Soukromý zlatník: nejzajímavější byl zlatý kýbl

Kdo z nás někdy nenavštívil zlatnický nebo šperkařský krámek... V současné době je však málokterý obchod u nás, zejména v Praze, v českých rukou. Převládají italská či turecká zlatnictví. Jak se daří českému zlatníkovi, jsme se zeptali Petra Horatschkeho, který na českém trhu podniká právě deset let.

Zlatník Petr Horatschke ve své dílně.

Jak jste se dostal ke zlatému byznysu?
Klasickou cestou. Vystudoval jsem trutnovskou šperkařskou střední školu, obor rytec - zlatník, a protože jsem se ani na šestý pokus nedostal na UMPRUM, zůstal jsem u řemesla. Začal jsem pracovat v družstvu Umělecká řemesla, svazu, který před revolucí sdružoval bývalé majitele a pracovníky v oblasti kovářství, pasířství a šperkařství.

Po revoluci, kdy se většina zaměstnanců osamostatnila, jsem pracoval pár let jako vedoucí dílny a v roce 1998 jsem si otevřel vlastní firmičku za Prahou, kde jsem pro své zákazníky dělal vše od opravy šperků po babičce, klasického restaurování, až po výrobu na zakázku. První vlastní obchůdek jsem si otevřel v Libčicích nad Vltavou, ale brzy jsem přesídlil do Prahy.

Využil jste na rozjezd podnikání úvěr?
Ne, začal jsem podnikat ve sklepě rodinného domku, tudíž jsem velké investice nepotřeboval. Své zisky jsem pak investoval do rozšíření výroby a měl jsem také štěstí na dodavatele, kteří mi hlavně na počátku dávali větší dobu splatnosti faktur.

Je tato činnost podnikání nějak regulována?
Ano, je to vázaná živnost, kdy je důležitá praxe a vzdělání. Když jsem já začínal, musel jsem mít tři roky praxe. Největší regulátor v naší branži je Puncovní úřad, který eviduje seznam zlatníků a kterému se předkládají na kontrolu veškeré naše výrobky i dovezené zboží. Je zajímavé, že například v Německu tak silná regulace není, ale jsou tam naopak přísné kontroly, které chodí po provozovnách a kontrolují ryzost výrobků podobně. 

Jak vlastně probíhá samotný kontrolní proces u nás?
Každý výrobek, který vytvořím, musí být ocejchován značkou, která vám byla přidělena Puncovním úřadem - je to například monogram výrobce, dále se uvádí ryzost výrobku. Na Puncovním úřadě pak provedou analýzu ryzosti a vydají vám patřičný certifikát, že je vše v pořádku.

Může poznat laik, že výrobek je falešný?
Pokud si kupujete výrobek, určitě si dávejte pozor na paragon, musí tam být uvedena váha a ryzost výrobku. Samozřejmě nákup na ulici od neznámého člověka je velmi riskantní, nemáte šanci zjistit, zda se jedná o leštěnou měď nebo pravé zlato.

A co nákup v zahraničí?
Z mé zkušenosti mohu říci, že za mnou přicházejí zákazníci, kteří si chtějí ověřit pravost šperku koupeného za našimi hranicemi, a nejvíce problematické země bývají Španělsko a Řecko. Turista si sice přiveze zlatý prsten nebo přívěšek, ale jeho ryzost je nižší, paradoxně například výrobky z Turecka bývají většinou v pořádku a mají vysokou ryzost.

Jaké jsou vaše typické zakázky?
Z padesáti procent určitě snubní prstýnky. Je to tak i trošku naše specialita, protože se zaměřujeme na zakázkovou výrobu. Přicházejí k nám proto snoubenci, kteří nejsou spokojeni s klasickou masovou výrobou a chtějí něco zvláštního. Jako příklad můžu uvést pár, který za mnou přišel s tím, že by chtěl keltské prsteny. Dále jsou to opravy šperků a specifická výroba z drahých kovů všeho druhu.  

. nenechte si ujít seriál o úspěšných podnikatelích

Připravili jsme pro vás seriál rozhovorů se zajímavými osobnostmi, které se pustily do netradičního podnikání a uspěly. V jednotlivých dílech se s vámi podělí o své zkušenosti ze světa byznysu mimo jiné i známí herci, zpěváci či modelky.

V předchozích dílech jste se mohli například dočíst, jaké to je, podnikat v showbyznysu, obchodovat s kávou či prodávat zbraně.

Čtěte další příběhy známých i méně známých podnikatelů

Můžete zmínit svou nejdražší a nejexotičtější zakázku?
Nejdražší zakázka? To byl prsten s briliantem, který zákazníka přišel na 750 000 korun, cena ale byla hlavně ovlivněna velikostí briliantu. Mezi zajímavé projekty patřila výroba zlatých obrouček s diamanty, zlaté lupy, konvičky na zalévání či vycházkové hole se zlatým držadlem. A také výroba zlatého kyblíku, který si objednala jedna společnost pro ocenění své zasloužilé uklízečky.

Kde nakupujete materiál na své výrobky?
Část zákazníků si přinese vlastní zlato, pokud chtějí zakázku z jiné barvy drahého kovu, jejich zlomky jim vykoupíme. Jinak na trhu je několik velkoobchodních firem, které zlato prodávají. Samozřejmě jsou také regulovány Puncovním úřadem.

Jaké jsou nákupní trendy klientů?
Trendy se samozřejmě mění. Dříve byla v kurzu kombinace žlutého a červeného zlata, teď lehce vládne bílé zlato nebo kombinace bílého a žlutého zlata. Záleží také na klientovi – například Japonci nakupují cokoliv starožitného a nezáleží jim na barvě či provedení výrobku.

Kdybyste si mohl zalobbovat, co byste chtěl změnit v podnikání ve vašem odvětví?
Měla by se zpřísnit činnost zastaváren, které mnohdy vykupují kradené šperky, které pak pod cenou prodávají, a tím degradují celé naše podnikání.

. informace o zlatnictví

Více o legislativě, puncech a uznávání zahraničních značek se dozvíte na stránkách Puncovního úřadu www.puncovniurad.cz.