Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Smluvní pokuta v novém Občanském zákoníku

  21:54aktualizováno  21:54
Jedním z nejběžnějších právních institu­tů, který je využíván ve smluvních vzta­zích, je smluvní pokuta. V mnoha smlouvách je využito alespoň jedné smluv­ní pokuty k utvrzení povinností dlužníka.
.

. | foto: Vladan Rámiš, iDNES.cz

Vzhledem k častému užití smluvní pokuty ve smlouvách není překvapením ani vel­ké množství soudních rozhodnutí, které se nejrůznějšími aspekty smluvní pokuty zabývají. Do tohoto prostředí ustálené zá­konné úpravy a nepřeberného množství judikatury přichází nový občanský zá­koník (tedy zák. č. 89/2012 Sb.). Je proto třeba se zabývat tím, co nového s sebou nový občanský zá­koník přináší a jak se může po 1. 1. 2014 změnit i přístup soudů při posuzování ujednání o smluvní pokutě.

Dvojí úprava v současných předpisech

V současné době platná a účinná právní úprava institutu smluvní pokuty je poplatná dvoukolejnosti soukromého práva. Úprava smluvní pokuty je tak obsažena současně v občanském i obchodním zákoníku. Vztah úpravy v občanském a obchodním zákoníku je založen na principu obecné a zvláštní právní úpravy. Pro občansko­právní vztahy se tak v zásadě uplatní pou­ze úprava obsažená v občanském zákoní­ku.

Úprava smluvní pokuty v současném Občanském zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.)

§ 544

(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.
(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení.
(3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).
 
§ 545

(1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení.
(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto.
(3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

Pro obchodněprávní vztahy k obecné úpravě obsažené v občanském zákoníku přistupují i ustanovení obsažená v obchod­ním zákoníku, která modifikují některá obecná pravidla ze zákoníku občanského.

Úprava smluvní pokuty v současném Obchodním zákoníku (zákon č. 513/1991 Sb.)

§ 300

Okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.
 
§ 301

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.
 
§ 302

Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty.

Podle občanského zákoníku tak například vzniká povinnost zaplatit smluvní pokutu v případě, že dlužník porušení povinnos­ti zavinil (úmyslně nebo z nedbalosti), a to není-li sjednáno jinak. Oproti tomu podle obchodního zákoníku platí, že není­-li sjednáno jinak, dlužník je povinen platit smluvní pokutu i když porušení smluvní povinnosti nezavinil a dokonce i v případě, že by jinak byly dány okolnosti vylučující jeho odpovědnost za škodu. Dále napří­klad podle obchodního zákoníku může soud nepřiměřeně vysokou smluvní poku­tu snížit, zatímco podle občanského záko­níku by musela být nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta prohlášena za neplatnou jako celek, a to pro rozpor s dobrými mra­vy. Tyto rozdíly se od 1. 1. 2014 stanou společně s příchodem nové právní úpravy institutu smluvní pokuty minulostí.

Smluvní pokuta bude tzv. utvrzením dluhu

Smluvní pokuta je upravena v § 2048 a násl. nového občanského zá­koníku v oddílu nazvaném utvrzení dluhu. Smluvní pokuta se tak společně s institutem uznání dluhu systematicky vyčleňuje ze způsobů zajištění dluhu a tvoří novou právní kategorii. Důvodem je skutečnost, že funkcí smluvní pokuty (stejně jako funkcí uznání dluhu) není dluh zajistit (vytvořit náhradní zdroj uspoko­jení dluhu), jako je tomu u ručení, zásta­vy apod., nýbrž posílit postavení věřitele jiným způsobem.

Úprava smluvní pokuty v novém Občanském zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.)

§ 2048

Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

 
§ 2049

Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.
 
§ 2050

Je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.
 
§ 2051

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.
 
§ 2052 
Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

Odlišnosti proti současnému stavu nejsou velké

Úprava smluvní pokuty v novém občanském zá­koníku z velké části přejímá úpravu smluvní pokuty dle platné právní úpravy v občanském a obchodním zákoníku a pouze ji v některých ohledech upřesňuje. Většina ustanovení o smluvní pokutě proto nepřekvapí svým zněním a jejich výklad tak může být podpořen judikaturou, která se postupně vytvořila k příslušným ustanovením stávajícího ob­čanského a obchodního zákoníku.

Smluvní pokuta může být sjednána i ústní dohodou

Pravděpodobně nejvýznamnější změnou je skutečnost, že podle nového občanského zákoníku již nebude muset být smluvní pokuta sjednána pí­semně, jak je dnes vyžadováno zákonem. Podle stávající platné a účinné právní úpravy může být dodržení písemné formy problematické zejména v případě elek­tronického obchodu, a to z důvodu, že při elektronickém obchodu zpravidla chy­bí jeden ze znaků písemné formy – pod­pis jednající osoby. V současné době lze proto např. pochybovat o platnosti smluv­ní pokuty, která je součástí obchodních podmínek řady internetových obchodů. Od 1. 1. 2014 však již nebude vyžadována písemná forma ujednání o smluvní poku­tě, a bude tak značně jednodušší sjednat smluvní pokutu elektronickými prostředky.

Nepeněžité plnění bude výslovně připuštěno

Za účinnosti stávající právní úpravy vzni­kaly občasné spory, zda lze jako smluvní pokutu sjednat nepeněžité plnění, či zda může být smluvní pokutou pouze určitá peněžitá částka, jak by vyplývalo z do­slovného jazykového výkladu příslušných zákonných ustanovení. Nová právní úpra­va v tomto ohledu jakékoli pochybnosti jednoznačně odstraňuje. Úprava obsaže­ná v ustanovení § 2048 nového občanského zá­koníku totiž výslov­ně stanoví, že smluvní pokuta může být sjednána i jako nepeněžité plnění.

