Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spekulaci musíte brát stejně jako hráč návštěvu kasina

aktualizováno 
Budete-li se dívat na velkou spoustu údajů dostatečně dlouho, uvidíte v ní celou řadu různých vzorců – třeba jen náhodných. Ale akcie se budou vždy pohybovat nahoru a dolů podle toho, zda se bude či nebude dařit společnostem, které akcie vydaly – nic víc, nic míň.
Při spekulacích si musíte stanovit limit na částky, které jste ochotni vsadit

Při spekulacích si musíte stanovit limit na částky, které jste ochotni vsadit

Recepty a nezdary
Zběsilé obchodování, jako by vám hořela koudel u kalhot, není jedinou formou spekulace. Během posledních deseti let se různé spekulační teorie a recepty objevovaly jako houby po dešti, ale jak rychle se objevily, tak rychle byly opouštěny. Všechny však měly několik společných charakteristik – Je to rychlé! Je to jednoduché! Vůbec to nebude bolet! – a každý z nich porušoval přinejmenším jeden ze základních rozdílů, kterými Graham odděloval spekulaci od investování. Níže uvádíme několik těchto „zaručených“ receptů (resp. „investičních“ strategií), které nakonec ztroskotaly:

Obchody podle kalendáře
Tzv. lednový efekt – sklon malých akcií generovat na přelomu roku velké zisky – patřil mezi široce proklamované nástroje „zaručených“ zisků v populárně naučných knihách, ale i v akademických článcích publikovaných v osmdesátých letech. Tyto studie naznačovaly, že když se zásobíte menšími akciemi v druhé polovině prosince a držíte je do ledna, získáte výnos, který bude o 5 až 10 procentních bodů vyšší než trh. To ohromilo mnohé odborníky. Ale přece jenom, kdyby to bylo tak jednoduché, dozvěděli by se o tom prakticky všichni, mnoho lidí by se do toho pustilo a příležitost by nakonec zcela zmizela.

Co bylo příčinou tohoto lednového šoku?
V prvé řadě, mnoho investorů prodává koncem roku své nejpodřadnější akcie, aby vzniklými ztrátami optimalizovali své daně. Za druhé, profesionální manažeři investičních fondů a portfolií jsou s blížícím se koncem roku mnohem opatrnější, snaží se uhájit si svou nadprůměrnou výkonnost (nebo neprohlubovat svou podprůměrnost). Proto jsou mnohem méně ochotni nakupovat (nebo držet) akcie s klesajícím kurzem. A pokud je nevýkonná akcie ještě malá a neznámá, bude mít portfolio manažer mnohem menší chuť prezentovat se na konci roku s touto akcií ve svém výčtu portfolia.

V sérii článků z knihy nejvýznamnějšího investičního poradce 20. století se dozvíte od nejzasvěcenějšího "guru investování", jak se jako investor, makléř nebo investiční poradce vyhnete závažným chybám a jaké dlouhodobě úspěšné strategie při investování uplatnit.
Aniž by měl nějaké vzdělání v oboru ekonomie nebo financí, stal se brzy Benjamin Graham nejen úspěšným investorem a portfolio manažerem, ale také předním teoretikem. Jestliže řada věcí, která je napsána ve financích, zní často po několika měsících či dokonce týdnech poněkud hloupě, Grahamovy zásady publikované před mnoha desetiletími jako by časem získávaly ještě více na síle a pravdivosti
.

Všechny tyto faktory dělají z menších akcií výhodné koupě; avšak když daňově optimalizační prodeje v lednu skončí, vrátí se ceny akcií zpátky a generují tím rychlé a velké zisky.

