Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sledovat hospodářský cyklus se vyplatí

  0:01aktualizováno  0:01
Ceny značné části finančních aktiv jsou úzce spjaty s fungováním reálné ekonomiky. Pochopení souvislostí mezi vývojem ekonomiky a reakcí cen aktiv na tento vývoj může investorům přinést nadprůměrné zisky...
Ceny značné části finančních aktiv jsou úzce spjaty s fungováním reálné ekonomiky. Pochopení souvislostí mezi vývojem ekonomiky a reakcí cen aktiv na tento vývoj může investorům přinést nadprůměrné zisky. Tržní ekonomiky se totiž obvykle pohybují v hospodářských cyklech, které se vyznačují určitou pravidelností. Pokud investor dokáže odhadnout skutečný stav ekonomiky, může vydělat slušné peníze nebo alespoň své peníze neprodělat.

Časování cyklu není časování trhu
Zatímco poslední empirické studie popírají schopnost jednotlivce časovat trh, tj. schopnost systematicky a včas nakupovat akcie, které porostou a naopak prodávat akcie, které v budoucnu poklesnou, historické zkušenosti ukazují, že mezi cenami různých aktiv a aktuálním stavem ekonomiky souvislost existuje. Tato souvislost plyne z principu fungování každé ekonomiky. Například ceny dluhopisů jsou nepřímo úměrné úrokovým sazbám – když úroky rostou, ceny dluhopisů klesají a naopak. Výši úrokových sazeb stanovuje centrální banka, a to mimo jiné na základě aktuální kondice ekonomiky. Pokud ekonomice hrozí recese, centrální banka sníží úrokové sazby, aby podpořila investice a tím hospodářský růst. Pokud je naopak konjunktura a hrozí přehřátí ekonomiky, centrální banka přikročí ke zvýšení úrokových sazeb. Ceny dluhopisů tak v průměru v období poklesu ekonomiky rostou a v období růstu ekonomiky klesají. Dluhopisy se tak vyplatí kupovat při první známce recese a naopak prodávat začátkem konjunktury.

Následující graf ukazuje, které druhy aktiv v průměru zaznamenávají největší zhodnocení v jednotlivých cyklech ekonomiky.

Není akcie jako akcie
Ve chvíli, kdy ekonomika dosáhla svého dna, je výhodná doba pro nákup akcií. Hlavní ukazatel hospodářského cyklu – hrubý domácí produkt - není totiž nic jiného než součet výstupu všech firem v ekonomice. Oživení ekonomiky znamená, že v průměru rostou firmám tržby, výstup i zisk. Hodnota firem by tak měla v průměru v období oživení ekonomiky růst. Důležité je ale slovíčko „v průměru“. Existují totiž odvětví ekonomiky, které se chovají přesně opačně – v recesi rostou firmám tržby a v konjunktuře zase klesají. Tyto odvětví jsou nazývány anticyklickými a klasickou ukázkou je například výroba pekárenských výrobků, jejichž spotřeba roste v recesi a klesá v konjunktuře.

Ve stejnou dobu je výhodné nakupovat nemovitosti – expanze ekonomiky s sebou přináší vznik nových společností a rozšiřování kapacit stávajících podniků. Dále má expanze ekonomiky efekt růstu reálných příjmů zaměstnanců a v jeho důsledku dochází k růstu zájmu o nákup bytů. Poptávka po nemovitostech roste a při značné nepružnosti nabídky nemovitostí to znamená takřka automaticky růst cen nemovitostí. Toto pravidlo platí především ve vysoce industrializovaných oblastech ekonomiky a ve větších městech.

Jakmile se ekonomika začíná blížit svému vrcholu, nastává čas investovat do komodit. Podniky při rostoucí výrobě potřebují čím dál více vstupů. Poptávka po komoditách (jako je například měď, bavlna nebo ropa) roste a dochází k růstu jejich cen. Tento růst komodit je ale vzhledem k existence dlouhodobých kontraktů zpožděný za růstem cen akcií a proto k němu dochází až před vrcholem cyklu.

Držet peníze se někdy vyplatí
V poslední fázi cyklu, kdy se začíná růst ekonomiky zpomalovat a objevují se první náznaky začátku recese, není od věci přesunout své investice do hotovostní formy a uschovat jejich hodnotu na peněžním trhu. Tyto peníze navíc mohou být v tomto období velmi dobře zhodnoceny – banky mají stále pod dojmem konjunktury vysoké úrokové sazby, ale inflace vzhledem k poklesu výstupu ekonomiky začíná klesat. Reálné úrokové sazby tak rostou. Tato situace nastala například ve druhém čtvrtletí roku 1997, kdy česká ekonomika začala sklouzávat do recese a reálné úrokové sazby z krátkodobých vkladů dosáhly neopakovatelných 6%.

Výše popsaná investiční strategie se zdá být vcelku jednoduchou a snadno použitelnou. Ve skutečnosti se ale při snaze časovat cyklus setkáváme se zásadním problémem: jak rozpoznat, v jaké fázi cyklu se ekonomika nachází. Statistiky HDP, které jsou mezi laickou a často i odbornou veřejností považovány za přesné ukazatele vývoje ekonomiky, jsou totiž pouhými odhady, které jsou zpřesněny až se značným zpožděním několika čtvrtletí až let. Situace, kdy se z původně zveřejněného oživení ekonomiky stane pozdějšími revizemi stagnace nebo další pokles, jsou velmi časté. Navíc jsou údaje o HDP zveřejňovány se čtvrtletním zpožděním, takže je po zveřejnění HDP pro mnohé rozhodnutí již pozdě.

Dalším nedostatkem je, že vztahy mezi hospodářským cyklem a cenami aktiv nefungují bez výjimky. Obzvláště v případě malých otevřených ekonomik, jakou je i česká ekonomika, je hospodářský cyklus i finanční systém pod silným vlivem externích šoků. Souvislosti plynoucí z vnitřního fungování ekonomiky se tak vytrácí a ceny aktiv jsou pod výrazným vlivem vnějších událostí. Proto v tomto článku uvedené souvislosti mohou běžnému investorovi pomoci vyvarovat se chybným investičním rozhodnutím spíše než dosáhnout výrazně nadprůměrného zisku. Přesto by je každý investor měl znát a investovat vždy s vědomím, v jaké fázi cyklu se ekonomika přibližně nachází.

Řídíte se při investování ekonomickými ukazateli? Myslíte si, že uvedené pravidla v případě české ekonomiky nefungují? Podělte se o svůj názor s ostatními čtenáři!

Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Vězeňská služba České republiky - Jan Černý
lékař se všeobecnou atestací

Vězeňská služba České republiky - Jan Černý
Středočeský kraj
nabízený plat: 40 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.