Letní měsíce přitom nemusí poskytovat pracovní příležitosti pouze studentům. Zejména stavebnictví nebo zemědělství využívá teplého počasí k realizaci svých cílů a k jejich uskutečnění najímá i sezónní pracovníky. Rýsuje se tak možnost krátkodobého pracovního uplatnění nejen pro studenty a tito lidé také stojí před řešením, jaký typ smlouvy zvolit.
Pro sezónní práce trvající několik týdnů, popřípadě měsíců, se zpravidla neuzavírá pracovní smlouva. Novela zákoníku práce výrazně omezila možnosti obou smluvních stran uzavírat pracovní smlouvy na dobu určitou a krátkodobým sezónním pracovníkům se v podstatě nabízí dva smluvní typy – dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti.
Dohoda o provedení práce: maximálně sto hodin ročně
Bankovní sektor se v současné době snaží ještě výrazněji rozšířit nabídku svých produktů. To platí i o oblasti úvěrů. Zřetelně je to vidět zejména u stavebních spořitelen, kde nezůstal v oblasti překlenovacích úvěrů „kámen na kameni“.
O příležitostnou práci mají v Česku zájem především studenti. Na ně se také většina pracovních agentur zaměřuje. Přivydělat si třeba na rodičovské dovolené nebo v důchodu je přitom možné neomezeně.
Jestli má cestovní kancelář pěkný katalog, luxusní autobus či velmi výhodné ceny a příjemný personál, není tolik důležité. Mnohem důležitější je to, zda je pojištěna proti úpadku.
Dohoda o provedení práce je smluvním vztahem mezi fyzickou osobou a zaměstnavatelem. Zákoník práce umožňuje uzavření této dohody písemně i ústně, avšak všem lze doporučit písemné uzavření smluvního vztahu. Jde o velmi krátkou a obsahově jednoduchou smlouvu, která je zformulována během pár minut, a tudíž její písemné vyhotovení nikoho nezdrží.
Dohoda o provedení práce má jeden významný limitující faktor. Rozsah pracovního výkonu na dohodu o provedení práce nesmí přesáhnout sto hodin. Zákoník práce neumožňuje rozsáhlejší pracovní objem překračující tuto mez rozdělit u jednoho zaměstnavatele do více smluv naplňujících stohodinové omezení.
Do základního smluvního obsahu dohody patří vymezení smluvních stran, rozsah pracovního úkolu a časové vymezení jeho realizace, výše a splatnost odměny. Dohoda o provedení práce je mezi lidmi oblíbená zejména kvůli tomu, že není zatížena odvodem sociálního a zdravotního pojištění. Pracovník tím pádem dostane vyšší odměnu než u ostatních smluvních typů zatížených odvody. Nic není ovšem zadarmo a nelze tímto smluvním vztahem upravovat rozsáhlejší pracovní úkoly, které již logicky odvody zatíženy budou. Stát si nenechá utíkat peníze mezi prsty.
Dohoda o pracovní činnosti – rozsah neomezený; týdně maximálně dvacet hodin
Druhá z dohod se hodí především pro rozsáhlejší pracovní úkoly, které překračují výše uvedený stohodinový rozsah. Je možné ji ovšem uzavřít i pro úkoly menšího rozsahu, do kterých spadá i působnost dohod o provedení práce. Tento krok však s ohledem na povinnou existenci odvodů sociálního a zdravotního pojištění není příliš výhodný.
Na rozdíl od předcházejícího smluvního vztahu musí být dohoda o pracovní činnosti uzavřena vždy písemně. Její základní body upravující práva a povinnosti smluvních stran se příliš neliší od první z obou dohod. Může být uzavřena na dobu určitou či neurčitou a v případě, že ji jedna nebo druhá ze smluvních stran zruší výpovědí, tak běží patnáctidenní výpovědní lhůta. Je ovšem důležité, aby po celou dobu trvání smlouvy nedošlo k překročení maximálního týdenního limitu (dvacet hodin). Pokud by totiž fond pracovní doby upravovaný touto dohodou překročil polovinu stanovené týdenní pracovní doby, pak by tento smluvní vztah měl být nahrazen pracovní smlouvou. Úkoly vyššího rozsahu by tedy měly být upravovány standardním pracovním poměrem se všemi důsledky. Shrňme si základní rozdíly mezi dohodami a pracovním poměrem v následující tabulce:
Dohoda o provedení práce | Dohoda o pracovní činnosti | Pracovní smlouva | |
Rozsah pracovního úkolu | Max.100 hodin ročně | Neomezený; max. však 20 hodin týdně | 40 hodin, pokud zákon nestanoví jinak |
Zatížení soc. a zdrav.pojištěním | ne | ano | ano |
Zatížení DPFO | ano | ano | ano |
Obecná odpovědnost za škodu – výše kompenzace | Max. 1/3 z dohodnuté odměny | 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku | 4,5 násobek průměrného měsíčního výdělku |
Řekněte si v práci o maximum. Čtěte ZDE. |
Využíváte letních měsíců k práci? Měli jste nějaký vážný spor se zaměstnavatelem týkající se kupříkladu způsobené škody? Jak to dopadlo? Těšíme se na vaše názory.