Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Sociální fondy - socialismus naruby?

  0:01aktualizováno  0:01
Stále více lidí myslí na svoji budoucnost a investuje peníze do aktiv, ze kterých očekává v budoucnu peněžní či jiný zisk. Poněkud svérázným způsobem investování, které ve vyspělých státech získává čím dál větší podporu, je sociální investování...

Stále více lidí myslí na svoji budoucnost a investuje peníze do aktiv, ze kterých očekává v budoucnu peněžní či jiný zisk. Poněkud svérázným způsobem investování, které ve vyspělých státech získává čím dál větší podporu, je sociální investování. Co tento pojem znamená? Sociální investování je investování nejen s ohledem na výnos a riziko, ale především s ohledem na sociální a ekologický dopad investice na společnost. Sociální investování představuje soulad materiálních cílů (vysokých výnosů) s morálním a etickým přesvědčením investora. Pokud investor investuje sociálně, zásadně nekupuje akcie tabákových firem, výrobců alkoholických nápojů nebo zbrojovek.

Sociální investování je relativně nový fenomén, jehož historie dosahuje dvaceti let. Přesto získává čím dál větší oblibu, a to především v zámoří. Hodnota sociálních investic roste geometrickou řadou – v roce 1984 činila 40 mld. USD, v roce 1995 640 mld. USD, a v roce 2000 již více jak 2 bil. USD. Většina těchto prostředků je umístěna v otevřených podílových fondech, které se na sociální investování specializují – v tzv. sociálních fondech. Těchto fondů je v USA v současnosti více jak 200 a shromažďují okolo 15% všech finančních prostředků investovaných prostřednictvím podílových fondů. Sociální fondy nejsou nutně pouze akciové, ale i smíšené, dluhopisové a peněžního trhu. K dispozici jsou i indexové fondy, založené na speciálních sociálních indexech.

Zvláštností těchto fondů je, že portfolio management fondu se snaží v podnicích, které fond vlastní, aktivně prosazovat opatření, vedoucí například k zlepšení sociálních podmínek zaměstnanců či snížení ekologických dopadů výroby na životní prostředí. Prostředků k prosazení cílů fondu je hned několik – setkání portfolio manažerů s managementem podniku, hlasování na valné hromadě a v nejhorším případě hrozba prodeje akcií podniku. Fond, pokud je větší a vlastní nezanedbatelný podíl podniku, tak má nezanedbatelný vliv na rozhodování managementu.

Kromě obvykle uváděných informací mají sociální fondy v prospektu uvedeny sociální kritéria, které omezují okruh podniků, do kterých fond může investovat. Takovým kritériem může být již zmiňovaná snaha podniku o snížení dopadu na životní prostředí, ale i vysoká úroveň bezpečnosti práce na pracovišti či dobrá pověst managementu podniku. Výběr fondu je tak dosti zúžený, o to více se však předpokládá, že sociální bezúhonnost vybraných podniků přinese v budoucnu vyšší výnosy. Do sociálních fondů tak nemusí investovat jen jedinci se silnými morálními zásadami, ale i ti, kteří věří, že zpřísňování ekologických, bezpečnostních a dalších zákonů povede k zvýhodnění podniků, které tyto otázky aktivně řeší v předstihu. Podniky, které naopak tyto otázky ignorují, budou v budoucnu penalizovány pokutami, poklesem poptávky v reakci na negativní popularitu podniku atd. Je dosti pravděpodobné, že výkonnost sociálních fondů tak za určitých předpokladů dlouhodobě předstihne výkonnost „běžných“ podílových fondů. V následujícím grafu je uveden vývoj indexu sociálního investování (Domini Social Index 400) spolu s tzv. „občanským indexem“, který vyjadřuje vývoj hodnoty investice do fondu investujících do půjček slabším občanům, ve srovnání s vývojem indexu S&P 500 od roku 1990 do května 1995. Je zřejmé, že index DSI 400 v tomto období překonal index S&P 500.

Zdroj: Social Investment Forum

Na druhou stranu jsou nevýhodou sociálních fondů vyšší poplatky. Sociální fondy jsou totiž v průměru dražší než ostatní podílové fondy, a to jak co se týče vstupních poplatků, tak i poplatků za správu. Vyšší poplatky tak odráží vyšší náklady sociálních fondů s výběrem a údržbou portfolia ve srovnání s běžným fondem. Minimální počáteční investice je u sociálních fondů zhruba stejně vysoká jako u běžných fondů a pohybuje se od 1000 USD (40 000 Kč) výše. Pokud máte zájem o sociální fondy, lze doporučit shlédnout stránky největšího správce sociálních fondů – společnosti Calvert, která spravuje celkem 12 fondů, a portál www.socialfunds.com, na jehož stránkách lze nalézt informace o dalších 70 sociálních fondech.

Otázkou je, zda lze opravdu sloučit cíl maximálního výnosu s cílem co nejvyššího sociálního přínosu investice pro společnost. Navíc je hodnocení sociálních přínosů podniku velmi subjektivní. Například tabákové firmy silně poškozují zdraví společnosti, ale svým zaměstnancům poskytují nejvyšší sociální výhody a v bezpečnosti práce patří k nejlepším. Diskutabilní je i celkový dopad působení těchto firem na společnost – není sporu, že příjmy ze spotřebních daní uvalených na „nezdravé“ výrobky představují ve většině zemí značnou část státního rozpočtu.


Sponzorem dnešního komentáře je


Oracle E-Business Suite je náš nový software, který přináší spolehlivost a jistotu v každé situaci. Jde o sadu aplikací pro elektronické obchodování a kompletní zajištění obchodní činnosti podniku – od marketingu, přes odbyt a zákaznické služby až po účetnictví a řízení lidských zdrojů.
A nakonec proč nevyzkoušet řešení dostupné v jakémkoli jazyce či zemi!
www.oracle.com/global/cz/start/miliarda/intro.html


Autor článku nemá žádnou vazbu na finanční instituci uvedenou jako sponzora komentáře dne. Sponzoring komentáře dne je placenou službou serveru Fincentrum, která nemá žádný vliv na obsah komentáře.

Co si myslíte o sociálních fondech Vy? Máte etické zábrany vůči investování do podniků, které vyrábí výrobky poškozující zdraví? Napište nám své názory.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Spočítáno: dofinancovat hypotéku úvěrem je řešením, ale dražším

Od dubna musely banky výrazněji omezit poskytování hypoték nad 80 procent hodnoty nemovitosti. Kdo nemá dostatek hotovosti, hypotéku nezíská. I teď však...  celý článek

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Ilustrační snímek
Sazby hypoték se dál zvedají, rostou však i objemy a počty žadatelů

Rok 2017 je zatím ve znamení rostoucích úrokových sazeb u hypotečních úvěrů. Lidé ale předpokládají, že sazby ještě porostou. Navíc dostupnost hypoték bude...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.