Lednový efekt sice úplně nezanikl, ale zeslábla jeho intenzita. Podle profesora financí Williama Schwerta z univerzity v Rochesteru znamenalo pořízení akcí menších společností koncem prosince a jejich lednové zpeněžení v období mezi roky 1962 a 1979 výnos přibližně o 8,5 procentních bodů lepší, než byl průměr trhu, od roku 1980 do roku 1989 byl výnos již jen o 4,4 procentních bodů vyšší a v období 1990 až 2001 činil kladný rozdíl mezi realizovaným výnosem a průměrem trhu 5,8 procentních bodů.10

Čím více lidí se o lednovém efektu dozvídalo, tím více obchodníků nakupovalo koncem prosince akcie menších společností, čímž zvyšovali jejich cenu, a tedy i jejich atraktivnost výhodné koupě a finálně i jejich výnosnost. Lednový efekt se projevuje nejsilněji u malých akcií, ale podle společnosti Plexus Group, hlavní instituce, které sleduje brokerské náklady, se celkové náklady spojené s nákupem a prodejem těchto akcií mohou vyšplhat až na 8 % investice.11 Bohužel poté, co zaplatíte svému makléři, zjistíte, že výnosy z lednového efektu jsou pryč.

Dělejte to, „co funguje“
V roce 1996 publikoval neznámý investiční manažer jménem James O’Shaughnessy knihu s názvem Co funguje na Wall Street. V této knize tvrdí, že „investoři mohou vydělávat mnohem více než trh“. Pan O’Shaughnessy prohlásil ohromující věc: od roku 1954 do roku 1994 šlo na burze udělat z 10 000 dolarů neuvěřitelných 8 074 504 dolarů, což znamenalo desetkrát lepší výkonnost než trh – tj. průměrný roční výnos na úrovni impozantních 18,2 %.

Jak?
Nákupem koše 50 akcií s největšími jednoročními výnosy a s pětiletou historií rostoucích zisků, které se prodávaly za cenu, jenž byla menší než 1,5násobek podnikových tržeb. Jako nějaký Edison z Wall Street nechal si pan O’Shaughnessy svou „automatickou strategii“ patentovat a založil skupinu čtyř podílových fondů, které fungovaly podle jeho „vynálezu“. Koncem roku 1999 jeho fondy obhospodařovaly majetek ve výši více než 175 milionů dolarů – a ve svém dopise akcionářům pan O’Shaughnessy důležitě prohlašoval: „Jako vždy, a já doufám, že společně, můžeme dosáhnout našich dlouhodobých cílů tak, že se budeme držet nastaveného kurzu a pracovat s časem prověřenými investičními strategiemi.“

"Inteligentní investor" je daleko nejlepší kniha, která kdy byla o investicích napsána. Je to jedna z nejčtenějších publikací svého druhu, ale také paradoxně v praxi snad nejvíce ignorovaná. Taková už je lidská povaha. Jednoduché věci se snažíme dělat složitě.

Ale „to, co na Wall Street fungovalo“, přestalo rázem fungovat ihned poté, co to pan O’Shaughnessy oznámil veřejnosti. Jak ukazuje obrázek, dva z jeho fondů se dostaly do tak hlubokých ztrát, že musely být v roce 2000 uzavřeny, a výnosy celkového akciového trhu (měřeno indexem S & P 500) válcovaly výkonnost O’Shaughnessyho fondů za poslední čtyři roky prakticky bez přestávky.

V červnu 2000 se O’Shaughnessy posunul blíže svým vlastním „dlouhodobým cílům“, postoupil řízení svých dvou zbývajících fondů novému managementu a nechal tak své klienty, aby se sami poprali s jeho „časem prověřenými investičními strategiemi“. Možná by byli podílníci O’Shaughnessyho fondů mnohem méně rozčilení, kdyby dal pan O’Shaughnessy své knize mnohem přesnější název – třeba Co fungovalo na Wall Street… dokud jsem nenapsal tuto knihu.

