Paní Věra si před třemi lety koupila byt a s manželem se pustila do rekonstrukce. Bylo třeba vyrobit vchodové dveře, a tak volba padla na firmu, kterou již měli ověřenou. Dodala jim totiž již dříve plastová okna a zakázka byla v naprostém pořádku. V nejbližší pobočce sepsali smlouvu a zaplatili zálohu 21 tisíc korun.
Dveře měly být namontovány do šesti týdnů. Jenže nebyly. Paní Věra do firmy telefonovala. "Řekli mi, že je vše v pořádku, že dveře budou, že jen musíme mít trpělivost a vyčkat," popisuje.
Po firmě se slehla zem
Po dvou měsících marného čekání a falešných slibů se do pobočky vydala osobně. "A to už jsem viděla, že je zle, na dveřích byla jenom cedule Z technických důvodů zavřeno," říká zklamaně zákaznice.
Zálohu ani přes její výzvu firma nevrátila, telefony již nikdo nezvedal a na e-maily nikdo neodpovídal. Na firmu byl vyhlášen konkurz. Manželé podali trestní oznámení a jak se později ukázalo, zdaleka nebyli sami. Případ začala šetřit policie a zjistila, že podobně podvedených zákazníků je asi osm set a způsobená škoda dosáhla částky 20 milionů korun.
Když po třech letech konečně přišla obálka s modrým pruhem, paní Věra doufala, že je vše ukončeno, pachatel potrestán a peníze jí firma konečně vrátí. Pletla se. "Od soudu mi pouze přišlo usnesení, že si máme zvolit společného zmocněnce," říká zklamaně. "Vůbec tomu nerozumím a hlavně ani nevím, jak na to," dodává.
Kdo je to společný zmocněnec
Společný zmocněnec je institut českého trestního práva a je možné jej použít v případě, kdy je počet poškozených mimořádně vysoký. Zákon sice nestanoví, co znamená mimořádně vysoký počet poškozených, nicméně v případě, kdy jsou poškozených stovky, je jistě soud oprávněn takové rozhodnutí vydat.
"Je třeba si uvědomit, že prioritou trestního řízení je jeho rychlost," vysvětluje advokát Pavel Nastis. "A pokud by v trestním řízení mělo vystupovat osm set poškozených, což znamená, že každý z nich by individuálně mohl vznášet své nároky, požadavky, každý z nich by mohl být přítomen jednání u soudu, klást obžalovanému, nebo svědkům otázky, tak by to mohlo trestní řízení neúměrně prodloužit," upřesňuje.
Zmocněncem může být v podstatě kdokoliv, kdo má způsobilost k právním úkonům. Nemusí to být jen advokát, může to být například jeden z poškozených, případně sdružení na ochranu spotřebitelů. Ale uvědomte si, že společný zmocněnec není jen formalita. Je to konkrétní osoba, která bude místo vás u soudu hájit vaše zájmy. A protože soudní řízení je docela složitá záležitost, kde naopak i na formalitách záleží, měl by to být někdo s právním vzděláním popřípadě alespoň se zkušenostmi v zastupování u soudu.
Společný zmocněnec je výhodnější než občanskoprávní žaloba
"Každopádně doporučuji poškozeným, aby si společného zmocněnce zvolili, protože pokud tak neučiní, budou se muset svého nároku na náhradu škody domáhat v civilním řízení," říká advokát. To by znamenalo, že každý poškozený by musel sám za sebe podat civilní žalobu, zaplatit soudní poplatky a odměnu advokátovi, pokud se jím nechá zastupovat.
Výhody společného zmocněnce
|
V případě společného zmocněnce se žádný soudní poplatek neplatí, svůj nárok na náhradu škody totiž poškození uplatní u orgánů činných v trestním řízení. Jediným nákladem je samozřejmě zaplacení společného zmocněnce. "Na to zákon ale také pamatuje a je zde možnost, že soud následně odsouzenému uloží povinnost, aby poškozeným nahradil náklady, které jim v souvislosti s přibráním společného zmocněnce vznikly," dodává Nastis.
Tento postup má ještě jednu výhodu. Pokud jde o uplatnění nároku na náhradu škody v trestním řízení, poškozenému stačí pouze doložit výši nároku. Veškeré důkazy vedou orgány činné v trestním řízení a ty také prokazují vinu pachatele, zatímco v případě civilního řízení je to naopak. Tam by skutečnost, že žalovaný způsobil škodu, museli prokazovat sami poškození.
Volba společného zmocněnce v praxi
Zastupování společným zmocněncem je určitě výhodné. Jenže v praxi to bývá docela problém, zejména když jsou poškození z celé republiky a navzájem se neznají.
"První krok, tedy zvolení společného zmocněnce, se může zdát složitý, ale je třeba si uvědomit, že pak už se poškození nemusejí vůbec o nic starat. Vše potřebné za ně společný zmocněnec vyřídí, chodí k soudu, uplatňuje nároky na náhradu škody, klade dotazy obžalovanému, svědkům a znalcům a tak podobně," podotýká Nastis. Navíc v době internetu a sociálních sítí je to jistě výrazně jednodušší. A pokud by zvolených společných zmocněnců bylo více než šest, provede výběr zmocněnce soud.