A čím se kamarádíčkování liší od přátelství? To prvé má na rozdíl od druhého v sobě negativní rys: odpor ke kolegům rozdílných povah. Negativní zásadu: „Kdo není jako my, toho nemáme rádi, proti tomu intrikujeme, toho šikanujeme.“ Každé moderní pracoviště totiž potřebuje jako sůl pokrok, vývoj, neustrnutí, nezahnívání. Jinak končí v propadlišti strnulosti, či dokonce krachu. Vyvíjet se znamená dělat věci zítra jinak, lépe než dnes. Přijít na to, jak dělat věci jinak, předpokládá myslet jinak než většina kolem. Myslet jinak - tedy přemýšlet více. Ne planě plkat nad sklenkou.
A proto - vedoucí a šéfové všech stupňů: podporujte bílé vrány ve svých podřízených skupinách. Podporujte hloubaly, novátory, kteří místo účasti na společných akcích někde v koutku něco čtou, studují, kutí či řeší. Bez nich bychom stále žili v jeskyních. Aže ti hloubalové podporu potřebují velmi naléhavě - to je jasné. Často totiž boří ostatním masám pracovníků stojaté pohodlíčko, lenivé flákání a parazitování na pilnějších.
Příklad jednoho mého inteligentního, vzdělaného a pracovitého žáka, kterému změním jméno na Karel: Karel nastoupil do významného úřadu, do odboru spolupráce na projektech Evropské unie. Hned začal s chutí vymýšlet, jak všelijak by se dalo neopakovatelných příležitostí doby využít. Jenže stále více narážel. Jeho pocit byl: „Vyslovoval jsem před okolními úředníky slovo, při němž jim naskakovala husí kůže - slovo PRACOVAT.“
 |
Nikdy neřeknu šéfovi ne. Přinést šéfovi poštu v zubech, protože se mu to líbí? Více ZDE. |
