Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smluvní lékař: noční můra zaměstnavatelů?

  9:29
Zdeněk Novotný podniká s několika zaměstnanci v autodopravě, baví ho to, až na vyplňování různých přehledů, mnohdy podle něj zbytečných. Nedaří se mu ani postřehnout všechny změny předpisů. Nad to ho straší další stále nevyřešený problém zajistit zaměstnancům smluvního lékaře.

Podle novely zákoníku práce platné už víc než rok má zaměstnavatel povinnost zajistit pracovníkům preventivní lékařskou péči, sdělit jim, v jakém rozsahu se jí musí podrobit a jaký lékař ji pro ně bude zajišťovat. Pokud to neudělá, hrozí mu od hygienika pokuta až do výše dvou milionů korun. Zákon přitom nerozlišuje ani velikost zaměstnavatele, ani předmět podnikání. Platí stejně pro velký podnik ve městě s mnoha sty zaměstnanci jako pro malou truhlářskou dílnu v zapadlé vísce.

Lékaři se do závodní péče nehrnou

Zákoník práce automaticky počítal s tím, že zaměstnavatel má závodní preventivní péči zajištěnou. Bližší podmínky jejího poskytování mělo stanovit ministerstvo zdravotnictví vyhláškou. Rok je pryč a vyhláška stále chybí. Zaměstnavatelé se tím dostávají do nesnadné situace. I když mají snahu se dohodnout s lékařem na smlouvě o provádění závodní preventivní péče, často je bezúspěšná. Povinnost o uzavření takové smlouvy není zakotvena v žádném předpisu. Přitom zaměstnavatel musí tuto péči zajistit a lékař ji musí provádět.

A praxe? Zaměstnavatel běhá od lékaře k lékaři a přemlouvá je, aby s ním uzavřeli smlouvu. Zhruba v sedmdesáti procentech je odmítnut. Výjimky existují, například v Pardubicích službu závodní preventivní péče nabízí Centrum pracovního lékařství. Zodpovědně, od první návštěvy podniku, kde se seznámí s podmínkami provozu, až po stanovení priorit při řešení situace v podniku z hlediska hygieny práce a ochrany zdraví. Ze strany obvodních či praktických lékařů však zájem o zajištění preventivní péče příliš velký není. Proč? Právní úprava je podle nich nejasná, obávají se také, že jim kvůli preventivní péči může vzniknout řada problémů.

Chybí prováděcí předpisy

Jednou z příčin neochoty lékařů podílet se na závodní preventivní péči je právě chybějící prováděcí předpis k zákonu o zdraví. Bez něj není jasný pojem závodního lékaře, předpis by měl také přesně ohraničit rozsah služby a zároveň také detailněji definovat, které výkony bude hradit zdravotní pojišťovna a které zaměstnavatel nebo zaměstnanec. Pro lékaře, který se zaváže k závodní preventivní péči, to znamená seznámit se podrobně s vlivy pracovního prostředí na lidské zdraví. Jde jak o vlivy fyzikální, jako je hluk či vibrace, neionizující záření, tak také například o vlivy chemické.

V případě poškození zdraví musí lékař přesně určit příčiny, rozhodnout, zda k poškození zdraví došlo skutečně z důvodu působení nepříznivých faktorů na pracovišti a zda byla zdravotní způsobilost pracovníka při jeho nástupu do práce správně stanovena. Pro lékaře je tak daleko přitažlivější starost o pacienty z obvodu, které dobře zná. Do podniku by musel chodit, musel by znát prostředí a odpovědně rozhodovat. Zaměstnavatel je často jen v roli prosebníka, lékař pak v roli toho, kdo mu může odmítnout nebo si diktovat podmínky smlouvy. Část lékařů souhlasí s tím, že bude preventivní péči provádět, avšak s podmínkou, že se pracovníci stanou jejich kmenovými pacienty jako obvodních lékařů.

Kdo to zaplatí?

Rozsah preventivní péče je dán zákonem. Zahrnuje prevenci, odbornou poradní činnost, pravidelnou kontrolu pracoviště podniku, zjišťování vlivů práce a pracovních podmínek na člověka, lékařské preventivní prohlídky, poskytování první pomoci a výcvik a výchovu v oblasti ochrany a podpory zdraví. Na úhradě preventivní péče se podílejí zaměstnavatelé, některé úkony platí zdravotní pojišťovny.

"Ze zdravotního pojištění jsou hrazeny zdravotní výkony v rámci první pomoci, periodické preventivní prohlídky vybraných zaměstnanců, mimořádné prohlídky nařízené ze zdravotních důvodů a takzvané dispenzární prohlídky, tedy trvalý lékařský dohled nad pacientem, u pracovníků s hlášenou nemocí z povolání a osob, u kterých vlivy pracovních rizik působí i po skončení jeho bezprostředního působení," vysvětluje vedoucí oddělení vnějších vztahů Všeobecné zdravotní pojišťovny Jiří Suttner. Na zaměstnavatelích zůstávají platby za vstupní, výstupní, řádné prohlídky a prohlídky před prací prováděnou v nočních hodinách.

Autor:


Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.