Smluvní pokuta nebude záviset na zavinění

Jak je výše uvedeno, na straně jedné je podle občanského zákoníku dlužník po­vinen zaplatit smluvní pokutu v případě, že zaviní porušení povinnosti zajištěné smluvní pokutou, na straně druhé podle obchodního zákoníku platí, že zavinění, není-li sjednáno jinak, není vyžadováno. Sjednocená právní úprava smluvní poku­ty v novém občanském zá­koníku se přiklonila k variantě, podle níž právo na smluvní pokutu nezávisí na tom, zda se jedná o zaviněné, či ne­zaviněné porušení povinnosti. Smluv­ní strany se však mohou dohodnout i na tom, že právo na smluvní pokutu vzniká jen v případě zaviněného porušení povinnosti.

Podmíněná smluvní pokuta

V posledních několika letech se strhla poměrně ostrá právní diskuse týkající se situace, kdy je vznik práva na zaplacení smluvní pokuty vázán na jinou skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti. V pří­padech řešených Nejvyšším soudem ČR šlo konkrétně o situace, kdy smluvní poku­ta byla vázána až na skutečnost, že věřitel odstoupí od smlouvy poté, co již dlužník smlouvu porušil (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 2575/2010). Pokud tedy dlužník po­ruší smlouvu a věřitel přesto neodstoupí od smlouvy, není dlužník povinen smluvní pokutu platit. Pokud však dlužník poruší smluvní povinnost a věřitel následně z to­hoto důvodu odstoupí od smlouvy, vznik­ne dlužníkovi povinnost zaplatit smluvní pokutu. Taková ujednání v podstatě před­stavují určitý vstřícný krok věřitele, kterým věřitel říká, že smluvní pokutu požaduje pouze, když porušení smluvní povinnos­ti bude mít takovou intenzitu, aby věřitel mohl a chtěl z tohoto důvodu od smlouvy odstoupit. Bohužel Nejvyšší soud ČR má na podobná ujednání zcela odlišný názor a považuje je za neplatná, protože po­dle něj je možné smluvní pokutu sjednat vždy pouze jako nepodmíněnou a nelze ji vázat na jinou skutečnost, než je poruše­ní smluvní povinnosti. Podle Nejvyššího soudu ČR tak jsou ujednání o smluvní po­kutě neplatná i v případě, že jsou vázána na porušení smluvní povinnosti dlužníka a pouze je přidána ještě další podmínka vzniku práva na smluvní pokutu (de facto ve prospěch dlužníka). Nový občanský zákoník se otázkou takto konstruovaných ujednání ve svém znění výslovně nezabý­vá. Nicméně důvodová zpráva hovoří jas­nou řečí, když stanoví, že ujednají-li si stra­ny, že dlužník zaplatí věřiteli určitou částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti, nepů­jde sice o smluvní pokutu, nicméně půjde o platné ujednání. Takové ujednání se pak má podle okolností posoudit jako ujedná­ní o odstupném, případně jako nepojme­novaná smluvní klauzule. Takový přístup je zcela v souladu se zásadou autono­mie vůle stran a zásadou, že by měla být přednostně zachovávána platnost práv­ních úkonů, je-li to možné (tzv. favor negotii). Do budoucna lze tedy vyjádřit naději, že by se judikatura obecných soudů mohla a měla změnit a respektovat autonomii vůle stran a zachovávat platnost ujednání o "smluvní pokutě", jejíž vznik není vázán přímo na porušení smluvní povinnosti.

Shrnutí změn

Lze tedy shrnout, že největší změnou, kterou s sebou přinese nový občanský zákoník ve vztahu ke smluvní pokutě, je sjednocení její stá­vající dvojkolejné právní úpravy a upuštění od požadavku na písemnou formu ujed­nání o smluvní pokutě. Sjednocení úpra­vy smluvní pokuty přitom znamená, že od 1.1.2014 bude právo na smluvní po­kutu vznikat v zásadě i tehdy, když se ne­bude jednat o zaviněné porušení smluvní povinnosti. Ve všech soukromoprávních vztazích bude soud moci rovněž snížit výši nepřiměřeně vysoké smluvní pokuty. Kromě toho bude výslovně připuštěna možnost sjednání smluvní pokuty ve for­mě nepeněžitého plnění. V neposlední řadě pak dle důvodové zprávy má být za­chovávána i platnost ujednání, která váží vznik práva na zaplacení určité částky na jinou skutečnost, než je porušení smluvní povinnosti druhé smluvní strany.

Autor:




Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete mít účet bez poplatků s dvěmi embosovanými kartami zdarma?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Další z rubriky

(Ilustrační snímek)
Předpisy ve sbírkách zákonů od 15.5.2013 do 31.5.2013

I ve druhé polovině května 2013 byl aktivnější evropský zákonodárce.  celý článek

(ilustrační snímek)
Je přípustné rozdávání letáků na akcích konkurence?

Zajímavý obchodní spor mezi dvěma hobby markety řešil nedávno Nejvyšší soud. Jednalo se o otázku, zda konkurent může na akci pořádané jiným podnikatelem a v...  celý článek

Státní znak (ilustrační foto).
Server justice.cz ochromila chyba systému

Pravděpodobně jste zaznamenali výpadek serveru www.justice.cz, kde je dostupný mj. obchodní rejstřík, insolvenční rejstřík apod. Problémy v centrální síti...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.