Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Spoření a investování v inflačním prostředí

aktualizováno 
Máme našetřeno např. 300 000 Kč a budeme chtít v budoucnu koupit byt našim dětem. Byt dnes stojí 1 milion korun. Máme tedy 30 % z ceny bytu. Tyto peníze chceme uložit a chceme, abychom z nich mohli koupit část bytu. Nebude nám tato částka ztrácet hodnotu? Zaplatíme z ní alespoň 30 % ceny bytu?

To bude záležet na zhodnocení peněz a na inflaci. Při inflaci 2 % a při zhodnocení peněz v nějakém vhodném portfoliu, které by mohlo činit 5 %, se budou naše peníze zhodnocovat a jejich cena poroste i vůči ceně bytu. Cena bytu poroste, ale námi původně vložená částka poroste rychleji. Cena bytu by se za uvedené období zvedla asi o 20 %, kdežto naspořená částka by se zhodnotila asi o 60 %.

 

Když budeme počítat v reálných hodnotách (se zohledněním inflace), tak cena bytu bude neustále stejná. Stále bude mít dnešní hodnotu 1 000 000 Kč. Investovaná částka poroste i v reálném vyjádření, protože zhodnocení je větší než je inflace. Investovaná částka se reálně zhodnocuje. Z počáteční kupní síly 300 000 Kč (30 % ceny bytu) bude mít kupní sílu 400 000 Kč (40 % ceny bytu).

 

Reálné zhodnocení odpovídá přibližně 3 % p.a. Velikost reálného zhodnocení se dá přibližně spočítat jako rozdíl nominálního zhodnocení (5 % p.a.) a inflace (2 % p.a.).

 

Graf: Vývoj ceny bytu při inflaci 2 % ročně a investovaná částka při zhodnocení 5 % ročně. Investovaná částka se zhodnocuje rychleji, než roste cena bytu.

 

Graf: Cena bytu a hodnota naspořených peněz (reálně)

 

Dobře investované prostředky neztrácejí hodnotu a pomohou nám k financování cíle, pokud je dokážeme zhodnotit lépe, než kolik je znehodnotí inflace.

 

Spoření v inflačním prostředí

 

Mějme ten samý byt za 1 000 000 Kč (v dnešních cenách). Můžeme chtít pravidelně spořit, abychom si jej mohli koupit nebo abychom měli alespoň část peněz na jeho koupi. Když budeme chtít na milionový byt naspořit za deset let, měli bychom každý rok uložit cca 100 000 Kč (to je 8333 Kč měsíčně). Kdyby neexistovala inflace ani žádné zhodnocení peněz, akorát bychom za deset let naspořili potřebný 1 milion. Jenže cena bytu v čase poroste. Zároveň se nám budou naše vložené peníze zhodnocovat. Ze 100 000 Kč, které jsme uložili 1. rok, bude určitě více než pouhých 100 000 Kč.

 

Zkusme se na situaci podívat v případě, že zhodnocení spořených prostředků bude 4 % ročně a inflace bude 2 % ročně. Při této inflaci bude cena bytu za 10 let 1 219 000 Kč. (Viz předchozí příklad.)

 

Spoříme s větším zhodnocením, než kolik činí inflace. Proto bychom předpokládali, že v tomto konkrétním případě naspoříme více, než kolik potřebujeme. Jenže při spoření 100 000 Kč ročně při výnosu 4 % budeme mít za deset let pouze 1 201 000 Kč. Bude nám chybět pouhých 18 000 Kč k tomu, abychom si byt koupili. Očekávali jsme, že nám bude nějaká ta tisícikoruna přebývat. Kde je chyba?

 

Předchozí díly našeho seriálu, který se zabývá finančním plánováním, naleznete zde:

1. díl: Finanční plánování - alfa a omega osobních financí

2. díl: Typické cíle ve finančním plánování, hodnota cíle v čase

3. díl: Hodnota cílů finančního plánování v čase

Příští díl bude na téma: Cesta k cíli: lze vůbec budoucnost naplánovat? Jak se vypořádat s případnou změnou plánů?

Problém je v tom, že sice spoříme 100 000 Kč ročně, ale jejich hodnota je stále menší a menší. Snižuje se jejich kupní síla. V prvním roce jsme uložili 100 000 Kč, tj.10 % z ceny bytu. V posledním roce jsme uložili 100 000 Kč, tj. pouze 8,2 % z ceny bytu. Aby k tomu nedocházelo, museli bychom spořit každý rok asi 10 % z ceny bytu. Cena bytu roste, proto bychom měli spořit každý rok o něco více. První rok 100 000 Kč, druhý rok navýšeno o inflaci 102 000 Kč… (Jde samozřejmě jenom o příklad. Málokdo by asi spořil tímto způsobem.)

