Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Na změnu životního pojištění zbývají dva týdny. Co vás nejvíce zajímá?

aktualizováno 
Do 31. března se musí většina majitelů životního pojištění rozhodnout pro převod smlouvy do jednoho z nově vzniklých daňových režimů. Buď si budou snižovat daně, nebo ze smlouvy nárazově vybírat peníze. Na nejčastější otázky odpovídají odborníci ze společnosti Partners.

Když vám někdo řekne, že změna daňových předpisů vyžaduje ukončení smlouvy a sjednání smlouvy nové, nevěřte mu. Není to pravda. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Volit budou muset jak noví klienti, kteří to učiní rovnou při podpisu smlouvy, tak i lidé, kteří již pojištění mají. A právě majitelé starších smluv musí své rozhodnutí o daňovém režimu oznámit pojišťovně do konce března. Ideálně v písemné podobě.

Co je třeba splnit, abychom mohli dát platby pojištění do daní? 
Pro čerpání daňových výhod platí několik zásad:

  • Smlouva musí mít sjednanou výplatu pojistného plnění nejdříve v 60 letech věku klienta a nejdříve po 60 měsících trvání smlouvy.
  • Pojistník a pojištěný je tatáž osoba.
  • Zaměstnavatel, který na smlouvu přispívá, nesmí být stanoven jako takzvaná obmyšlená osoba.
  • Plus nově od 1. ledna 2015: smlouva neumožňuje takzvané částečné odkupy (mimořádné výběry).

Daňově uznatelné jsou pouze platby na riziko smrti a na investiční složku. Klient jako fyzická osoba si tak může snížit daňový základ až o 12 tisíc korun ročně, v čistém tedy může ušetřit až 1 800 korun.

Na takto nastavenou smlouvu mohou přispívat i zaměstnavatelé v rámci zaměstnaneckých benefitů. Výhodou je, že částka do 30 tisíc korun za rok nebude podléhat nutnosti odvodů na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnavatelé tímto krokem mohou ušetřit až 10 200 korun ročně.

Kdy je dobré sjednat smlouvu s daňovým zvýhodněním? 
Režim s daňovým zvýhodněním je vhodný především u smluv, na které přispívá zaměstnavatel. Zaměstnavatel může takto zaměstnancům spořit na stáří a třeba i platit pojistnou ochranu pro případ smrti.

Smlouva se vyplatí i bez příspěvku zaměstnavatele. Stát daňově zvýhodňuje i ty klienty, kteří si u pojišťovny koupí pojistnou ochranu na riziko smrti. Tuto pojistnou ochranu ocení všichni, kteří mají např. hypotéku nebo ti, kteří mají rodinu a chtějí je pro případ toho nejhoršího finančně zabezpečit.

Investiční životní pojištění může být také výhodné především pro mladší klienty, když si sjednají další připojištění, jako je například invalidita, závažná onemocnění nebo pracovní neschopnost. Za tato rizika totiž platí mladší klient méně než klient starší. Rizika sama o sobě sice nejsou daňově zvýhodněná, ale výhoda spočívá v tom, že co si pojišťovna z platby klienta nevezme na krytí rizik, použije do investiční složky. A právě platba na investiční složku již daňově zvýhodněná je.

Dalším argumentem pro smlouvu s daňovým zvýhodněním je také možnost prostřednictvím pojistné smlouvy vytvářet finanční rezervu na stáří. Pro maximální čerpání státem nabízených daňových výhod je optimální vlastní platba klienta ve výši 1 000 korun měsíčně. Výhodou takového spoření s pojišťovnou je skutečnost, že se k finančním prostředkům nedostanete tak jednoduše jako u samostatných investičních produktů. Jde o jakousi pomyslnou bariéru pro ty, kdo mají tendenci stále vybírat a utrácet. Stát tedy životní pojištění podporuje, ale s jasnou podmínkou: Budete spořit na důchod, ne na dovolenou nebo nové auto.

Pokud si sjednáváte životní pojištění především z důvodu spoření na důchod, což je právě státem daňově podporováno, neposílejte do pojišťovny více než tisícovku měsíčně. Platba nad 12 tisíc ročně již nepřináší žádný daňový benefit. Spoření s pojišťovnou je totiž poměrně drahý špás, na spoření jsou vhodnější samostatné investiční produkty.

