Reklama

KOMENTÁŘ: Bez garance bychom mohli mít na penze stovky milionů navíc

Češi neumějí spořit na důchod. Achillovou patou transformovaných fondů penzijního připojištění a zcela falešným lákadlem je garance neklesajících úspor. Kde je chyba, vysvětluje ekonom Martin Mašát ze společnosti Partners.
„Jediný důvod, proč zůstávat v transformovaných fondech, je možnost vybrat si po 15 letech spoření výsluhovou penzi,“ říká odborník Martin Mašát. Ilustrační snímek

„Jediný důvod, proč zůstávat v transformovaných fondech, je možnost vybrat si po 15 letech spoření výsluhovou penzi,“ říká odborník Martin Mašát. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

V Česku si cestou penzijních fondů spoří přes 4,5 milionu lidí. Bohužel skoro 90 procent z nich má úspory ve špatné investiční strategii, a to ve starém penzijním spoření. Suma peněz v těchto populárních transformovaných fondech dosahuje úctyhodných 383 miliard korun. Za vše může jediné slovo: garance.

Spořte si na penzi už teď

Vyhledejte si online a přehledně nejvýhodnější penzijní a důchodové spoření.

Lákadlo garantované „nuly“, tedy neklesající uspořené částky, je tak veliké, že budoucí penzisté zapomínají racionálně uvažovat a zcela zanedbávají důležitější faktory. Jsou to: možný výnos, riziko či inflace. Ročně se tak připravují o zhodnocení téměř 20 miliard korun.

Spoření na penzi je běh na dlouhou trať

Většina střadatelů si spoří na důchod, tedy na dobu, která v průměru přijde za více než 20 let. Do čeho byste investovali své úspory, když je budete potřebovat až za 20 let či ještě později? Asi to nebudou bankovní účty či krátkodobé vklady, kde výnos vesměs nepokryje ani inflaci, a hodnota úspor tudíž každý rok reálně klesá. Spíše zvolíte dlouhodobější investice s násobně vyšším potenciálem výnosu.

Dovedu si představit nákup nemovitosti, uměleckého díla, kvantum různých investic do kvalitních akcií, orné půdy a podobně. Vše s potenciálním výnosem několik procent nad inflaci, tedy někde kolem 5 až 10 procent. Ale také s rizikem, že někdy může cena klesat, než se opět otočí směrem nahoru.

Martin Mašát (1977)

Martin Mašát, portfolio manažer Partners investiční společnosti
  • Absolvoval Vysokou školu ekonomickou v Praze a Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově.
  • Je držitelem titulu CFA (Chartered Financial Analyst) udělovaného CFA Institutem v USA.
  • Na finančních trzích se pohybuje 13 let.
  • V Partners se věnuje řízení investičního procesu a obchodování s cennými papíry včetně derivátů.

Stejně uvažují i portfolio manažeři penzijních fondů. Pro dlouhodobé strategie vyhledávají investice s možným vyšším výnosem, což jde na úkor většího rizika pohybu ceny. Nicméně v dlouhém období je tato nejistota nedůležitá, protože je kompenzována vyšším zhodnocením. Je opravdu jedno, jestli cena akcie jeden rok klesne o tři procenta, protože v dalších letech může narůst klidně o 10 a více procent. Přitom průměrný roční výnos kvalitních akciových trhů je 8 až 10 procent.

Neměřme si časy po 100 metrech běhu

Bohužel, pravděpodobně z marketingových důvodů, dali politici do zákona paragraf, který nutí správce transformovaných fondů investovat tak, aby byl výnos každý kalendářní rok v plusu. Tedy klidně jen plus 0,01 procenta, nehledě na výkyvy na finančních trzích. To je, jako byste maratonci řekli, že musí běžet každý kilometr za 3 minuty kopec nekopec, protivítr neprotivítr, taktika netaktika.

Tato garance sloužila a stále slouží jako lákadlo pro to, aby lidé ve fondech zůstali. Ale je to falešná modla a stojí velké peníze. Proč každý rok nulu, když chceme za 20 let maximum?

Výsledkem je, že správci aktiv investují tak, aby hodnota majetku v žádném okamžiku nekolísala. Nedej bože, aby dokonce klesala. To by pak správce (to je ten, kdo garantuje kladnou nulu, nikoliv stát) musel pokles doplatit ze svého. Při celkových aktivech v transformovaných fondech, které jsou přes 383 miliard, by pokles aktiv o pouhé jedno procento způsobil zářez do majetku správců ve výši 4 miliard. To by mohlo ohrozit samotnou existenci správců a rozkolísat celý systém.