Řiď se podle „bláznivé čtyřky“
V polovině devadesátých let se na internetových stránkách Motley Fool (a také v několika knihách) objevila bombastická reklama, která se rozplývala nad investiční technikou nazývanou „bláznivá čtyřka“. Podle Motley Fool jste mohli „zplundrovat průměrné tržní výnosy za posledních 25 let“ a „rozdrtit svůj podílový fond“ pouze tím, že věnujete „jen 15 minut ročně“ plánování svých investic. Nejlepší na tom bylo, že tato technika nesla jen „minimální riziko“. Stačilo udělat následující:

  1. Vezměte pět akcií z indexu DJI, takové, které mají nejnižší ceny a nejvyšší dividendový výnos.
  2. Vylučte akcii s nejnižší cenou.
  3. Investujte 40 % svých prostředků do akcie s druhou nejnižší cenou.
  4. Do zbývajících tří akcií investujte po 20 % svých prostředků.
  5. Po roce znovu roztřiďte index Dow podle výše uvedených kritérií a znovu sestavte své portfolio podle bodů 1 až 4.
  6. Opakujte, až zbohatnete.

Motley Fool tvrdil, že během 25 let budou roční výnosy plynoucí z aplikace této strategie o 10,1 procentního bodu vyšší, než bude průměrná výnosnost trhu.

Tvrdili, že investujeme-li dnes 20 000 dolarů, přinese nám tato strategie za dvacet let jmění v hodnotě 1 791 000 dolarů. (Dále tvrdili, že je možné vydělat mnohem více, když z indexu DJI vybereme akcie s největším poměrem dividendového výnosu k druhé odmocnině ceny akcie a z nich vyloučíme tu, která měla největší poměr, a nakoupíme zbývající čtyři.)

Podívejme se, zda tato „strategie“ splňuje podmínky Grahamovy definice investování:

  • Co je to za „důkladnou analýzu“, která ospravedlní vyloučení akcie s nejatraktivnější cenou a dividendou – a na druhé straně nabádá k investování do čtyř titulů, které dopadly v hodnocení těchto žádoucích vlastností hůře?
  • Jak může být investování 40 % všech prostředků do jediné akcie považováno za investici s „minimálním rizikem“?
  • A jak může být portfolio, které obsahuje jen čtyři akcie, dostatečně diverzifikováno na to, aby poskytovalo „bezpečné zachování jistiny“?

„Bláznivá čtyřka“ byla krátce řečeno nejkomičtější metodou pro výběr akcií do portfolia, kterou kdy kdo vymyslel. Fools udělali stejnou chybu jako O’Shaughnessy: budete-li se dívat na velkou spoustu údajů dostatečně dlouho, uvidíte v ní celou řadu různých vzorců – třeba jen náhodných. Některé společnosti, které vytvářejí vyšší výnosy, než je průměrná úroveň trhu, mohou mít také jen zcela náhodně společných mnoho věcí. Avšak dokud nebudou tyto faktory přímo způsobovat vyšší výkonnost akcií, nemohou být používány při predikci jejich budoucího vývoje.

Ani jeden z faktorů, které Motley Fool s takovou okázalostí „objevili“ – tzn. vyjmutí akcie s nejlepším výsledkem, dvojnásobná investice do druhé nejlepší, dělení dividendového výnosu druhou odmocninou ceny akcie – by nemohly způsobit nebo vysvětlit budoucí výkonnost akcie. Časopis Money zjistil, že portfolio sestavené z akcií, v jejichž názvu se nevyskytovalo ani jedno písmeno dvakrát, vygenerovalo výnos jen o něco menší než výnos „bláznivé čtyřky“ – samozřejmě ze zcela stejné příčiny, a tou byla prostá náhoda. Jak nám Graham neustále připomíná, akcie se budou v budoucnu koneckonců pohybovat nahoru a dolů podle toho, zda se bude či nebude dařit společnostem, které akcie vydaly – nic víc, nic míň.

Samozřejmě že místo aby „bláznivá čtyřka“ rozdrtila trh, rozdrtila spíše tisíce těch, kteří se zbláznili do této formy investování. Jen v roce 2000 se „bláznivé akcie“ – Caterpillar, Eastman Kodak, SBC a General Motors – propadly o 14 %, kdežto index Dow poklesl jen o 4,7 %.