Kdy je vhodné sjednat smlouvu bez daňového zvýhodnění? 
Pokud připustíme myšlenku, že sjednat smlouvu bez daňového zvýhodnění může mít nějaký smysl, pak asi především, pokud smlouva slouží primárně ke krytí úrazových rizik, pokud není sjednáno riziko smrti, nebo pokud je platba na investiční složku minimální. Někdy se uvádí jako argument možnost právě spoření s pojišťovnou a možnost výběru. Ale v obecné rovině pouze spoření s pomocí pojišťovny nedoporučujeme.

Mohu přecházet z jednoho daňového režimu do druhého? 
Zákon o daních z příjmů změny daňových režimů přímo neřeší a dá se jen spekulovat, jak budou případné přechody hodnotit jednotlivé finanční úřady nebo ministerstvo financí. Pojišťovny podle stávajících příslibů přechody částečně umožní. Vše může být ještě zkomplikováno, pokud klient provede ze smlouvy mimořádný výběr - v případě jeho provedení osvobození zaniká. Na možnost libovolných změn daňových režimů na jedné smlouvě se tedy spoléhat nedá a rovněž se ani nedá doporučit.

A co když budu potřebovat vybrat peníze ze smlouvy? 
Pokud budete ve finanční tísni a jako jediné řešení vám zůstane možnost výběru peněz ze životní pojistky, budete mít dvě možnosti. Požádat o převod smlouvy do režimu bez daňového zvýhodnění a poté ze smlouvy peníze vybrat, nebo smlouvu předčasně ukončit. Při mimořádném výběru budete státu vracet vlastní čerpané daňového výhody, konkrétně výhody čerpané od roku 2015, a to maximálně 10 let zpětně.

Příklady:

  • V roce 2020 se rozhodnete mimořádně vybrat. Nejprve budete muset požádat o převod smlouvy do režimu bez zvýhodnění a teprve poté peníze vybrat. V tomto případě budete státu vracet čerpaná daňová zvýhodnění za roky 2015, 2016, 2017, 2018, 2019.
  • Pokud se rozhodnete pro mimořádný výběr ze smlouvy v roce 2030, státu budete vracet daňová zvýhodnění za roky 2020 až 2029.

Dani budou navíc podléhat také případné příspěvky zaměstnavatele. Podle nových daňových pravidel musíte nezdaněné příspěvky, které zaměstnavatel přispěje na smlouvu od 1. ledna 2015 a později, přiznat sami ve svém daňovém přiznání.

Vždy je lepší smlouvu nerušit, protože s rušením smlouvy jsou spojeny i sankce za předčasné ukončení smlouvy včetně ztráty pojistné ochrany. Zároveň při ukončení smlouvy vzniká opět povinnost dodanit uplatněná daňová zvýhodnění za posledních 10 let. Tomu se dá vyhnout pouze v případě, pokud si finanční prostředky (takzvané odkupné) zašlete přímo ze „staré smlouvy“ na jinou (novou) smlouvu životního pojištění, která splňuje podmínky daňové uznatelnosti.

Pokud tedy smlouvu i přes všechny sankce ukončíte, nezapomeňte na to, že při sjednání nové smlouvy budete muset znovu platit řadu poplatků. Navíc ve většině případů bude pojišťovna kontrolovat váš zdravotní stav. Pokud neprojdete, nemusí vás již pojistit. V případě, že vám na smlouvu přispíval zaměstnavatel, musíte mu změnu daňového režimu nebo ukončení smlouvy okamžitě nahlásit.

A ještě jedna rada na závěr: Když vám někdo řekne, že změna daňových předpisů vyžaduje ukončení smlouvy a sjednání smlouvy nové, nevěřte mu. Není to pravda.

Životní pojištění

Ochraňte sebe a své blízké před chudobou po úrazech a nemocích.

Autoři: , pro iDNES.cz

Rizikové životní pojištění

  • Pojištění pro případ umrtí, invalidity
  • Pracovní neschopnost
  • Pojištění pro případ závažných onemocnění
Porovnat nabídky


Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.