Mnozí Češi tedy nejsou ve zhodnocování svých úspor příliš šikovní. Naznačil to aktuální průzkum, který zveřejnila ČSOB. Řada lidí nechává na běžném účtu ležet zbytečně vysoké částky a zapomíná na inflaci, která z nich přitom dokáže ukousnout pořádné sousto.
Inflace sráží kupní sílu koruny
Pro představu. Když necháte na účtu s nulovým úročením zbytečně ležet 100 tisíc korun a v příštích letech dosáhne inflace 2,5 procenta, za pět let se tato částka smrskne reálně na 88 385 korun. Po 15 letech pak na 69 046 korun a po 25 letech bude mít dnešních 100 tisíc korun hodnotu 53 939 korun.
Počet let | 5 | 10 | 15 | 20 | 25 |
---|---|---|---|---|---|
Hodnota v Kč | 88 385 | 78 119 | 69 046 | 61 027 | 53 939 |
Zdroj: kalkulačka iDNES.cz |
"Téměř pětina rodin odkládá na běžný účet pravidelně pět tisíc korun a zhruba 58 procent domácností navyšuje tento účet každý měsíc o tisícikorunu," přibližuje další zjištění průzkumu Marcela Suchánková z ČSOB, odbornice na spoření a investice.
Spořicí účty využívá jen málo domácností
Aktuální sonda přinesla i další překvapivou informaci. Spořicí účet jako nástroj spoření používá jen 41 procent domácností. Roční zhodnocení na spořicích účtech u některých bank přitom nyní dosahuje 2,3 až 2,5 procenta, což znamená, že tento výnos dokáže alespoň vyrušit vliv současné inflace. Ta nyní dosahuje 3,8 procenta. Přehled úrokových sazeb na spořicích účtech můžete najít zde.
Spočítejte si |
Ani spoření na termínovaných vkladech Čechy příliš neláká, ke zhodnocení volné hotovosti je využívá jen osm procent domácností. Přitom některé banky mají vcelku velmi zajímavé úročení u jednoletých až tříletých termínovaných vkladů.
Třeba Equa bank zhodnotí ročním úrokem 2,65 procenta termínované vklady uložené na rok, u vkladů na tři roky je roční úrok tři procenta. Wüstenrot připíše roční úrok 3,15 procenta u jednorázového termínovaného vkladu ProZisk, pokud si ho sjednáte na tři roky. A konečně Zuno bank zúročí třemi procenty roční vklady. Porovnání termínovaných vkladů najdete zde.
"Nejčastějším důvodem, proč lidé spořicí produkty nepoužívají, je mylná představa, že peníze nebudou mít kdykoliv k dispozici. Přitom u spořicího účtu má klient peníze do druhého dne a u termínovaného vkladu tvoří likvidní část dvacet procent naspořené částky," říká Marcela Suchánková.
Pozor na vklady u penzijního připojištění
Ani ukládání peněz na penzijní připojištění není v mnohých rodinách příliš promyšlené. "Třetina domácností odkládá na penzijní připojištění do 500 korun měsíčně, což znamená, že nedosáhne na plnou státní podporu. Pětina rodin odkládá částku nad 2,5 tisíce korun, kdy už by mohla část peněz odkládat na další výhodné produkty, jako jsou spořicí či termínovaný účet nebo podílové fondy," poznamenává Marcela Suchánková.
Od ledna 2013 se přitom pravidla pro získání státní podpory u penzijního připojištění změní. Kdo bude chtít své vklady zhodnotit co nejlépe, měl by s tím počítat a včas si platby co nejvýhodněji upravit. Přitom je dobré vědět, že se změna dotkne všech smluv o penzijním připojištění, tedy i těch, které jste si sjednali před lety. O chystaných změnách čtěte zde.
Vlastní vklad | do 299 | 300 | 400 | 500 | 600 | 700 | 800 | 900 | 1000 |
---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
Příspěvek | 0 | 90 | 110 | 130 | 150 | 170 | 190 | 210 | 230 |
Pozn.: Vlastní vklad i příspěvěk od státu jsou měsíčně v korunách |
A jakou spořicí a investiční strategií by se měla každá domácnost řídit? Odborníci doporučují držet se několika zásad:
- Vytvořte si postupně finanční rezervu, která bude tak vysoká, aby pokryla šestinásobek vašich měsíčních výdajů.
- Na běžném účtu byste měli držet jen finanční prostředky nezbytné pro pokrytí svých provozních nákladů a zbylou část finanční rezervy přesměrujte na spořicí účet.
- Pravidelné spoření je dobré nasměrovat v první řadě na státem dotované produkty, tedy na penzijní připojištění, životní pojištění a stavební spoření.
- V případě vyšší volné hotovosti uvažujte o fondech či dalších investičních příležitostech, jako je třeba zlato či stříbro (čtěte zde).