené osobami, kterým umožnil přístup do bytu a domu. Neodpovídá však za náhodu. Domáhat se náhrady lze pouze do šesti měsíců od případného skončení nájmu. Doporučuji vám však nárok uplatnit bez zbytečného odkladu.

V přízemí našeho domu jsou nebytové prostory, které byly v minulosti využívány jako obchod textilu. Ve třech vyšších podlažích bydlí 15 rodin v nájemních bytech. Nikdy jsme neměli s prodejnou žádné problémy. Se změnou majitelů objektu po roce 1992 docházelo pravidelně též ke změně nájemců nebytových prostor, vždy se však jednalo o obchod. V současné době je v přízemí herna s restauračním provozem. Po celou noc až do ranních hodin jsou nájemníci bytů v domě rušeni hlasitou hudební produkcí, provozem herny s kulečníkovými stoly a po skončení provozu kolem čtvrté hodiny vše vrcholí zábavami a hádkami opilých hostů. V domě se schází zvláštní společnost, většinou exotičtí cizinci. Okolí a zdi domu se mění ve veřejné záchody. Na stížnosti majitel reaguje odkazem na provozovatele, tj. vždy na určitou dobu mírně ztiší produkci, za hosty prý neručí a navíc potvrdili, že nám nedoporučují žádné kroky, protože ti cizinci jsou nebezpeční. Dalším argumentem je „svoboda podnikání“. Bydlení v našem domě se stává neúnosným, ale kam jít. Můžeme se nějak bránit?

Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ustanovuje především rovné postavení účastníků v občanskoprávních vztazích. Výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právních důvodů zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. Vašimi problémy by se měl zabývat především majitel objektu a dohodnout takové podmínky s nájemcem nebytových prostor, abyste nebyli ohrožováni ve svých právech.

Ze zkušenosti poraden SON však víme, že jednání s majitelem nevede velmi často k úspěchu. Výrazné pravomoci má podle § 5 občanského zákoníku i příslušný orgán státní správy, který může uložit obnovení předchozího pokojného stavu. Tím není ohroženo vaše právo domáhat se ochrany u soudu. Pokud však budou státní orgány nebo orgány obce s přenesenou působností orgánu státu účinně chránit zájmy občanů a využijí svých pravomocí, nebude nutno řešit spor soudní cestou. Záleží tedy především na státních orgánech, jakým způsobem bude u nás naplňováno nájemní právo. V zahraničí výrazně pomáhají rozhodčí nebo smírčí komise, jejichž úloha je dána zákonem.

Úryvek z knihy: Rádce nájemníka bytu

1. díl: Nájem bytu je v ČR chráněn zákonem
2. díl: Co by měl vědět každý nájemník 
3. díl: Starý dekret na byt platí i v současnosti 
4. díl: Výše nájemného podléhá vyhlášce
5. díl: Různé nájemní vztahy a co z nich pro vás vyplývá

6. díl: Vaše nájemní smlouva platí i po prodeji domu 
 

REKLAMA


Úryvek je z knihy
"Rádce nájemníka bytu"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz