Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Současná krize: dopouštíme se stejných chyb jako před 80 lety

aktualizováno 
Krize ve finančním sektoru se nám postupně přelila také do ostatních sfér ekonomiky a již málokdo dnes pochybuje, že jsme v recesi. Situace se začíná porovnávat s velkou depresí ze začátku třicátých let a stále více se mluví o nejhorší recesi za posledních sto let.

Překoná dnešní krize tu z třicátých let minulého století? | foto: Profimedia.cz

Dnešní krize se až tak moc neodlišuje od těch v minulosti, ale pokud bude pokračovat tak jako do dneška, mohou být její dopady skutečně katastrofální. V centru pozornosti pořád zůstávají banky. Nejenže stále nikdo neví, kolik miliard dolarů ještě musí banky odepsat, ale problémem je rovněž to, že finanční instituce si ze svých výsledků jakoby nic nedělají.

Banky se nepoučily

Problém není pouze ve finanční krizi, ale také morální. Honba za výnosy za každou cenu bez ohledu na rizika poslala mnoho bank do propadliště dějin. Ty největší však nemají problém. Obrovské množství peněz již bylo do bank nalito, ještě více ale bude potřeba. A přitom stále nikdo neví, kde peníze vlastně skončily. Banky dostávají od vlád miliardy, ale na množství poskytovaných úvěrů se to jakoby neprojevilo. K úplné destabilizaci systému sice nedošlo, ale k ideálu má situace rovněž daleko.

A investorská veřejnost tuto situaci svým nelogickým chováním a nákupní horečkou prakticky ještě podporuje. Nic se nezměnilo a investoři, kteří koncem minulého roku nechtěli slyšet žádnou dobrou zprávu, dnes nechtějí vidět, že finanční systém na tom není o nic líp než před krizí. Zdánlivě dobré výsledky pak vytvářejí iluzi, že se situace lepší, přitom ale k žádnému zlepšení prakticky nedošlo.

Banky pouze zalepily díry ve svých výkazech vládními penězi, a tak pro ně nebylo až tak složité dosáhnout lepších výsledků, než byly předpovědi a očekávání. Pokud však očekáváme velkou ztrátu a banka reportuje ztrátu menší, stále to není dobrá zpráva. Bohužel, dnes na to hledí investoři poněkud jinak.

Zadlužení je problém

Podobné je to i s ostatními odvětvími ekonomiky. Banky i přes významné dotace nepůjčují peníze, bojí se totiž rostoucího nesplácení dluhů, kterého jsme svědky již dnes. Firmy však peníze potřebují a na levné a lehce dostupné úvěry si zvykly. Tomu je však na nějakou dobu konec.

Většina společností dnes sklízí ovoce nadměrného zadlužování v době růstu a nejsou schopny své dluhy rozumným způsobem řešit. V USA dosáhla tzv. default rate (podíl firem neschopných splácet své dluhy) rekordních 11 %, přičemž v minulých letech se pohybovala kolem 2,5 %.

Tak vysoká míra zadlužených firem by navíc mohla vydržet nezvykle dlouhou dobu a v budoucnu se ještě zvyšovat. Oproti minulosti je situace horší ještě o fakt, že běžně se tato míra zvyšuje v době, kdy již dochází ke zmírňování propadu ekonomiky. Dnes však zatím nějaký obrat ve vývoji ekonomiky není znatelný a vyhlídky jsou často spíše pesimistické.

Situaci dále komplikuje fakt, že velká část dluhů, které mají společnosti půjčené prostřednictvím rizikových dluhopisů s vysokým výnosem, bude splatná v nejbližších letech a společnosti ani zdaleka nejsou v takovém stavu, aby mohly své závazky splatit.

Nepoučily se ani vlády

Pokud mluvíme o zadlužování firem, ještě hůř jsou na tom mnohé vlády, které se snaží různými dotacemi a podpůrnými programy vyhnout tomu nejhoršímu. V minulosti vlády řešily problémy s krizí rovněž naléváním peněz do systému, výsledkem je ale pouze nestabilita, volatilita na trzích a hrozba inflace.

Vlády sice na první pohled může k těmto krokům vést hrozba deflace kvůli poklesu poptávky, nalévat peníze do ekonomiky v takovém množství, jak se to děje dnes, však už není normální a výsledkem bude muset být výrazná inflace. A také banky vlastněné státem a nesmyslná regulace, která ochromí i ty zbytky volného trhu, které dnes ještě existují.

Stále se mluví o tom, že dnešní krize nebude tak výrazná jako před osmdesáti lety, protože ta byla první a dnes se již můžeme poučit z chyb z minulosti. Zatím to ale vypadá, že se dopouštíme právě těch samých chyb, které v minulosti vedly k těm největším krachům.

Současná krize/recese/deprese možná nebude větší a horší než ta na začátku třicátých let, ale pokud se splní pesimistická očekávání, bude určitě velmi dlouhá a nepříjemná. A jelikož dnes žije velmi málo těch, kteří zmiňovanou krizi v třicátých letech zažili, bude pro mnohé z nás určitě nejhorší. A to je samo o sobě velmi špatná vyhlídka.

Více si přečtěte na Investujeme.cz.

Autor:


Můžete si ještě půjčit?

%
Vypočítat
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Hypotéky dál zdražují. Objemy atakují hranici 21 miliard korun

V květnu úrokové sazby u hypoték pokračovaly v růstu. I když průměrná sazba mírně vzrostla, a to na 2,03 procenta, o hypotéky je stále zájem. Dokonce větší než...  celý článek

Martin Mašát
NÁZOR: Kam zamíří sazby hypoték. Budeme platit 2,4 nebo 10 procent?

Ceny bytů rostou do nebe, sazby hypoték jsou stále nízké a úvěry si lidé berou jak housky na krámě. Nic ale netrvá věčně. Ceny nemovitostí se zaseknou nebo...  celý článek

Ilustrační snímek
Přichází renesance úvěrů ze stavebního spoření? Rozhodne o tom ČNB

Zdá se, že úvěry ze stavebního spoření jsou opět v kurzu. Naznačují to údaje o nově poskytnutých úvěrech i aktivity stavebních spořitelen přizpůsobit svoji...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.