Jak je vidno z těchto příkladů, na Wall Street existuje pouze jedna věc, která nebude nikdy vystavena „medvědím“ náladám: přihlouplé nápady. Každá z těchto takzvaných investičních strategií nakonec vždy podlehla Grahamovu zákonu. Všechny matematické vzorce pro zajištění vyšší výkonnosti, než jakou nabízí trh, jsou „příkladem sebezničujícího procesu – podobnému zákonu klesajících výnosů“. Výnosy se nakonec ztratí ze dvou důvodů.

Je-li vzorec založen pouze na šťastné náhodě (jako „bláznivá čtyřka“), v průběhu času se brzy ukáže, že nedával žádný smysl již od počátku. Na druhé straně, pokud proces skutečně v minulosti fungoval (jako například lednový efekt), pak jeho zvýšenou publicitou dojde k tomu, že učenliví účastníci trhu vždy naruší – a většinou eliminují – jeho schopnost fungovat i v budoucnu.

To jen umocňuje Grahamovo varování, že ke spekulaci musíte přistupovat tak, jako ostřílení hráči přistupují k návštěvě kasina:

  • Nikdy si nesmíte namlouvat, že investujete, i když právě spekulujete.
  • Spekulace se stává smrtelně nebezpečnou, když ji začnete brát vážně.
  • Musíte si stanovit přísné limity na částky, které jste ochotni vsadit.

Tak jako rozumní hráči si berou s sebou do kasina pouze například 100 dolarů a zbytek si nechávají uzamčen v trezoru hotelového pokoje, tak i inteligentní investor si vyčlení malou část portfolia jako „spekulační“ účet. 10 % celkového bohatství je pro většinu z nás tou maximální možnou částkou, kterou lze vystavit spekulačnímu riziku. Nikdy nemíchejte prostředky na vašem spekulativním účtu s fondy na vašich investičních účtech; nikdy nedovolte svým spekulativním myšlenkám, aby infikovaly vaše investiční aktivity; a nikdy nedávejte více než 10 % svého majetku na spekulativní účet, ať se děje, co se děje.

Chtě nechtě je hráčský instinkt součástí lidské povahy – pro většinu lidí je tedy snaha o jeho potlačení zcela neúčinná. Ale vy jej musíte označit hranicemi a držet ho na krátké uzdě. To je jediná a nejlepší cesta, jak si zajistit, abyste sami ze sebe neudělali popletením si spekulace s investováním hlupáka.

Cílem tohoto revidovaného vydání Inteligentního investora je aplikovat Grahamovy myšlenky na podmínky současných finančních trhů a přesto nechat jeho původní text v nedotčené podobě (s výjimkami poznámek pod čarou uváděných pro vysvětlení). Po každé Grahamově kapitole následuje komentář. V těchto průvodcích čtenáře po původním textu jsou uváděny i současné příklady, na kterých je nejlépe možné pozorovat jak aktuální  a jak osvobozující  zůstávají Grahamovy zásady i v současnosti.

Úryvek je z knihy
"Inteligentní investor"
vydané nakladatelstvím
Grada Publishing,
více informací naleznete na
www.grada.cz 


Autor:


Jak si vybudovat finanční rezervu

měsíců % měsíců
Vypočítat
Měsíčně spořte
Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Pět rad, jak nenaletět, když se vydáte do velkého světa investic

Chcete začít investovat, zhodnotit své úspory. Specialista investičních produktů UniCredit Bank Stanislav Hamerník poradí, jak první cestu na burzu zvládnout...  celý článek

Ilustrační snímek
Investice: Kde vám dobře vydělají dva tisíce a kam uložit velké částky

Kam s penězi, když na spořicích účtech se sazby pohybují pod jedním procentem? Je dnes vůbec možné zhodnotit finance alespoň tak, aby je „nesežrala“ inflace?...  celý článek

Ilustrační snímek
Novinky v investování: od ledna začnou platit jasnější pravidla

Češi mají v podílových fondech investováno asi 445 miliard korun. Někteří se však spálili a investovali na doporučení poradců, aniž tušili, že poradci za svá...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.