 

K tomu, abychom dosáhli cíle v inflačním prostředí, je třeba splnit dvě věci:

1. výnos ze spořených peněz musí překonat inflaci;

2. musíme navyšovat spořenou částku vzhledem k inflaci.

 

Inflace se nejvíce projevuje v dlouhodobém horizontu a v případě, že její meziroční míra je vysoká (například vyšší než 10 %). Například v roce 1990 se rodiče rozhodli, že budou dětem spořit, aby měly nějaký základ do života a aby si mohly koupit nebo vybavit byt. Rozhodli se spořit jim například 300 Kč měsíčně. Tehdy to byla celkem vysoká částka, protože to bylo 10 % z průměrné mzdy. Kdyby stejnou částku spořili ještě dnes, byla by to částka daleko méně významná. Dnes činí asi pouze 2 % z průměrné mzdy. Rodiče, kteří chtěli svým dětem naspořit nějaké peníze na start do života, tuto částku během času několikrát navýšili, aby se jim podařilo svůj cíl splnit.

 

Navyšování spořicí částky je celkem běžné a někteří lidé to dělají i bez detailní znalosti financí a nepřijde jim to nijak překvapivé.

 

Abychom dosáhli svých cílů, měli bychom spořit stále více a více. Budeme mít na to, abychom mohli stále více a více spořit a přitom pokrývat čím dál vyšší výdaje, které také rostou spolu s inflací? Nedá se říci, jestli daný konkrétní člověk na to bude mít či nikoli, protože výše příjmů v budoucnu je neznámá. Existují však důvody, proč se domnívat, že bude možné spořit vyšší a vyšší částky. Jedním z těchto důvodů je reálný růst mezd.

 

Od roku 1994 vzrostly ceny cca o 50 %, zatímco průměrné mzdy vzrostly o cca 100 %. Růst průměrných mezd je vyšší než růst inflace.

 

Kdo měl v roce 1994 průměrné příjmy 10 000 Kč, měl v roce 2000 (při průměrném růstu mezd) příjem cca 20 000 Kč (růst 100 %).

 

Při životních nákladech v roce 1994 ve výši 9000 Kč by v roce 2000 byly náklady cca 13 500 Kč (růst 50 %). Zatímco v roce 1994 zbývalo na spoření pouze 1000 Kč, v roce 2000 by na spoření zbývalo asi 6500 Kč. Samozřejmě, že se nebudou spořit všechny peníze, protože některé z nich se použijí pro zvýšení životní úrovně, která neustále roste. Rychlejší růst mezd než růst cen vytváří prostor pro zvýšení životní úrovně nebo pro růst částky, která je určena na spoření.

 

Graf: Porovnání průměrné mzdy a růstu cen (Zdroj: ČSÚ)

 


Úryvek je z knihy "Osobní a rodinné finance" vydané nakladatelstvím Grada Publishing, které vydává další publikace v edici FINANCE jako např:
Fondy - Jak vydělávat pomocí fondů
Finanční a komoditní deriváty
Dokumentární akreditiv v praxi

 

Autor:


Hypotéční kalkulačka

let %
Vypočítat
Měsíční splátka Zjistit přesnější výpočet


Hlavní zprávy

Další z rubriky

Ilustrační snímek
Nejčastější chyby, které vás o dovolené připraví o peníze

Na letní dovolenou už letos vyrazila řada Čechů. Některým se však zbytečně prodražila o stovky i tisíce korun, protože udělali školácké chyby, za které se...  celý článek

Ilustrační snímek
Exekuce sužují už i střední třídu, je to problém, varují odborníci

Do exekucí se dostávají už i lidé ze střední třídy, kteří si nikdy nemysleli, že se jim něco takového může stát. Ve videorozhovoru na to upozorňují odborníci.  celý článek

Ilustrační snímek
Štědré státní benefity nečerpá naplno zatím moc lidí, ztrácejí tisíce

Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a životní pojištění podporuje stát různými výhodami. Které to jsou a jak vydělat co nejvíce, vysvětluje Lukáš...  celý článek

Další nabídka

Kurzy.cz

Předpověď počasí: Ke konci prázdnin se ochladí, také bude pršet.
Předpověď počasí: Ke konci prázdnin se ochladí, také bude pršet.

Ani na konci prázdnin meteorologové neočekávají, že by teploty měly významněji růst, spíš naopak. Předpovídají ochlazen... celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.