Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Škola nemá být místem stresu

aktualizováno 
-
Rodiče stále častěji každé ráno svádějí vysilující boj se svým dítětem, aby jej přesvědčili, že musí jít do školy. Dítě se brání, protože se obává špatných známek, zápisů o nevhodném chování a stresujících pocitů.

Markétka Šulcová z Pelhřimova se do školy těšila stejně jako většina prvňáčků. Za pár měsíců si však stále častěji stěžovala na bolesti bříška, a chtěla proto zůstávat doma s babičkou. Ta ovšem vypozorovala, že vnučce se přitíží pouze, když má jít do školy. Proč ? Přece děti již v první třídě nemohou "simulovat".

Jednotná škola

"Příčina bolestí břicha a hlavy může být psychického původu. Dítě má strach, nezvládá školní prostředí, jak by mělo. Taková situace může nastat v první třídě, nebo při přechodu na druhý či třetí stupeň, kdy je zátěž na žáka mnohem vyšší než v průběhu školní docházky," říká školní psycholožka Renata Míková. Školní přetížeností trpí ale i další děti. Příčinu je nutné hledat ve škole. "Škola má určitou představu o množství naučených poznatků, o vyučovacích metodách, o učebním stylu a žáci se jí musí přizpůsobit. Mnozí učitelé neberou ohled na žákovu individualitu. Proto někteří dostávají příliš mnoho informací, jiní zase málo," říká psycholog Václav Mertin z Filozofické fakulty UK v Praze. Nepřiměřenost tak u některých způsobuje znuděnost, u jiných přetíženost. Žák reaguje na takovou školní zátěž po svém, podle toho, jaká je osobnost. "Martin, žák 3. třídy, je živé dítě, bez potíží navazuje kamarádství s ostatními spolužáky, a proto jsem okamžitě poznala, že není něco v pořádku, když reagoval podrážděně a někdy agresivně," sděluje Martinova matka Jana Smetanová z Jičína. Nemusí tomu tak být ovšem vždy. Pokud je dítě uzavřené a od přírody stydlivé, dlouho se na něm nepozná, že má s něčím problémy. Když se nikomu ve svém okolí se svými starostmi nesvěří, mohou se o nich rodiče dozvědět až když je pozdě - jejich dítě situaci neunese a zhroutí se. "Proto by rodiče a učitelé měli brát takové signály jako vyrušování, nepozornost, náhlé zhoršení prospěchu, agresivní chování a časté bolesti břicha vážně. Mohou totiž poukazovat na daleko závažnější problém a dítě jimi signalizuje, že potřebuje pomoci," vysvětluje psycholožka Renata Míková.

Individuální přístup

Učitelé by měli pečlivěji zvažovat, které poznatky dítě skutečně potřebuje. "Na naší škole přetíženost u žáků nepozoruji, ale samozřejmě na pedagogických poradách dlouze diskutujeme, jaké učivo musíme předat všem žákům a jaké zůstane na jejich volbě. To je každodenní nutnost, se kterou se dnes učitel musí potýkat, protože informací přibývá obrovskou rychostí," sděluje ředitel základní školy Lupáčova na Praze 3 Milan Hausner. Kromě toho by pedagogové měli u každého žáka respektovat individuální učební styl. "Někdo potřebuje informace především slyšet, jiný číst, někdo je musí získat zkušeností. Podle toho by měl učitel připravit hodinu tak, aby se z ní učil každý žák. Ušetří mu tím mnoho starostí. Studenti by měli svůj učební styl znát a využívat jej," tvrdí školní psycholožka Jana Zapletalová. Rovněž nároky a hodnocení by se měly lišit s ohledem na každé dítě. "Učitelé se domnívají, že musí být vždy spravedliví, a proto nemohou ohodnotit žáka se znalostí deseti vyjmenovaných slov jedničkou, stejně jako jeho spolužáka, který umí všechna. Známka by ovšem měla odrážet pokrok, úspěch či neúspěch podle individuálních možností. Nelze mít na všechny stejný metr," tvrdí psycholog Václav Mertin. Taková situace vede pouze k pocitům neúspěchu, selhání a přetíženosti. Ať pak student dělá cokoli, stejně nemůže dostat lepší známku než čtyřku. Pod tíhou takové skutečnosti každý složí zbraně.

Přetížený žák

"Pokud se chování žáka změnilo, učitel by se ho měl otevřeně zeptat na důvod. Například: Všiml jsem si, že se v poslední době víc hádáš se spolužáky nebo že se straníš kamarádů. Děti umějí na přímou otázku odpovědět, ale rozhodně ne před celou třídou," říká psycholožka Renata Míková. Podle ní by se měl učitel spojit s rodiči a i jim přátelsky říci, že jejich syn či dcera se chovají jinak, a zdali neví proč. Rozhodně není správné, aby se učitel obracel na rodiče s tím, že jejich dítě je divné a agresivní a ať se dostaví do školy. Tak s rodiči komunikaci nenaváže.

Příznaky školní přetíženosti:

* pasivita
* agresivita
* uzavření se do sebe
* zhoršený prospěch
* vyrušování
* psychosomatické potíže: bolesti hlavy, břicha
* vyhýbání se školní docházce

Příčiny školní zátěže:

* neúměrně vysoké množství poznatků
* nedostatečný přísun nových poznatků
* jednotvárný způsob vyučování
* jednotné požadavky na všechny žáky
* žák se nemůže učit jemu odpovídajícím učebním stylem
* příliš vysoké nároky rodičů

Řešení:

* na každého žáka by škola měla klást individuální množství nároků
* množství učiva by měl učitel alespoň z 3O % přizpůsobovat podle možností žáků
* zeptat se otevřeně dítěte, s čím má problémy, a jak mu v nich může rodič a učitel pomoci
* zmírnit požadavky
* žák by měl poznat svůj učební styl, kterým se učí nejrychleji a nejsnáze
* nabídnout různé metody, kterými lze dojít k požadovaným poznatkům
Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.