Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Odborník: V Česku mohou vzniknout tisíce nových pracovních míst

aktualizováno 
„Uplatnění by mohli získat především mladí absolventi škol i ti, kteří přišli o práci pár let před penzí,“ říká Vít Jásek, výkonný ředitel Unie zaměstnaneckých svazů. Recept na nezaměstnanost, který chce spolu s dalšími odborníky v Česku prosadit, funguje v mnoha evropských zemích. Jde o služby pro domácnost.

„V Belgii mají takto vytvořeno kolem 150 tisíc pracovních míst, což v přepočtu odpovídá 56tisícům plných pracovních úvazků,“ říká Vít Jásek. | foto:  Tomáš Krist, MAFRA

Získat pracovní uplatnění je pro řadu lidí velký problém, protože nová pracovní místa nevznikají. Vy tvrdíte, že by to šlo, kdyby u nás začal fungovat sektor služeb pro domácnost. Co si pod tím představit?
Sektor nazvaný „Služby pro domácnost“ funguje v řadě evropských zemích, například ve Francii, Belgii, Německu, Finsku a Švédsku. V zahraničí takové služby definují jako služby „uvnitř a kolem domu“ a služby „vně a uvnitř bytu“. To znamená, že jde o širokou škálu činností, které přispívají k uspokojení potřeb rodin a jednotlivců.

Můžete být konkrétní a uvést příklady, o jaké práce jde?
Konkrétně to může být péče o děti, nebo péče o seniory a zdravotně postižené. Dále pak úklid, žehlení, drobné opravy a zahradnické práce. Ale může to být také doučování dětí, pomoc s informačními technologiemi a další činnosti. Každá země, kde tento sektor funguje, si definuje konkrétní typy činností, které pak mohou lidé v domácnostech vykonávat.

Někdo ale může namítnou, že takové služby u nás fungují. Stačí, když se lidé mezi sebou domluví.
Ano, z velké části jde o legalizaci toho, co již funguje jako práce načerno. Dnes si spousta domácností nechává pravidelně uklízet, mají paní na úklid, nebo paní na hlídání. Když se takto domluví, je to pro rodinu levnější, než si objednat firmu. My chceme takové práce zlegalizovat a rozvinout. Aby takových pracovních příležitostí bylo více a nebyly v zóně šedé ekonomiky, protože si myslíme, že ve službách pro domácnost je velký potenciál.

Proč by mělo být výhodnější vzít práci v sektoru služeb pro domácnost oproti práci načerno?
Je zde několik úhlů pohledů. Člověk, který pracuje načerno, bývá většinou na podpoře, pobírá sociální dávky, podporu v nezaměstnanosti a stát tím přichází o peníze. Na druhou stranu ten, kdo se nechá zaměstnat načerno, jde do nejistoty – není pojištěný na důchod, a pokud se mu při výkonu práce něco stane, nedostane nic, je to jeho vlastní riziko. Jistotu nemá ani domácnost, která ho za práci platí. Pokud takový nelegální pracovník něco zničí nebo poškodí, náhradu jde těžko vymáhat. Naší snahou je, abychom tuto práci zlegalizovali a narovnali, aby to bylo pro všechny výhodnější. Tedy jak pro pracovníky, kteří v sektoru služeb pro domácnost pracují, pro samotné domácnosti, které služby využívají, i pro stát.

Zmínil jste, že každý stát, kde služby pro domácnosti fungují, má jiný model. Jaký model by seděl na míru České republice?
Myslíme si zatím, že by České republice nejvíce seděl belgický model. Protože jsme podobně velká země, s podobně vysokou nezaměstnaností.

Kolik pracovních míst se v Belgii podařilo vytvořit?
Zde funguje tento systém od roku 2004, tedy zhruba 10 let. Mají vytvořeno kolem 150 tisíc pracovních míst, což v přepočtu odpovídá 56 tisícům plných pracovních úvazků. Drtivá většina těchto míst totiž bývá na zkrácený pracovní úvazek, ale ono to tak všem vyhovuje.

Jak to funguje v praxi?
Funguje to prostřednictvím agentur práce nebo konkrétních firem, například úklidových. Zájemce o službu v domácnosti zavolá do agentury či firmy, že například potřebuje umýt okna a firma mu pošle pracovníka domů.

Může se hodit

Najděte si novou práci na jobDNES.cz.

Zvyšte své šance na trhu práce. Vytvořte si zdarma profesionální CV.

Kdo chce pracovat ve službách pro domácnost, musí odejít z evidence úřadu práce?
Přesně tak, tím stát ušetří a částí takto ušetřených peněz pak dotuje každé vytvořené místo.
V Belgii jsou služby pro domácnost fiskálně neutrální, to znamená, že stát na tom netratí. Ale když uvážíte, že 150 tisíc lidí pracuje, je to společensky obrovsky přínosné. Tento způsob zaměstnávání velmi podporuje Evropská komise, protože to přispívá k zaměstnanosti i sociálnímu smíru. A tím, že takové služby existují a jsou finančně dostupné, to umožňuje rodičům s dětmi, aby se mohli po mateřské a rodičovské dovolené vrátit na trh práce.

