Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Školství zatím příliš nebere ohled na individualitu žáka

  9:33aktualizováno  9:33
P r a h a - Procento dětí odcházejících po páté třídě základní školy na gymnázia se v České republice významně zvýšilo tak, že už dělá starost i úředníkům ministerstva školství. Takový počet pokládají za velmi vysoký a neúnosný, především kdyby se měl ještě dále zvyšovat. Gymnázia mají být výběrové školy, a s tak vysokým počtem žáků by tento status mohla lehce ztratit.
ŠKOLSKÝ SYSTÉM PŘEDEVŠÍM VYČLEŇUJE

Většina rodičů chce o všem pro své dítě "to nejlepší", a proto se snaží, aby se dostalo právě na víceleté gymnázium. Základní škola by jej totiž jen brzdila. Směřování dítěte je tak jasné. Na gymnáziu může maturovat a potom studovat na vysoké škole, nebo může přestoupit na jinou střední školu. Starosti, kam po deváté třídě a strach z nepřijetí na střední školu jsou tedy pryč. Vzniká ovšem nepříjemná situace, kdy gymnázia odčerpávají základním školám prospěchově dobré žáky. Vyučování na základní škole se stává náročnějším a úroveň často klesá. Některé základní školy přistoupí v této situaci k dalšímu dělení zbylých žáků na studijní či nestudijní typy, jazykově či jinak nadané. České školství se tak dostává do kruhu dělení a vnějšího diferencování.

VEŘEJNOST SE PŘE O LEPŠÍ MODEL

"Ovšem i sama základní škola, kterou navštěvují všechny děti společně, uplatňuje skrytě vyčleňující přístup. Učitel se zde většinou obrací na průměrného žáka a neumožňuje optimální rozvoj nadanějším nebo naopak méně slabším žákům. Starost o to, aby všechny děti postoupily a dokázaly zvládnout dobře učivo, jak je tomu například na školách ve Velké Británii, neznáme. Kdo nestačí, ten propadne. O tom zda je to tak správné se u nás nediskutuje, ani se o tom nepochybuje," říká Pavla Polechová z Ústavu výzkumu a rozvoje školství při pedagogické fakultě UK v Praze. Podle některých pedagogů mnoho problémů současného školství způsobuje právě nedostatečné základní školství. Naší prvotní starostí by proto podle nich měla být především snaha o co nejkvalitnější základní školu, ve které by mohli být vzděláváni všichni žáci. Hlasy proti jsou ovšem také silné. Některé argumentují i tím, že jednotnou socialistickou školu jsme tady již měli a všichni dobře vědí, tak to dopadlo.

KAŽDÝ ŽÁK JE JINÝ - CO S TÍM?

V současné době není v rozvinutých zemích s dobrým školským systémem praktikována jednotná škola, jak jsme ji znali. Podle Polechové školství v severských zemích nebo v Holandsku vsadilo na vzdělání všech žáků společně, zároveň ovšem umožňuje každému využít své schopnosti a nadání. Škola počítá s tím, že každý žák je jiný a potřebuje odlišný přístup nebo i učební styl. Díky individuálnímu přístupu učitele a stylu vyučování, které se od našeho diametrálně liší, je možné vzdělávat společně a zároveň individuálně. Moderní techniky podporují práci ve skupinách uvnitř různorodé třídy. Společně mohou pracovat slabší s vynikajícími, nebo chvíli zase pouze ti nejlepší. Důležité ovšem je, aby se každý naučil základ a navíc to, co je schopný sám pochopit. Přitom ovšem může i slabší žák pomoci silnějšímu. Ten si totiž musí připravit část, kterou potom vysvětlí ostatním. Zvyšuje se tak u všech žáků sebevědomí a zlepšuje se atmosféra ve třídě. Až v takovém prostředí, zbaveném strachu, může nastat vlastní učení, dříve nikoli.

CO UKÁŽE VÝZKUM PROGRAMU SOCRATES

Zjistit podmínky, za jakých lze vsadit na školu inkluzivní, tedy na takovou, která začleňuje maximální počet žáků, má výzkumný projekt v rámci evropského programu Socrates. Česká strana je koordinátorem tohoto tříletého programu. Vedle ní je do programu zapojena Velká Británie, Španělsko a Dánsko. Projekt bude ověřovat především šance společného vzdělání kulturně a etnicky smíšených tříd. "V podstatě lze ovšem rozšířit rozdílnost nacionální a kulturní i na další aspekty jako rozdílnost sociální, jazyková, náboženská a hodnotová, věková či podle pohlaví, fyzických dispozic a osobních zkušeností. Všechny hrají ve škole důležitou roli a musí být proto zohledňovány," tvrdí Pavla Polechová. Do projektu se zapojí sedm základních škol z České republiky. Projekt by měl přinést odpovědi, jakými metodami a jakým stylem učit žáky, aby mohli být vzděláváni společně a zároveň měli co nejlepší výsledky. Podle Polechové počet škol, na kterých bude projekt probíhat není velký a se závěry se bude muset zacházet opatrně. Hodně ale pomůže diskuse, výměna zkušeností a srovnání s britskými, španělskými a dánskými partnery.


Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nikdy dříve se nám nežilo lépe, vzkazují čeští milionáři

Nahlédnout do života bohatých Čechů, kteří mají na svých kontech miliony, není snadné. Už po několik let se o to snaží unikátní průzkumy bank. Přímým...  celý článek

Ilustrační snímek
Vybalancujte čas mezi prací a soukromím. Psycholog radí, jak na to

Věnovat se naplno práci a osobní život potlačit na minimum? Nebo brát zaměstnání jen jako nutnost a žít až večer s rodinou? Ani jedno není správně. Je třeba...  celý článek

Vladimír List
Průbojný profesor elektrifikoval Československo, metro chtěl již před válkou

Vladimír List byl univerzitním profesorem na České vysoké škole technické v Brně a inženýrem elektrotechniky, který se výraznou měrou zasloužil o elektrifikaci...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.