Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soud nemůže snížit smluvní pokutu jen kvůli výši škody

  21:54aktualizováno  21:54
Nejvyšší soud řešil v rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 3622/2011 ze dne 18.12.2012 otázku, zda může snížit smluvní pokutu v případě, kdy nevznikla pro porušení povinnosti, k níž se smluvní pokuta vztahuje, žádná škoda.
Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat

Justice, talár, soudce, zástupce, soud, spis, trest, odvolat | foto:  Petr Topič, MAFRA

Nejvyšší soud řešil případ, kdy žalovaná dlužila žalobkyni platbu za provedení administrativních prací. Podle uzavřené smlouvy měla žalobkyně právo v případě prodlení žalované na úhradu úroků z prodlení a vedle toho také smluvní pokuty ve výši 0,5 % za fakturované částky za každý den prodlení. Odvolací soud využil svého tzv. moderačního práva (práva snížit sjednanou smluvní pokutu) a smluvní pokutu snížil. Své rozhodnutí odůvodnil mj. tím, že žalobkyni nevznikla porušením závazku žalované (neuhrazením faktury) žádná škoda a tak není důvod, aby platila na smluvní pokutě částku, která několikanásobně převyšuje původní fakturu. 

Smluvní pokutu pro podnikatele upravuje jak občanský, tak obchodní zákoník

Plné znění rozsudku Nejvyššího soudu sp.zn. 32 Cdo 3622/2011

Smluvní pokuta sjednaná mezi podnikateli se řídí občanským zákoníkem s tím, že některé dílčí záležitosti upravuje i zákoník obchodní. Obchodní zákoník zejména výslovně upravuje právo soudu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu snížit (tzv. moderační právo soudu) a dále zpřísňuje povinnost k úhradě smluvní pokuty tím, že podnikatel je (není-li ve smlouvě sjednáno jinak) povinen smluvní pokutu uhradit vždy, i když porušení povinnosti nezavinil a dokonce i v případě, kdy nesplnění jeho závazku bylo způsobeno tzv. vyšší mocí.

Zákon. č. 40/1964 Sb., Občanský zákoník

Smluvní pokuta

§ 544

(1) Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. 
(2) Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 
(3) Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).
 
§ 545

(1) Nevyplývá-li z ujednání o smluvní pokutě něco jiného, je dlužník zavázán plnit povinnost, jejíž splnění bylo zajištěno smluvní pokutou, i po jejím zaplacení. 
(2) Věřitel není oprávněn požadovat náhradu škody způsobené porušením povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta, jestliže z ujednání účastníků o smluvní pokutě nevyplývá něco jiného. Věřitel je oprávněn domáhat se náhrady škody přesahující smluvní pokutu jen když to je mezi účastníky dohodnuto. 
(3) Nevyplývá-li z dohody něco jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení povinnosti nezavinil.

Zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník

§ 300

Okolnosti vylučující odpovědnost (§ 374) nemají vliv na povinnost platit smluvní pokutu.
 
§ 301

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti, a to až do výše škody vzniklé do doby soudního rozhodnutí porušením smluvní povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody vzniklé později je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty podle § 373 a násl.
 
§ 302

Odstoupení od smlouvy se nedotýká nároku na zaplacení smluvní pokuty.

Snížení smluvní pokuty určené v závislosti na době prodlení nelze odůvodnit jen tím, že poškozené straně nevznikla žádná škoda

Nepřiměřenost smluvní pokuty

Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu" smluvní pokuty.

Nejvyšší soud ČR

Nejvyšší soud se s rozhodnutím odvolacího soudu neztotožnil. Došel k závěru, že výše škody, jež vznikla oprávněnému porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou, není kritériem ani pro úvahu o nepřiměřenosti smluvní pokuty, ani pro úvahu o odpovídající míře jejího snížení, nýbrž určuje pouze hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit. V posuzované věci byla přitom smluvní pokuta ve výši 0,5 % z fakturované částky za každý den prodlení, její konečná výše tak byla plně závislá na době, po jakou žalovaná neplnila svoji smluvně převzatou povinnost (nehradila fakturu). Výsledná částka smluvní pokuty byla tudíž důsledkem relativně dlouhé doby, po kterou trvalo prodlení (konkrétně v době od 21. listopadu 2003 do 1. května 2006). Podle Nejvyššího soudu je z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Zatímco pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možné považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, u smluvní pokuty sjednané v závislosti na době prodlení nelze tento přístup použít. Jak doplnil Nejvyšší soud: "Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu" smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť by ve svých důsledcích zvýhodňoval dlužníka (čím déle by dlužník své povinnosti neplnil, tím více by byl zvýhodněn při posuzování případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty), a znamenal by zpochybnění funkcí, které má smluvní pokuta plnit."

Právní věty rozhodnutí sp.zn. 32 Cdo 3622/2011

I. Výše škody, jež vznikla oprávněnému porušením povinnosti zajištěné smluvní pokutou, není – vzhledem ke konstrukci upravené v ustanovení § 301 obchodního zákoníku – kritériem ani pro úvahu o nepřiměřenosti smluvní pokuty, ani pro úvahu o odpovídající míře jejího snížení, nýbrž určuje pouze hranicí, pod kterou nelze pokutu snížit. Z pohledu přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit jinak smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu by bylo možno (při současném zohlednění všech okolností případu) považovat za nepřiměřenou s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení. Stejné měřítko však nelze použít, dosáhne-li smluvní pokuta zajištěné pohledávky určité výše v důsledku dlouhodobého prodlení dlužníka; zde výše smluvní pokuty plně odvisí od doby, po kterou dlužník své smluvní pokutou zajištěné povinnosti neplní – čím delší je doba prodlení, tím vyšší je smluvní pokuta. Jinak řečeno, na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní sazbu" smluvní pokuty.

II. Předpokladem pro moderaci smluvní pokuty je závěr o tom, že smluvní pokuta byla sjednána v nepřiměřené výši. Pro toto posouzení zákon žádná kritéria nestanoví; ustanovení § 301 obchodního zákoníku patří k právním normám s relativně neurčitou (abstraktní) hypotézou, tj. k takovým normám, jejichž hypotéza není stanovena přímo právním předpisem a které tak přenechávají soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Závěr o tom, zda je sjednána nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta, je tedy zákonodárcem ponechán na uvážení soudu, založeném na posouzení individuálních okolností konkrétního případu, které soud shledá – se zřetelem na funkce smluvní pokuty a na účel moderačního oprávnění soudu – právně významnými. Při posouzení přiměřenosti smluvní pokuty se bere zřetel zejména na důvody, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty vedly, a na okolnosti, které je provázely, přičemž není vyloučeno, aby soud již při posuzování této otázky přihlédl k významu a hodnotě zajišťované povinnosti, tedy ke kritériu, jež je podle citovaného ustanovení rozhodné až pro úvahu o míře snížení smluvní pokuty, podmíněnou předchozím závěrem o nepřiměřenosti sjednané smluvní pokuty.





Finance.iDNES.cz radí

Víte, že můžete nechat peníze úročit a zároveň je kdykoliv vybrat?

Další rady k nezaplacení

Hlavní zprávy

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.