Společné zdanění manželů je dalším z opatření, ve kterém zákonodárce vyjadřuje jednoznačnou vůli podpořit rodiny s dětmi. Ve prospěch tohoto cíle jsou nastaveny mantinely, které umožní využít tohoto instrumentu pouze u části ekonomicky aktivního obyvatelstva. V první řadě musí jít o domácnost vyživující alespoň jedno dítě a zároveň páteř této domácnosti musí být tvořena manželským párem.
Zákon v tomto případe jednoznačně vylučuje možnost uplatnit společné zdanění u nesezdaných dvojic. Výše uvedené podmínky musí domácnost splnit nejpozději k poslednímu dni zdaňovacího období, za které chtějí institut společného zdanění uplatnit.
Využít institutu společného zdanění je vhodné u poplatníků s rozdílnými příjmy a z hlediska daňové úspory ideální v případě, že jeden z poplatníků nevyvíjí ekonomickou činnost (nejčastěji pečuje o dítě).
Zároveň je ovšem nutno dodat, že nelze kombinovat společné zdanění manželů s institutem spolupracující osoby. Tato forma daňové optimalizace je hojně využívána zejména v domácnostech, kde jeden z manželů podniká a část hospodářských výsledků převádí na partnera. Poplatníci se ovšem sami musí rozhodnout, která forma daňové optimalizace je v jejich konkrétním případě výhodnější.
Pokud si chcete pořídit automobil na leasing, pak je určitě důležité nejen sledovat, za jakých podmínek můžete získat úvěr, ale také od jaké leasingové společnosti.
Pracuji přes termín odchodu do důchodu. Nyní se změnila situace firmy. Musím pracovní poměr ukončit a požádat o důchod. Co s tím?
V soutěži, ve které se předvedly absolutní špičky z obou vinařských států, získala slovenská vína dva tituly šampionů, česká vína jen jeden.
Pokud by některý z manželů vykázal ztrátu (kupříkladu u příjmů z podnikání nebo pronájmu), pak není možné tuto ztrátu při aplikaci institutu společného zdanění využít. Tuto ztrátu by bylo možné daňově využít až ve zdaňovacím období, kdy nebude společné zdanění poplatníky uplatněno.
Poplatníci využívající institutu společného zdanění jsou povinni během zdaňovacího období odvádět do státní pokladny zálohy na daň z příjmů. U zaměstnaných osob odvádí státu zálohy za poplatníka zaměstnavatel a v případě živnostníků vyměřuje zálohy finanční úřad s ohledem na daňovou povinnost v předcházejícím zdaňovacím období.
Princip společného zdanění? Vše na jednu kupu a daňové základy si rozdělíme
Kouzlo společného zdanění spočívá v tom, že se z příjmů obou poplatníků vypočte společný základ daně, který se rovnostářsky rozdělí mezi oba manžele. Vzhledem k progresivnímu charakteru daně z příjmů se tímto krokem příjmově aktivnější poplatník vyhne vyššímu daňovému pásmu a zároveň vytvoření daňového základu u ekonomicky neaktivního partnera povede k uplatnění všech odpočitatelných položek dle paragrafu 15 ZDP.
Pokud se tedy manželský pár pro tuto formu daňové optimalizace rozhodne, pak musí každý z manželů podat daňové přiznání. Jenom připomínám, že tato změna je účinná od 1.1.2005, a tudíž tohoto institutu bude možné poprvé využít při podávání daňového přiznání za rok 2005 – tedy na jaře příštího roku.
 |
Jak vyděláte na daňovém zvýhodnění na dítě? |
Příklad 1: Manželé vyživují v roce 2005 dvě děti, o které se v domácnosti stará manželka bez jakýchkoli zdanitelných příjmů. Manžel je v zaměstnání a za rok 2005 dosáhl dílčího základu daně dle paragrafu 6 ve výši 260 000 Kč. Kromě odpočitatelné částky na poplatníka si může manžel snížit základ daně o 21 720 Kč, neboť manželka neměla v roce 2005 žádné vlastní příjmy.
| manžel | manželka | celkem | |
| Dílčí základ daně | 260 000 Kč | - Kč | 260 000 Kč |
| Částky odčitatelné od základu daně | 38 040 Kč | 38 040 Kč | 97 800 Kč |
| 21 720 Kč | |||
| Společný základ daně | 260 000 – 97 800 = 162 200 Kč | ||
| manžel | manželka | ||
| Rozdělení společného základu daně | 81 100 Kč | 81 100 Kč | |
| Daňová povinnost každého poplatníka | 12 165 Kč | 12 165 Kč | |
| Uplatnění slevy na dítě (2x6000 Kč) | - 12 000 Kč | - Kč | |
| Konečná daňová povinnost | 165 Kč | 12 165 Kč | |
Pozn. Uplatnění slevy na dítě si může dovolit pouze manžel, neboť splňuje podmínku ekonomické aktivity a dosáhl příjmů překračujících šestinásobek minimální mzdy.
