Snížení repo sazby – správný krok v nesprávnou chvíli

Bankovní rada ČNB na svém včerejším pravidelném zasedání snížila své úrokové sazby – diskontní sazbu, lombardní sazbu a repo sazbu. Posledně jmenovaná sazba je pro ekonomiku nejdůležitější, protože touto sazbou jsou úročené krátkodobé vklady a úvěry komerčních bank u ČNB. České banky si přitom u ČNB spíše ukládají než půjčují - dobrovolné vklady bank v současné době činí více jak 300 mld. Kč.

Jaký je mechanismus přenosu snížení sazeb do ekonomiky?
Teoreticky by nižší úrokové sazby centrální banky, a tudíž nižší příjmy českých bank z likvidity uložené u ČNB, měly nutit komerční banky hledat alternativní, lépe úročené způsoby uložení peněz. Převažující alternativou je přitom úvěrování soukromého sektoru. Komerční banky by tedy měly snížit úrokové sazby z úvěrů a tím zvýšit poptávku po úvěrech. Podnikatelé si za nižší úrokové sazby půjčují více peněz, které investují do rozšíření výroby nebo nabízené služby. V konečném důsledku by mělo snížení repo sazby (rate cut) vést k růstu produkce v ekonomice, které je měřitelné růstem hrubého domácího produktu.

Skutečnost je ale mnohdy jiná – pokud banky z opatrnostních nebo jiných důvodů nechtějí razantně zvyšovat objem poskytnutých úvěrů, nemusí objem úvěrů růst. Jediný důsledek rate cutu je pak snížení úročení vkladů komerčních bank u ČNB bez jakéhokoliv dopadu na českou ekonomiku. Odvažuji se tvrdit, že české banky jsou stále v této situaci, která je mnohdy nazývaná credit crunch. Svědčí o tom vývoj objemu nově poskytnutých úvěrů, který v prosinci 2000 poklesl o 7 procent meziročně.

Vývoj sazeb ČNB:

Zdroj: ČNB

V posledních letech dochází k zásadní změně úvěrové politiky bank, které se odvrací od podnikatelské sféry směrem k obyvatelstvu. Čím dál více úvěrů směřuje do rukou domácností, především ve formě spotřebitelských a hypotéčních úvěrů. V této situaci může rate cut ČNB mít za následek pokles úrokových sazeb ze spotřebitelských úvěrů. Následoval by růst objemu spotřebitelských úvěrů a tím i domácí poptávky po zboží a službách. Růst domácí poptávky by se pak odrazil spíše v růstu schodku zahraničního obchodu než v růstu HDP. Budoucí dopad snížení repo sazby je tak v dnešní situaci české ekonomiky nejistý, a může mít pozitivní i negativní znaménko.

Česká ekonomika je v této obtížné, až poněkud patové, situaci delší dobu (zhruba od měnové krize z roku 1997) a nelze očekávat, že se z ní vymaní v horizontu několika měsíců. Nelze než konstatovat, že snížení sazeb mělo přijít již dříve, resp. snižování sazeb v průběhu let 1997 až 1999 mělo být razantnější.

Jaký je Váš názor na současné nastavení měnové politiky? Kdybyste byl v bankovní radě, hlasoval byste pro další snížení repo sazby? Napište nám svůj názor.