Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Soukromé surfování a telefonáty mohou být důvodem výpovědi

  10:00aktualizováno  10:00
Stahování erotických či vtipných obrázků a jejich rozesílání ze služebních počítačů přátelům. Vyřizování osobních záležitostí prostřednictvím firemního telefonu v průběhu pracovní doby. Tak vypadá každodenní současnost v mnoha tuzemských firmách. Zaměstnanci si mnou ruce, jak se baví za peníze zaměstnavatele. Často ale jen krátce, protože za takové prohřešky mohou dostat výpověď.

Pro některé zaměstnance je internet příliš velkým svůdcem a odvádí jejich pozornost od pracovních povinností. Alespoň to konstatoval počátkem září tohoto roku britský list Personel Today, který provádí s právní firmou KLegal pravidelně na toto téma průzkumy. Při posledním z nich se zjistilo, že u 212 sledovaných firem proběhlo za poslední rok 684 disciplinárních řízení se zaměstnanci. Z toho více než polovina souvisela se zneužíváním webu a zasíláním nevhodných e-mailů.

Podle tvrzení Personel Today má dnes britský zaměstnanec desetkrát větší šanci, že bude propuštěn kvůli sledování například pornografických stránek na internetu než za šíření pomluv o firmě a svých nadřízených. Přitom devět desetin podniků otevřeně informuje své zaměstnance o tom, že sledují jejich poštu a kontrolují používání internetu. Je pravděpodobné, že zbývající desetina to dělá také ­ tajně. Žádný zaměstnavatel nechce mít pověst šéfa, který není schopen pohlídat pracovní náplň svých zaměstnanců.

Jaká je kontrola v Česku?

Zdá se, že čeští zaměstnanci mají zatím v surfování po internetu více méně zelenou. V rámci výzkumu agentury Taylor Nelson Sofres Factum z letošního května, který mapuje informační technologie v českých podnicích, měli oslovení IT manažeři zodpovědět otázku, zda kontrolují přístup zaměstnanců na internet a zda sledují jejich emailovou komunikaci.

 Z 500 podniků s více než dvaceti zaměstnanci provádí 40 procent kontrolu e-mailů, z toho 17 procent firem pravidelně. Ze stejného vzorku podniků se jich pak 46 procent o kontrolu přístupu zaměstnanců na internet nezajímá, pouze 19 procent kontroluje, jaké internetové stránky si jejich zaměstnanci prohlížejí.

Pavel Rusý z tiskového oddělení Contactelu tvrdí, že surfování zaměstnanců po internetu společnost nesleduje, běda však, baví-li se někdo nad pornografickými stránkami. "Surfování po internetu a používání elektronické pošty podléhá namátkovým kontrolám," říká tisková mluvčí Krajského úřadu v Hradci Králové Ludmila Hovorková a dodává: "Zodpovědnost za to, zda úředníci využívají internet a poštu k soukromým účelům, nesou vedoucí jednotlivých oddělení úřadu, aby svým podřízeným netrpěli zneužívání pracovního času." Je jasné, že pokud zaměstnanec většinu pracovní doby stráví pročítáním různých stránek na internetu, neodvede potřebný pracovní výkon. Pokud se jeho svědomí přece jen ke konci pracovní doby ozve, tráví pak v práci přesčasy, které mu nikdo nezaplatí. Zaměstnavatel jej pak oprávněně může stíhat za neschopnost zvládnout zadané úkoly.

Zaměstnanci se mohou vymstít i soukromé e-maily rozesílané z firemního počítače. Většina zaměstnavatelů je tiše toleruje, pokud neobsahují pomluvy nebo služební informace. Takové zneužití firemního e-mailu se může stát záminkou zaměstnavatele k propuštění v důsledku hrubého porušení pracovní kázně. Například tři zaměstnanci Celestiky Ráječko dostali začátkem května letošního roku výpověď den poté, co založili odbory. Mezi důvody propuštění bylo i jejich údajné zneužití služebních počítačů k soukromým e-mailům. "Pokud zaměstnavatel pracovníka přistihne, nebo mu dokáže soukromé telefonáty, může po něm žádat náhradu škody, která vznikla. Surfování po nepovolených serverech nebo protelefonování velkých finančních částek bývá i důvodem k ukončení pracovního poměru," popisuje praxi právník Oldřich Choděra.

Nejlepší prevencí je obrana

V případě vyřizování telefonátů v pracovní době postupují firmy různě. "Každý zaměstnanec má nastaven finanční měsíční limit. Když se do limitu nevejde, je mu překročená částka na základě písemné dohody stržena z platu. Zatím se tomuto opatření nikdo nebránil," říká Pavel Rusý z Contactelu. Firmám se vyplatí zakoupit například moderní ústřednu s tarifikací a zavést pravidla telefonování. Například určit, že telefonní hovory jsou tolerovány do výše 50 korun. Zaměstnavatel může zablokovat volání do zahraničí, meziměsto, zablokovat čísla se zvláštním tarifem (různé soutěžní či erotické linky) či využít podrobných výpisů. Může také kontrolovat firemní telefonáty odposlechem ­ má na to právo, se svým majetkem může nakládat, jak uzná za vhodné.

Přístupu na některé webové strany lze zamezit

Co se internetu týká, je v silách firmy znemožnit přístup na konkrétní weby. "Na některé internetové stránky není možné se z našich počítačů vůbec připojit, protože tomu zamezuje speciální software," potvrzuje tiskový mluvčí České pojišťovny Richard Kapsa. Správce serveru je schopen zjistit zaslání e-mailu ze soukromé adresy na zprostředkovatelském serveru, ne však jeho obsah. Má přehled o tom, jaké stránky zaměstnanec navštívil, jak dlouho byl připojen, zda si něco z internetu stáhl či nikoli, zda využívá chatovací program. Odhalit lze i počítač, z kterého přišlo do firmy nějaké sdělení. Připomeňme případ diskreditace političky Hana Marvanové.

Z počítače Českého rozhlasu byl rozeslán hanopis elektronickou poštou novinářům a politikům. Počítačoví experti ho odhalili díky identifikačnímu číslu, které má každý počítač připojený na internet. Odborně se tomu říká IP adresa. Tuto adresu může mít jednotlivá počítačová stanice, někdy také celý podnik napojený na jeden server se stejnou adresou. S touto IP adresou se pak vždy počítač na internetovou síť připojuje.

Jak vidno, utajit, že se zaměstnanec věnuje během pracovní doby soukromým telefonátům či surfování, lze jen těžko. Odpuštění si takových aktivit však znamená jeho loajalitu ­ vysílá tak zaměstnavateli signál, že si své práce váží a hodlá zodpovědně plnit své úkoly.

 

Autor:


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Tři věci, které nejvíce vytáčejí zaměstnance v kancelářích

Někdy je to v kanceláři o nervy a o zdraví. Zvlášť, když vypuknou hádky mezi kolegy kvůli relativním maličkostem. Horko, hluk, vyrušování, co teď nejvíce vadí...  celý článek

Ilustrační snímek
Oddlužovacím „šmejdům“ odzvonilo. Platí změny v osobních bankrotech

Dluhy řeší osobním bankrotem každý rok přes 20 tisíc Čechů. Většina z nich si nedokáže poradit s žádostí o oddlužení, a tak využívá služeb speciálních agentur....  celý článek

Martin Václavík
Před pěti lety se pustil do podnikání. Dnes dělá milionový byznys

Martin Václavík vystudoval geoinženýrství, ale podniká ve zcela odlišném oboru. Navrhuje a vyrábí dřevěné hodinky, brýle a další módní doplňky. Vypracoval se z...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.