A jak se za takovou službu platí, jak se vše vyúčtovává?
V Belgii to funguje prostřednictvím poukázek. Pokud chce rodina službu využít, zakoupí si určitý počet poukázek, ale jen do stanoveného limitu, protože jde o službu dotovanou státem. Handicapovaní lidé, kteří o takové služby stojí, mají vyšší limity. Vyúčtování je pak velmi jednoduché. Uvedu příklad – když mám zájem o služby pro domácnost, koupím si poukázky s hodnotou 100, ale zaplatím za ně 70. Když si objednám službu, firma pošle pracovníka a tomu podle počtu odpracovaných hodin zaplatím ekvivalentním množstvím poukázek. Každá poukázka je pak dokladem o tom, že pracovník odpracoval hodinu práce. Poukázky odnese pracovník do firmy, odevzdá je a dostane zaplaceno. Firma pak zúčtuje službu státu a dostane za hodinu práce vyplacenu částku včetně odvodů a nákladů na vytvořené pracovní místo.

Podobně by to mohlo fungovat i u nás?
Myslím, že ano, je to administrativně jednoduché. Každá domácnost tak má přehled, kolik poukázek jí ještě zbývá a kolik hodin práce pro domácnost si ještě může objednat. Tyto papírové poukázky jsou i nejlevnější. Ale myslím, že konkrétní propočty by měli provést odborníci ve studii proveditelnosti, která vše spočítá a doporučí to nejlepší řešení.

Kolik takových pracovních míst by u nás mohlo vzniknout?
Mohu to jen odhadnou – v Belgii se k vytvoření 150 tisíc plných a částečných úvazků dopracovali za deset let. Myslím, že u nás by to mohlo být podobné a hned od počátku by mohly vznikat desítky tisíc nových pracovních míst.

Kdo v sektoru služeb pro domácnost může najít uplatnění?
Vždy záleží na tom, jak si to stát nastaví. My víme, že u nás je největší problém s absolventy škol a s lidmi nad 50 let. Pro absolventy by tím vznikly oficiální příležitosti, jak získat určitou praxi, i když by šlo třeba jen o manuální práce. Takto by si mohli přivydělávat i studenti, získávat pracovní návyky a praxi již během studií. Poznali by, že musejí dodržovat určitou disciplínu a že nad nimi stojí šéf, což není špatná zkušenost. A příležitost by mohli dostat lidé, kteří přijdou o práci pár let před důchodem. Nemuseli by odcházet do předčasného důchodu, kdy se jim penze nenávratně zkrátí a finančně na tom tratí. A nemuseli by se ani rekvalifikovat a hledat uplatnění v něčem, co do té doby nikdy nedělali. Služby pro domácnost zvládne prakticky každý.

Vše je zatím ve stadiu úvah, nebo se již na projektu pracuje?
S nápadem jsme přišli zhruba před rokem. Generálnímu ředitelství úřadu práce a Ministerstvu práce se projekt líbí, takže jsme ve spolupráci s Výzkumným ústavem práce a sociálních věcí již udělali analýzu. Teď nás čeká zpracovat studii proveditelnosti, protože dobrý nápad nechceme zhatit špatným zavedením. Ministerstvo práce zároveň chce, aby proběhlo i pilotní ověření, abychom si vyzkoušeli ve třech regionech, jak do budou vnímat domácnosti, firmy i samotní zaměstnanci, kteří takto získají práci.

Ve kterých regionech by se mohlo začít?
Myslím, že by to měly být kraje s odlišným trhem práce, aby se vychytala všechna pro a proti. Mohou tam být například Ostravsko, Jižní Čechy, Jižní Morava, ale konkrétní oblasti by měla určit studie proveditelnosti. Když si vyzkoušíme, že to bude fungovat, myslím, že nic nebude bránit ošetřit vše legislativně a projekt rozjet naplno.

Kdy by mohla vzniknout nová volná místa?
Jsem možná snílek, ale věřím, že pilotní ověření by mohlo odstartovat do roka a od roku 2016 by mohl naběhnout ostrý provoz, který by přinesl tisíce nových pracovních příležitostí.

Myslíte, že budou mít lidé o takovou práci zájem?
Myslím, že určitě. Samozřejmě nebudou mít zájem všichni nezaměstnaní, ale troufám si říci, že minimálně polovina z nich to přivítá.

Pracovali jste již někdy načerno?

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00 27. července 2014. Anketa je uzavřena.

Ne 761
Ano 734
Autor:


Hlavní zprávy

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Vedoucí ekonomického oddělení

Zdravotnická záchranná služba hl. m. Prahy
Hl. m. Praha, Středočeský kraj

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.