Peníze, úspory

Peníze, úspory | foto: Profimedia.cz

Spořící investice rozhodně není investicí výnosnou

  • 2
Poštovní spořitelna podle svých slov pomáhá svým novým produktem Spořící investiční účet klientům řešit problém rozhodování mezi spořícími účty a podílovými fondy. Kombinace bankovního účtu a konzervativního fondu však nemusí být velmi výnosná.

Novinka od Poštovní spořitelny, podobně jako všechny produkty kombinující bankovní vklady a investiční produkty, je zaměřena na konzervativní investory, kteří nechtějí nic riskovat. Běžní investoři jsou již dávno smířeni s tím, že v bance zkrátka zajímavý výnos očekávat nemohou a zřejmě se nedočkají ani v tomto případě.

Minimální vklad 30 000 korun je na Spořícím investičním účtu rozdělen na dvě části. Na spořící část zamíří 20 000 Kč, do podílového fondu ČSOB Jištěného růstu (přes ČSOB prodáván jako ČSOB Chráněný fond), který tvoří investiční část, pak míří 10 000 Kč. Zřízení účtu není zpoplatněno žádným poplatkem.

Kde se peníze zhodnocují?
Peníze na spořící části jsou úročeny 2 % ročně s měsíčním připisováním a platí zde jednoměsíční výpovědní lhůta. Výhodou novinky je tedy vyšší úroková sazba, kterou společnost v současnosti klientům nabízí v porovnání s jejich Spořícím účtem (maximálně 0,9 % ročně). Minimální povinný zůstatek na spořící části je 1000 Kč. Další pravidelné úložky jsou možné ve výši minimálně 500 korun. Ty jsou připisovány nejprve na spořící část a pokud přesáhnou hranici 20 000 Kč, jsou směrovány na investiční část. Klient sám tedy množství prostředků na jednotlivých složkách nemůže ovlivňovat.

Investiční část je tvořena chráněným fondem ČSOB Jištěného růstu. Chráněný fond investuje většinu prostředků v portfoliu fondu do konzervativních pevně úročených nástrojů a zbytek investuje do akcií (akciových fondů), případně do derivátových produktů. Poměr rizikových a nerizikových nástrojů se v čase mění, u fondu Jištěného růstu je do rizikových fondů investováno 35 – 60 %. Málo riziková složka zajišťuje ochranu prostředků a investor tak má jistotu, že kurz fondu neklesne pod 90 %. U zmiňovaného fondu se tato tzv. „podlaha“ upravuje každý měsíc, pokud za tu dobu fond dosáhne kladné výkonnosti. Vstupní poplatek do fondu je v rámci Spořícího investičního účtu 0,5 %, výstupní poplatek se neplatí.

K dokonalosti je daleko
Spořící investiční účet si své klienty určitě najde. Na trhu prakticky neexistuje ideální, bezchybný produkt, a banky vidí v míchání mezi jednotlivými variantami jednu z možností, jak přilákat nové klienty, pro něž bankovní vklady stále představují maximální možnou jistotu. O svých devadesát zajištěných procent v podílovém fondu rovněž nepřijdou a zároveň mají šanci na vyšší výnos, než u běžného spořícího účtu. Je zřejmé, že některé podmínky v rámci Spořícího investičního účtu jsou lepší, než při sjednávání produktů samotných.

Nešťastnou variantou je však právě výběr fondu. Pokud chtěla banka skombinovat Spořící účet s „výhodným úrokem“ a podílový fond tak, aby přilákala nové klienty hledající nový produkt, kde nebudou všechny prostředky pouze ve fondu, mohla vybrat fond nabízející vyšší růstový potenciál. Ten by lépe splňoval úlohu dynamické složky.

Chráněný fond samotný je totiž konstruován jako produkt pro konzervativní investory tím, že omezuje riziko ztráty. Jeho růstový potenciál je omezen, akciová složka totiž tvoří maximálně 60 % portfolia (navíc jde o aktivně spravovaný fond fondů, jejichž největší slabinou mohou být vyšší celkové náklady).

Stále se mluví o tom, že domácí investoři jsou příliš konzervativní. Samotné banky jim však nabízejí produkty, které kombinují „bezpečné“ bankovní produkty s konzervativními investičními produkty. Kombinovat konzervativní s konzervativním jaksi postrádá smysl. Rozumní investoři očekávající zajímavé zhodnocení se tak Spořícímu investičnímu účtu, stejně jako ostatním produktům, které kombinují investice s bankovními účty, vyhnou velkým obloukem.