Nyní je třeba tento modelový případ porovnat se situací, že by manželé institut společného zdanění nevyužili. V takovém případě by manželka nepodávala daňové přiznání a zároveň by si nemohla odečíst nezdanitelnou částku na poplatníka ve výši 38 040 Kč. Daňová povinnost manžela by potom vypadala následovně:
| Dílčí základ daně manžela |
260 000 Kč |
| Odčitatelné položky (38 040 +21 720) |
200 240 Kč, zaokrouhleno na |
| Daňová povinnost |
34 580 Kč |
| Uplatnění slevy na děti (2x6000 Kč) |
- 12 000 Kč |
| Konečná daňová povinnost |
22 580 Kč |
Komentář: Díky využití institutu společného zdanění ušetří manželský pár na dani z příjmů více než deset tisíc korun, což není rozhodně málo. Zmiňovaná daňová úspora je zapříčiněna dvěma faktory. Manželka si díky tomu mohla uplatnit odečitatelnou položku na poplatníka a zároveň se manžel díky rozdělení daňového základu vyhnul druhému daňovému pásmu (20 procent).
Příklad 2: Manželé vyživují dvě děti. Manžel podniká a v roce 2005 dosáhne dílčího daňového základu ve výši 415 000 Kč. Manželka je zaměstnaná a dosáhne v roce 2005 základu 100 000 Kč. Oba z manželů mají uzavřeno penzijní připojištění, na které si měsíčně spoří 1 500 Kč. Pro každého z nich to znamená možnost snížení daňového základu o 12 tisíc ročně. Daňové zvýhodnění na obě děti si uplatní manžel.
| manžel | manželka | celkem | |
| Dílčí základ daně | 415 000 Kč | 100 000 Kč | 515 000 Kč |
| Částky odčitatelné od základu daně | 38 040 Kč | 38 040 Kč | 100 080 Kč |
| 12 000 Kč | 12 000 Kč | ||
| Společný základ daně | 515 000 – 100 080 = 414 920 Kč | ||
| manžel | manželka | ||
| Rozdělení společného základu daně | 207 460 Kč | 207 460 Kč | |
| Daňová povinnost každého poplatníka | 36 032 Kč | 36 032 Kč | |
| Uplatnění slevy na dítě (2x6000 Kč) | - 12 000 Kč | - Kč | |
| Konečná daňová povinnost | 24 032 Kč | 36 032 Kč | |
Pozn. Manželka si odečte od daňové povinnosti již zaplacené zálohy srážené během roku 2005 zaměstnavatelem, neboť má příjmy ze závislé činnosti dle paragrafu 6 a zálohy za ní odvádí zaměstnavatel.
|
Tuto situaci zkusme porovnat se situací, kdy manželé společného zdanění nevyužijí: | |
| Začněme příkladem manželky: | |
| Základ daně dle paragrafu 6 | 100 000 Kč |
| Nezdanitelné částky (38 040 + 12 000) | -50 040 Kč |
| Zdanitelná mzda za rok | 49 960 Kč |
| Roční daň | 7 494 Kč |
| U manžela má individuální zdanění následující výsledek: | |
| Základ daně | 415 000 Kč |
| Nezdanitelné částky (38 040 + 12 000) | -50 040 Kč |
| Základ daně po uplatnění položek |
364 900 Kč (po zaokrouhlení) |
| Daňová povinnost | 77 204 Kč |
| Sleva na dítě (2x6 000 Kč) | -12 000 Kč |
| Konečná daňová povinnost | 65 204 Kč |
Společné zdanění manželů tedy znamená pro tento manželský pár čistou daňovou úsporu více než dvanáct tisíc korun ročně. Lze předpokládat, že společné zdanění manželů si v České Republice najde svoje příznivce. Drtivá většina domácností splňujících nutné podmínky pro uplatnění této novinky má nerovnoměrné příjmy a právě pro ně je tato situace ideální. Samozřejmě platí pravidlo, že větší disproporce mezi příjmy znamená i větší daňovou úsporu.
Budete společné zdanění manželů uplatňovat nebo se vám do toho nechce? Máte proti této novince nějaké výhrady? Těšíme se na vaše názory.