Maserati s motorem z trabanta

Proto správci drží peníze střadatelů ve velmi konzervativní strategii s převládajícími investicemi v bankovních vkladech a státních dluhopisech s krátkou dobou splatnosti. Portfolio manažeři mohou využít i dlouhodobější dluhopisy a pomocí účetních kouzel rozpouštět jejich výnos průběžně.

O výši dlouhodobých investic dost vypovídá průměrná výše akciových a realitních pozic v transformovaných fondech na konci roku 2016. Dosahovala jen kolem jednoho, respektive půl procenta. Takovéto investice nevypadají jako luxusní auto s plným výkonem, ale spíše plazící se trabant obávající se každého kopce.

Článek vznikl ve spolupráci se společností Partners

Penzijní fondy jsou dobrý způsob, jak si spořit, ale transformované fondy k nim bohužel nepatří. Naštěstí do nich již nelze vstoupit. Ale skoro 4 miliony lidí v nich stále spoří.

Jako ideální spořící penzijní fondy pro účastníky doplňkového penzijního spoření s dlouhou dobou odchodu do důchodu se hodí dynamické účastnické fondy. Ty mají většinu v akciích a jejich výnos se může dlouhodobě pohybovat bez problémů kolem 7 až 8 procent. Konzervativnější fondy jsou spíše jen pro lidi, kteří mají do důchodu už jen pár let a větší výkyvy hodnot by se nestačily vykompenzovat.

Očekávejme nulu a bojme se inflace

Kolik budou tedy transformované fondy klientům vynášet v porovnání s dynamickými, rozuměj akciovými účastnickými fondy? Začněme poplatky, ty také snižují výkonnost fondů. Jejich maximální výše nesmí být podle zákona více než 0,8 procenta, ale konkurence je stáhla někam k 0,5 procenta z majetku fondu.

Správci aktiv tyto prostředky potřebují na počítače pro účetní, služby auditorů a octavii pro ředitele. To znamená, že investice v transformovaném fondu musí ročně vynést ne nulu, ale aspoň 0,6 %, aby klienti dostali „ohromující“ zhodnocení 0,1 procenta.

Na začátku letošního roku byly výnosy českých státních dluhopisů extrémně nízko, což se dá považovat za smutný výsledek intervencí. A tak najít dluhopis, který měl výnos aspoň 0,6 procenta ročně, dalo dost práci. Splňoval to český státní dluhopis se splatností za dlouhých 13 let. Racionální portfolio manažer musel v tu chvíli investovat tak, že nakoupil právě tento dluhopis. Klienti pak dostanou po dobu 13 let jen 0,1 procenta. Připomínám, že ceny (inflace) rostou o 2,5 procenta již nyní.

Škoda každé koruny, která padne do transformovaného fondu

Nejbližších pár let tedy neočekávejme v transformovaných fondech žádné výrazné zhodnocení. Ano, výnos se bude pohybovat nad nulou, ale ne o moc výš. Dynamické účastnické fondy sice budou mít větší výkyvy, budou některé roky i klesat, ale v průměru by měly vynášet zmíněných 7 až 8 procent. To je v horizontu 10 či 20 let opravdu podstatný rozdíl.

Pro zajímavost, za poslední tři roky vydělaly v průměru asi pět procent ročně. A to jsme na trzích zažili několik „jobovek“, jako byl kolaps cen komodit, intervence proti koruně, deflace, záporné sazby, Brexit, Trump a další.

Kdyby se prostředky z transformovaných fondů investovaly racionálně s dlouhodobou strategií, měli by střadatelé o mnoho vyšší výnos. Při inflaci dvě procenta potřebujete po pěti letech zhodnocení aspoň 10 procent, abyste si mohli koupit stále to samé. Nicméně transformovaný fond vám připíše, když zavřu obě oči, 0,3 procenta ročně, což je za pět let pouze o 1,5 procenta více.

Pro srovnání: průměrný výnos dluhopisového indexu od roku 2011 dosáhl pěti procent ročně, kdežto transformované fondy pouze 1,5 procenta. Jediný důvod, proč zůstávat v transformovaných fondech (u klientů s dobou odchodu do důchodu za 5 až 10 let a více), je možnost vybrat si po 15 letech spoření výsluhovou penzi. Kdo má k 15 letům kousek a chce si z penzijního systému vybrat polovinu peněz, nechť počká. Ostatní ale pryč do účastnických fondů doplňkového penzijního spoření.

Reklama
Sdílet článek Facebook Twitter Google Plus
Reklama

175 příspěvků v diskusi

Další z rubriky Finanční rádce

Reklama